Já, dcera muzikanta.. 2

24. červenec 2020 | 12.49 |
blog › 
Já, dcera muzikanta.. 2
,,Nicku, tohle je moje dcera Suzie….Suz to je nick, frontman jedný kapely který teď dělám manažera…´´ usmál se táta, ale ten úsměv se mu stratil, když zjistil proč tady pan frontman vlastně je. Reklama ,,Takže, jestli to chápu dobře, Suzie nabourala tvoje auto…´´ řekl a podíval se na pana leadera. ,,Přesně tak…´´ přikyvoval ten blbeček. ,,Suzie??´´ táta tázavě se na mě tázavě podíval. ,,Že tě huba nebolí…Kdo chtěl závodit hm??? Kdo mi zašláp natvrdo brzdu??? Můžeš za to ty…´´ bránila sem se a řvala na slavnýho frontmana. ,,Můžu za to, že neumíš dávat pozor??´´ hádali sme se a táta jen nechápavě sledoval. ,,Ty krávo jedna namyšlená…´´ zařval na mě a už sem měla sto chutí mu jednu vrazit. ,,Tak a mám toho dost…Pošlu ti vyúčtování za opravu…´´ řekl frontman a prásknul dveřma. ,,Tak tohle je asi průser co???´´ bojácně sem se podívala na vzteky nemohoucího otce. ,,Do pokoje a nevylejzat…´´ ukázal směrem na schodiště a šel si zakouřit. A to je co říct, táta kouří jen, když je hodně ve stresu, nebo když zuří. Řekla bych že teď je důvodem ten vztek. Ten den už sem z pokoje fakt radši nevylejzala a to co mě má potkat sem radši odložila na zítřek. Přece jen dobrodružství dneska bylo už dost. Druhej den ráno sem vystrčila hlavu ze dveří pokoje a pečlivě naslouchala, co se vlastně dole děje. Vypadalo to, že je dole relativně klid, tak sem se teda odvážila, sešla sem do kuchyně a rozhodla se dělat, že to všechno byl jenom blbej, sakra blbej sen. ,,Čau co je??´´ zeptala sem se opatrně, když sem našla tátu sedět v kuchyni u stolu, jak se zběsile přehraboval v papírech. ,,Co je?? Ty se ještě ptáš??´´vyjel na mě a docvaklo mi, že z tohodle se jen tak nevykroutim. ,,No…´´ začala sem, ale hned mi sklaplo, když na mě táta vrhnul vražednej pohled. Vzala sem si z lednice snídani a sedla sem si k němu. ,,Takže mladá dámo…´´ začal znova, když odložil všechny ty lejstra. ,,Nick mi vypověděl smlouvu…´´ řekl trochu zkroušeně. ,,Tím líp ne?? O jednoho vola na krku míň…´´ usmála sem se a snažila sem se hledat něco pozitivního. Až pak mi došlo, že to nebyl ten nejlepší nápad. ,,To sice jo, ale asi nějak nechápeš co to znamená…´´ usmál se táta. Jo nekecám, fakt se usmál, ale tenhle jeho úsměv nikdy nevěštil nic dobrýho. ,,Něco je špatně??´´ zeptala sem se provinile. ,,Tak jinak….MÁM PADÁKA…´´ aha…myslim že už to dokonale chápu. Jestli táta přijde o přáci, bude to zlý…Co zlý, bude to hrozný. Žádnej plat rovná se žádný kapesný, což znamená žádný nákupy, žádný oblečení. Bože to neeee… to nemůžu dopustit. A nic sem nečekala a vydala sem se do studia, promluvit tomu nafoukanýmu leadrovi do duše. ,,Dobrý den, schánim Nicka…ehm…no…Toho jak mu táta dělá…dělal manažera…´´ vykoktala sem na vrátnici, kde mě díky tátovi všichni znaj. ,,Ahoj Suzie…To ti ale nemůžu říct.´´ řekl vrátnej a ikdyž sem tuhle odpověď čekala, zaskočila mě. ,,Ale…Je to důležitý…´´ škemrala sem. ,,Je teď uprostřed nahrávání, jestli s ním nemáš domluvenou schůzku, nemůžu tě tam pustit.´´ zavrhnul můj nápad jak to tátovi vyžehlit. ,,Podívejte…Já sem udělala něco špatnýho a táta kvůli tomu přišel o práci…Prosím…´´ zazoufala sem. ,,Tak dobře, ale jestli mi někdo bude volat, všechno popřu…´´ řekl vrátnej a pustil mě dovnitř. ,,Pětkaaa..´´ volaloa ještě za mnou, aby mi usnadnil hledání. Universal není zrovna maringotka. ,,Pardon…Musim s tebou mluvit…´´ vpadla sem do studia označenýho číslem 5 a viděla sem toho blběčka stát u mikrofonu. ,,Co ty tady děláš???Tvůj táta dostal padáka…´´ řekl a tvářil se jako kdyby měl všechny tady pod palcem. ,,Právě kvůli tomu sem tady…Chtěla bych si s tebou promluvit. Kvůli tátovi…´´ řekla sem prosebně a kývla sem hlavou ke dveřím, abych mu naznačila O SAMOTĚ.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář