Já, dcera muzikanta.. 3

24. červenec 2020 | 12.50 |
blog › 
Já, dcera muzikanta.. 3
Vyšla sem ze dveří na chodbu a on za mnou. Reklama ,,Tak spusť, nemám moc času…´´ pobídnul měa nahodilol výraz mistra světa. ,,Hele nepřišla sem se ti omlouvat za to co se stalo, ale jestli to vyžaduješ, tak prosim. Přišla sem kvůli tátovi. On s tou nehodou přece nemá nic společnýho, tak ho přece vyhazovat nemusíš ne?´´ prosebně sem se na něj podívala, aby ho vzal zpátky. ,,hmmm počkej chvilku…hmmmm ne…Už sem ho jednou vyhodil a navíc…Našel sem už někoho jinýho.S tvým tátou bysme se neprosadili…´´ řekl a mě málem vypadli oči z důlků. ,,Cože?? Jenom díky tátovi vám vyšla deska, jen díky němu máte smlouvu přímo s Universalem. To je ti málo?? Nebejt jeho, tak hnijete ještě furt v nějaký díře a krákoráte leda tak důchodcům.´´ vyjela sem na něj, asi trošku nahlas, protože se otevřeli dveřře a z nich vyšel…No to mě podrž. Vyšel z nich David Jost. Tátův největší konkurent. ,,Ahoj Suzie…Slyšelo sem křik, tak se jdu jen podívat co se děje….Nicku máme práci…´´ řekl přihřátým tónem a zatáhnul ho zpátky. ,,Kreténe…´´ zařvala sem ještě přes dveře a šla sem smutná dom. Vzteky sem do všeho mlátila a dělala takovej kravál, až sem se divila, že na mě něldo neposlal ostrahu. ,,hej…Stůůj…Počkej…´´ slyšela sem za sebou něčí hlas. ,,Co je??´´ vyjela sem na kluka co za mnou běžel. Od vidění ho znám, potkávala sem ho tady, když sem šla za tátou bo tak, ale nevim kam bych ho přesně zařadila. Zas tak často tady nebejvám. ,,Ahoj…Promiň,nechci otravovat, ale náhodou sem zaslech vaši hádku a…´´ ,, A co?´´ netrpělivě sem ho popohnala. ,,No scháníme manažera…´´ řekl trochu s obavama, abych se mu třeba náhodou neprošla po xichtě. ,,Cože??´´ úplně se mi změnila nálada a tón hlasu. ,,Jo…náš bejvalej manažer nám dost podělal turné a prostě…Nutí nás dělat co nechcem. No a navíc si teď našel ještě jednu kapelu, takže na nás jaxi kašle, tak sem si říkal, že když si mluvila o tátovi, tak…´´,, Jasně táta je váš…Poď…´´ chytla sem nho za rukáv a táhla sem ho k nám domů, abych ho tátovi představila jako nový zaměstnání. ,,Kam jdeme??´´ ptal se vyděšeně a ikdyž má nohy dvakrát delší než já, nestačil mýmu tepmu. ,,Chceš manažera nebo ne??´´ protočila sem panenky. ,,jo, ale…´´,,Tak mlč…´´ uzemnila sem ho a zastavili sme se až u nás v obýváku, kde táta zničeně čučel na telku. ,,Ahoj tati, tady to je…No neim, ale je to tvoje nová práce….´´ vlítla sem tam jak střela a vybalila to na něj takovou rychlostí, že sem mu to musela ještě dvakrát opakovat, aby aspoň trochu věděl o co go. ,,Ahoj Bille…´´ pozdravil táta toho kluka a já sem se už poněkolikátý za tyhle dva dny cejtila jak trotl. ,,Co že to po mě chcete vy dva??´´ ptal se se zájmem táta. ,,No víte…On David…Má teď jinou kapelu a podělal nám celý turné a my teď nutně potřebujeme manažera, aby sme zrealizovali všechny plány, co máme na tenhle měsíc.´´ spustil Bill. ,,Cože?? Jost kterej na vás tak lpěl má jinou kapelu???´´ táta nevěřil svým uším. ,,Jo a že nevíš koho??´´ vložila sem se do toho i já, když sem se ze všeho probrala.

,,Netušim..´´ pokrčil rameny a zvědavě čekal na odpověď. ,,Kapelu toho blbečka co ti naboural auto…´´ řekla sem uraženě. Uraženě za něj. ,,Suzie…´´ okřiknul mě táta, abych všechno uvedla na pravou míru. ,,Dobře tak co sem já jeho vinou nabourala…´´ já nikdy nic žeo… táta už se k tomu radši nevyjadřoval a dál se věnoval jeho nový kapele. ,,A co vy ste vlastně zač??´´ nedalo mi to a zeptala sem se toho Billa, kterýmu se na tváři vykouzlil překvapenej úsměv. ,,Tokio hotel..´´ odpověděl za něj táta a já se opět dostala do šoku. Ne že bych byla jejich fanynka, nebo antifanynka, ale prostě mě nikdy nezajímali, tak sem se o ně nestarala, ale nejde přehlídnout to šílenctví, kterýho je kvůli nim všude plno. Asi budou slavný… ,,A jako to no…Ste hodně slavný?? Já vás upřímně moc nesleduju, tak neim no…´´ zeptala sem se přiblble a táta se plácnul do čela. Já jako vim, že sem dcera muzikanta, tak bych takový věci měla sledovat jo, ale to co mi někdo nestrčí přímo pod čumák, to neim. ,,Suzie prosím…Běž nahoru…´´ poslal mě táta do pokoje, abych mu nedělala ostudu a Bill si to s tou prací třeba nerozmyslel. ,,Ne mě to zajímá…Tak co…´´ postavila sem se s rukama v bok přímo před Billa a nohou sem si podupávala čekajíc na odpověď. ,,jo sme docela slavný,vydali sme už debutový album, a máme před sebou celoevropský turné. Mimochodem už po druhý. Neim jak líp bych ti to popsal.´´ znovu se usmál a mě spadla pusa až ke kolenům. ,,Ok dík..´´ řekla sem a mazala sem si to do lednice pro led, abych se dostala z dneska už třetího šoku. Nadruhou stranu tim líp žeo. Stejně mám teď prázdniny a táta s nima pojede na turné což znamená….Že pojedu s ním. No uznejte takovejch měst, tolik obchodů a oblečení…WOOOOW…. Co víc si přát. Tatínku já chci abys pro ně pracoval…. ,,Tak co??´´ vlítla sem do obýváku po tom, co bouchly domovní dveře a mě došlo že už Bill odešel. ,,Co tak co??´´ ptal se necháppavě táta, ale moc dobře věděl, co chci slyšet. ,,No jak to vypadá s tou kapelou??´´ nedočkavě sem poskakovala u dveří. ,,no jo no, asi pro ně budu pracovat…´´ řekl táta jakoby nic. ,,Asi??´´ obočí mi zmizelo ve vloasech údivem. Doufala se, že si táta dělá jen legraci, protože by byl blázen, kdyby si nechal ujít takovou příležitost. ,,No dobře, zítra s nima mám schůzku a podepíšem smlouvu…´´ řekl a už neskrejval radost. Bude to pro něj přece jenom něco jinýho. Vžždycky jen vyhledával talenty a teď má najednou už známou skupinu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář