,,Jupííí….´´ křičela sem jak pomatenec.
Reklama
,,Počkej holčičko, to že teď budu pracovat pro Tokio Hotel neznamená, že ti odpustim tu škodu na autě.´´ zkazil mi radost můj vlastní otec…tsss, že se nestydí.
,,Jak jako??´´ nechápala sem jak to myslel. Přece už sou to skoro dva dny…to mi tu malou nehodu bude předhazovat celej život?
,,No to znamená, že si opravu odpracuješ…´´ vykouzlil úsměv a mě ten můj ztuhnul.
,,Co?? Kde??´´ nepobrala sem, kde já můžu vydělat tolik peněz, aby to pokrylo každej škrábanec.
,,Tak třeba zrovna ve studiu, anebo líp…Budeš mě zaskakovat. Na druhou stranu sem už dost dlouho neměl dovolenou…´´ hmmm tak proti teda rozhodně nejsem.
,,Ok…taže mám jít zejtra s tebou??´´ podala sem návrh, kterej táta ihned zamítnul. Prej jestli bych tam předvedla to co dneska tady,, necsehnal by práci do konce života.
Jako bych mohla za to, že sem ještě nebyla zasvěcena dod světa showbiznisu.
Stejně mi to nedalo a musela sem tátu ukecat, aby mě vzal sebou. Dalo mi to ale sakra práce…A to ještě neví, že plánuju jet s ním na to jejich turné. No co, chtěl dovolenou, má ji mít.
,,Vstááávej….´´ přilítnul táta ke mně do pokoje nelidskou ranní hodinu.
,,Co??´´ vylítla sem z postele a pozdějc i z kůže, když sem zjistila že je teprve ráno.
,, Nemel a dělej. Nastal čas roli pro tvrdého otce. Máš teď vojnu slečinko….´´ hm to sou mi věci, takhle po ránu.
,,můžeš mi vysvětlit co ta náhlá proměna???´´ přišla sem do obýváku ještě v pyžamu.
,,Tak sem si řek, že od tý doby co odešla máma máš moc volnou ruku.´´ pokrčil táta ramenama.
,,Hmmm a na to si přišel jak??´´ nevzdávala sem se svýho postojue v jednáí s rodiči.
,,Taki třeba ta bouračka a…´´ a je to tady zas.
,,Ale tati, byla to nehoda, to se přece může stát každýmu a navíc…Už sse stalo a tím že o tm budeš mloet pořád dokola, nic nezpravíš. Co kdyby sme na to jednou provždy zapomněli. Já ti slibuju, že veškerý náklady na opravu půjdou z mojí kapsy, ale pod podmínkou, že o tom už od tebe neuslyšim ani slovo. A ne že to vykecáš mámě…´´ ukončiloa sem svoji řeč a musela sem zalapat po dechu, jak to bylo vyčerpávající.
,,Myslim že ti přenchám roli rodiče…´´ táta zakroutil hlavou a nechal to radši plavat.
,,Ty nikam nejdeš??´´ ptal se, když sem půl hodiny seděla u snídaně a nimrala sem se v ovesnejch vločkách.
,,Kam jako??´´ ptala sem se s nezájmem, ale hned mi to došlo…
,,Jo…už jdu…´´ vlítla sem do pokoje a během pěti minut sem byla připravená k odchodu.otel neznamená, že ti odpustim tu škodu na autě…´´ zkazil mi radost ůj vlastní otec.
Za chvilku sme se vydali na cestu ke studiu. Potupně autobusem. Jak já nesnášim MHD.
,,Počkej tady…´´ upozornil mě táta, když sem dorazili do studia a vešel do jedněch dveří.
Chvilku sem tam takk postávala, než sem se začala nudit. Už je to 5 minut co tady čekám a ořád se nic neděje, takže sem hned začala přemejšlet jak se zabavim. Z přemýšlení mě ale vytrhnul nraz. Normálně to do mě někdo ze zadu napálil.
,,Můžeš mi říct co tady děláš??´´ vyjeknul na mě kkdosi za mnou.
,,To bych se měla ptát spíš já ne? Pokud vim, tys do mě vrazil…´´ bránila sem se.
,,Myslim jakoé co děláš tady u těch dveří, kdo tě sem pustil???´´ ptal se jak u výslechu.
,,Co tui je po tom??´´ nechápala sem, co po mě chce.
Místo odpovědi zvednul telefon a něco do něj žvatlal. V tu chvíli doběhli jakýsi obrovský gorili a už drželi za ruce.
,,Veve´dte ji, chtěla se nám dostat do šatny…´´ řekl ten kluk, vytáhnul z kapsy fixu a podepsal se mi na ruku, pprej aby mi to nebylo líto.
,,Co to kecáš ty kreténe, já se nikam nechtěla dostat…Hej pust mě…´´ škubala sem sebou, ale bylo mi to prd platný, protože chvilku na to už sem líbala asfalt na chodníku před studiem.
Hmm tak to nám to ale pěkně začíná.
,,Tatínek volá…´´ ozvalo se mi z kapsy úchyný vyzvánění, na kterýjm můj táta ujíždí.
,,No???´´ zvedla sem to podrážděně.
,,Můžeš mi říct, kde zase seš???´´ aha tak už asi poznal, že za dveřma nestojim.
,,Před studiem…´´ řekla sem stručně.
,,Co tam děláš??měla si čekat tam kde sem ti řek…´´ vypadalo to, že se zas bnaštval.
,,Já sem čekala, ale nějakej kluýk na mě poslal gorily, že prej se jim chci dostat do šatny bo co a ty mě vyhodily ven…´´vysvětlovala sem situaci do jaký sem se dostala.
,,Ale ne…Počkej hned pro tebe dojdu…´´ řekl táta a co by dup byl u mě a vedl mě zpátky.
,,takže až otevřu dveře, nasaď milej úsměv a zkus mlčet ano??´´ upozornil mě táta těsně před tím než sme vešli a já jako hodná dcera poslechla.
Milej úsměv se mi ztratil hned co sem vešla.