24. červenec 2020 | 12.58 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Celej den sme strávili v hale, kde kluci už od rána zkoušeli, zvukaři upravovali aparaturu a já sem dávala dohromady klukům věci, který si na koncert oblečou. Nejhorší byly Billovy. Celej koncert měl odehrát v androickým kostýmu a chvilku mě trvalo, než sem pochopila jak co patří a co bylo horší, navlíknout ho do toho.
Reklama
Musim říct, že když sem se během koncertu přesunula ze zákulisí do haly a zaposlouchala se do tý hudby, musela sem uznat, že vůbec nejsou špatný a uměj udělat super atmosféru.
Asi po hodině kmoncert skončil a mě čekala další práce. Sbalit klukům věci a zase všechno dopravit do hotelu. Když sem si připustila, že tohle mám na starost celý turné, bylo mi z toho špatně.
,,Tak co?? Jaký sme byli??´´ ptali se kluci, když už sme v klidu seděli u večeře po vyčerpávájícím koncertu a podepisování všeljakej blbostí, co si ty holky přinesly sebou.
,,Fakt dobrý…smekám…´´ přiznala sem, že se mi ta show opravdu líbila.
,,Fakt??´´ Tomovi zmizelo obočí ve vlasech údivem.
,,JJ…a važte si toho, moc často nechválim…´´ usmála sem se a věnovala se pizze.
Stejně to probíhalo i následující dny, akorát s tím rozdílem, že sem se s klukama fakt sblížila. Měla sem pocit, jako bych s nima byla od začátku jejich kariéry. Stali se z nás fakt dobrý kamarádi. I ze mě a Toma, ač bych to nikdy neřekla. Sice sme si na začátku nějak nemohli přijít na chuť, musim uznat, že na první dojem se nemá dát. Je to fajn kluk, i když mě občas vytáčí těma svýma keca a hvězdnýma manýrama.
Další den to probíhalo opět stejně a beze změny, až na to, že se v hotelu zůstávalo přes noc, mezi koncertama byly dva volný dny. Přece jenom celý turné je trochu nátlak na psychiku nejen kapely ale i celýho týmu.
Rozhodli sme se, že něco podniknem…
,,Jdeš s náma??´´ ptala sem se táty, když sme se všichni chystali někam vyrazit.
,,Ne běžte sami, nikam se mi nechce…´´ řekl a dal mi nějaký prachy.
Kluci už na mě čekali dole na recepci, obklopený snad 20 gorilama. Asi si nezvyknu na to, že choděj všude s náma. Dokonce i když jdu někam sama, tak jde někdo ze security se mnou. Táta říká, že už fanynky začínají zkoumat kdo vlastně sem a co dělám v blízkosti kluků. Říká, že to není bezpečný, že všechny fanynky nejsou jen uřvaný nány, ale sou i fanatičky.
,,Kam jdem??´´ ptala sem se hned, jak sem dorazila za klukama.
,,Nejdřív někam na jídlo…´´ oznámili mi kluci jejich plán a šlo se do jedný z nejdražších restaurací ve městě.
,,Ty vole…´´ vypadlo ze mě, když sme vešli dovnitř. V takovým luxusu sem ještě nebyla, ale kluci vypadali, že je to pro ně běžný.
Další věc co mě zarazila byli příbory na stole. Bylo jich tam snad tisíc a já sem si připadala jak Julia Roberts, když ji v Pretty woman vzal Richarg Gere na tu večeři :D
,,V klidu, taky s tím neumim…´´ drbnul do mě Tom, když viděl moje zděšení, takže sme všechny chody jedli jedním příborem. Teda jako každej svým, ale bytek sme nechali ležet tak, kde je. Bill chvilkama dělala, že nás nezná, protože si na nějaký to vystupování docela potrpí.
Georg s Gustavem nás po večeři opustili. Nejsou takový živli jako já s dvojčata a zavrhli náš plán, jít se někam pobavit. Prej, že sou utahaný, tak se nechali odvíst na hotel. My sme zas jeli směrem k nějakýmu baru.
Mohlo mě napadnout, že kluci nebudou chtít jít jen tak někam, takže sme vystoupili před barem, do kterýho bych normálně asi nevkročila.
Vešli sme dovnitř a já se začala rozhlížet po nějakým volným stolem, ale kluci kroutili hlavou jako, že ne. Sice sem to nechápala, ale budiž, poslechla sem je. Chvilku na to k nám dorazil nějakej cápek, nejspíš z obsluhy a vedl nás barem někam do zadu, do nějaký místnosti, který byla fialově osvětlená a všude byli pohovky z bílý kůže a skleněný stoly.
,,Chápej, my si nemůžeme dovolit, aby nás paparazzi fotili během turné někde v baru a navíc se chceme vyvarovat nějakým histerickým fanynkám…´´ objasňoval mi Bill situaci a musela sem mu dát za pravdu.
,,Co to bude??´´ ptal se číšník a přes hlasitou hudbu ho nebylo skoro slyšet.
,,Dejte nám láhev šampaňského a jahody…´´ řekl Tom a Bill přikyvoval.
,,Dáš si něco jinýho??´´ ptal se a otočil se na mě.
,,Ne ne, napiju se s váma…´´ odsouhlasila sem výběr.
,,Něco slavíme??´´ zeptala sem se pro jistotu, protože sem šáňo jen tak nikdy nepila.
,,Ne…Jenže mi jinačí alkohol moc nepijem…´´řekl Bill a chvilku na to už sme do sebe cpali jahody v takovým tempu, že nám je nestačili nosit. Šáňa taky ubývalo, ale přibývala dobrá nálada a mě chuť tancovat. Hráli tam moc dobře.
,,Poď pařit…´´ tahala sem Billa ze sedačky, ale asi nebyl ještě dost opilej na to, aby se se mnou hejbal do rytmu.
Zpět na hlavní stranu blogu