,,To víš že bych tady byla radši s tebou,ale znáš rodiče…´´loučila sem se se svým klukem Michalem,na letišti.Aby ste byli krapet v obraze.Rodiče mě donutili jet na společnou rodinou dovču do Řecka.Ne že by se mi tam chtělo,ale jet sem prostě musela.Máma nechtěla slyšet o tom,že bych tady byla 14 dní sama s Michalem a bez dozoru.No prostě máma no…,,Ale určitě mi musíš napsat,jinak se tady zbláznim…´´řekl smutně Míša.Chtěla sem ještě něco říct,ale to už mě máma táhla za vlasy pryč.Dala sem Michalovi pusu na rozloučenou a vydávala se směr letadlo.Teda chtěla sem říct nudná cesta.
Reklama
,,Vážení cestující,náš let potrvá 4 hodiny…´´ozvala se letuška a já už viděla svoji jistou smrt.Můžete mi říct co jak mám přežít,když mám 4 hodiny sedět na prdeli v uzavřeným prostoru a ještě s něčim takovým jako sou rodiče???Mno nic no,prostě to musim nějak vydržet.Kdyby tady byl aspoň někdo s kým se dá normálně bavit,ale vono ne….Zapla sem si mp3 ale asi po třech písničkách se mi vybila baterka.No prostě pech a mě ani nenapadlo zkontrolovat si,jestli je baterka v poho.No to už sem prostě já no.Fajn.20 minut cesty za mnou a já už chcípu nudou…Bože jak tady mám vydržet ještě 220 minut???Ani se neptejte jak sem přežívala.Asi hodinu sem čuměla po všech lidech v letadle,pak sem usnula,ale probudila mě mladší sestra,jelikož mě kopla do hlavy.Teda fakt nevim jak se jí to povedlo,ale to víte 5ti letý děti sou hold ohebný…,,Jau seš normální Deniso???´´vyjela sem na ní a ještě ke všemu sem chytla pohlavek.Tak mi někdo řekněte co je tohle za spravedlnost.No nic,celej zbytek letu sem strávila tím,že sem se snažila nějak nepozorovaně zmlátit Denisu.,,Máámííííí Šiši mě bije…´´kňučela.,,Hele ty parchante já sem Sisi a tu svojí Šiši si strč…´´,,Sisi…´´okřikla mě máma v půli věty.,,No už bylo na čase…´´řekla sem s úlevou,když nám letuška oznámila že budeme přistávat.,,No to to trvalo…´´říkám si pro sebe…Jedeme do nějakýho hotelu.Na první pohled je vidět,že má aspoň 4 hvězdičky…Ubytujeme se a na mě čeká další ,,dobrá´´ zpráva.Mám pokoj se sestrou…A že by další noivinka???No jasně samozřejmě ji mám na krku,páč rodiče si dou zahrát tenis….,,Deniso opovaž se…Hodíš s tim a já hodim s tebou….vyhrožovala sem,když ten spratek držel moji třísku (mp3) a chystal se s ní praštit o zem…,,Šiši pudeme ši hját???´´šišlala na mě.,,Ne Deni nepudeme…Já teď půjdu ven a zapnu ti tady televizi…´´navrhovala sem,ale to sem měla vědět,že ta malá bestie začne hysterčit že chce jít se mnou.Ach jo,takže sem celý odpoledne strávila tím,že sem hlídala sestru v pokoji…Fakt super dovoška co….Večer se naši konečně vrátili.,,Mami jako já ji celý dny hlídat nebudu..:Slíbili ste mi že si budu moct dělat co chci a místo toho tady hlídám Denisu….Du ven!!!!!!!!´´seřvala sem mámu a šla se projít na pláž.Tak nádherný místo sem snad nikdy neviděla….Stála sem na vysokým útesu a sledovala západ slunce.Pode mnou byla jenom hluboká a tmavá voda…Seděla sem tam a myslela na Michala.Tolik bych chtěla aby tady byl teď se mnou…Určitě by se mu tady líbilo.Začalo se stmívat a já sem se chtě nechtě musela vrátit do hotelu.Zavřela sem se v koupelně a nevnímala to,že mi sestra řve u dveří…,,Šiši já se bojim můžu špát š těbou???´´fňukala když sem vylezla z koupelny.,,Což???Děláš si ze mě prdel???´´vyštěkla sem na ni a ona se rozbulela.,,No tak jo no…´´řekla sem a vzala jí k sobě…To byla noc.
Ráno sem se vzbudila totálně nevyspalá a pokopaná a ještě sem se stačila praštit do hlavy a polejt se čajem.Tohle bude den blbec…Celou dobu co sem byla v koupelně sem zjistila,že se něco stane.Už bylo poledne,ale pořád nic,žy bych se zas jednou spletla???
Bohužel ne.Byl večer,já sem ležela na pokoji a rodiče vzali sestru někam ven.Najednou mi zapípal mobil.,,Sisi nezlob se že ti to musim psát,ale do očí bych ti to asi niky neřek.Za tu dobu co jsi pryč sem se začal bavit s Nikolou a ….No prostě sme se dali dohromady.Nezlob se,ale mezi náma už nic není,uvědomil sem si že tě nemiluju…´´psal mi Michal,ale vyrazilo mi to dech.Tu smsku sem četla snad 100x než mi došlo co to znamená…..Vyběhla sem z pokoje a s uslzenýma očima,plná vzteku sem běžela k tomu útesu…Na chodbě sem vrazila do černovlasýho vysokýho kluka.,,Promiň…´´hlesla sem a běžela dál….
Doběhla sem tam,opřela sem se o zábradlí a dívala se dolů….Všude sem ho viděla,nemohla sem žít s tím že mi ho ta mrcha sebrala….Přelezla sem zábradlí,už mě dělilo tak málo od vysvobození,už jenom tak maličko…,,Stůj…Nechceš to udělat…´´ozvalo se za mnou.Otočila sem se a viděla toho černovlasýho kluka.,,Co ty víš????Tobě asi nikdy nebylo tak hrozně co???´´vyjela sem na něj a dívala se skrz slzy.,,Tohle si myslíš???Myslíš že zle může bejt jenom tobě???Byla mi hrozně,taky sem to chtěl udělat,ale kdosi mi řekl něco,čím se řídim celej život….Pamatuj si že nikdy není tak špatně,aby nemohlo být hůř…Věř mu i mě,je to pravda a teď už slez…´´snažil se mi to rozmluvit,ale já si prostě stála za svým.,,Seš hodnej že se mi snažíš pomoct,ale o tohle se nestarej,co tady vůbec děláš???´´ptala sem se.,,Srazili sme se na chodbě a viděl sem jak brečíš.Tak sem si říkal co se ti asi mohlo stát,jestli je to kvůli klukovi,nebo rodičům…Sem zvědavej,nechceš jít sem a promluvit si o tom???´´navrhoval.