24. červenec 2020 | 13.32 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Stejně nechápu proč sme si ty čísla dávali,protože se ani jeden z nás tomu druhýmu neozval.Proč taky???Myslim si že kdyby sme si volali,nebo psali tak by mi to akorát připomínalo to co se tam dělo.Ten rozchod a to jak sem chtěla skočit…Tohle je část života,kterou se marně snažim vymazat.Zkoušela sem na to zapomenout,ale…Bylo to jako kdybych v hlavě neměla nic jinýho.Myslela sem že když na to zapomenu,už mi žádný jiný vzpomínky nezbydou…Takhle sem uvažovala skoro půl roku,pořád dokola sem si přehrávala ty scény a je to taky půl roku co sem Michala viděla,už vim proč tam přijel…protože se jeho rodiče rozvedli a on teď bydlí tam.Nevim co si myslel…Jestli to,že když ho uvidim,skočim mu kolem krku a hned zapomenu na to co se stalo???Dobře věděl že bych to neudělala,ale proč by to nezkusil.
Reklama
,,Sisi…vnímáš mě???´´houkla na mě máma při večeři.Výjimečně sme se totiž všichni sešli u stolu s tím,že mě a Denise chtěj rodiče něco oznámit.Sice sem byla zvědavá,ale mám taky svý problémy,na který myslim pořád častějc.,,Co??Jo promiň,samo že vnímám…´´koktala sem ale stejně sem nevěděla vo co go….,,Takže vyjíždíme v 5 ráno,takže běžte obě spát,ať vstanete….´´posílala nás máma do postele.,,Co??Promiň,ale kam jedem???´´ptala sem se.,,No já věděla že seš mimo.Celou dobu vám tady vysvětluju že se stěhujeme s taťkou za prací…´´oznámila mi máma.Nějak sem tomu nevěnovala pozornost,protože to stejně nebylo poprvé…Každou chvilku sme bydleli někde jinde akorát tady sme se zdrželi už přes dva roky.,,Aha tak to jo,no já si du sbalit a pak půjdu rovnou spát,dobrou…´´řekla sem a vstala od stolu.budete se divit,ale mě už to sěhování přišlo jako samozřejmost,i když sem toužila po tom se někde usadit už napořád a ne bydlet každej rok někde jinde…
,,Vstávat…´´budila mě máma,ještě chvilku sem se jenom tak povalola,ale pak sem se konečně dokopala a vstala.Půl hodiny na to sme všichni seděli v autě a jeli do novýho domova.Cestou sem opět ulehla ke spánku,vzbudila mě až máma,když sme parkovali před novým domem.,,To je naše???´´ptala sem se,když sem viděla novej barák.Nebyla to žádná vila,ale takovej kouzelnej rodinnej baráček.,,jo jo…´´řekla máma a vytahovala věci z kufru auta.Celej den byl v poho,teda vlastně skoro celej.Kolem 8. hodiny večer zazvonil zvonek,máma mě poslala otevřít,že to sou naši sousedi,tak sem zvědavě běžela,otevřela dveře a…..,,To neeeeeeeeeee´´vykřikla sem.Máma přilítla,protože si myslela že se mi něco stalo,ale já byla jenom v pořádným šoku.,,Mami proč si mi neřekla že jedem do Německa???´´vyjela sem na ni.,,No protože ses neptala…´´odpověděla mi.To je taky fakt.Celej večer máma s tátou kecali stěma lidma od vedle a já se jenom nudila.Taky co dělat,když tady nikoho neznám.Sousedi odešli a já se mohla pohodlně usadit u televize.,,A kde že to teď vlastně sme???´´neodpustila sem si rejpavou otázku.,,V Magdeburku…´´řekla máma.Dál sem se tim nezabejvala,proč taky.I když sem si musela přiznat že mi to je povědomí,ale nevěděla sem odkud.Jenom co sem ulehla do postele se mi před očima přehrávali určitý scény z dovolený…,,Ty vole….´´začala sem ječet a máma přilítla v županu s pleťovou maskou na xichtě.,,Co je??Je ti něco???´´ptala se vyděšeně.Že bych ječela tak nahlas???,,Ne nic,jenom mi konečně něco došlo…´´řekla sem omluvně a jenom co máma odešla,začala sem lovit v báglu papírek…,,No jo Magdeburg…´´říkala sem si,když sem si pročítala ten papírek.Byla tam napsaná Billova adresa a tak.Proto mi to jméno bylo povědomý….
Rozhodla sem se,že bych Billa třeba překvapila.Prostě to bylo jistý,zejtra se u něj stavim a hotovo.
Bylo něco kolem 2 hodin odpoledne a já ještě rozvažovala jestli mám jít nebo ne…,?Ale jo,půjdu…´´řekla sem si a 5 minut na to už sem bloudila městem.Náhodou sem jeho dům našla za necelou hodinu.Zazvonila sem a…..
Zpět na hlavní stranu blogu