25. červenec 2020 | 13.12 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
….sem zahlídla tu dobře známou tvář…Byla tam ta francouzská mrcha,co mi před rokem chtěla sebrat Toma….Ten viděl že sem si ji všimla a že sem chtěla jít za ní,tak mě vzal za ruku a přitisknul k sobě.,,Kašli na ní….Co bylo,bylo…´´šeptal mi Tom.,,Tome slib mi že se to nebude opakovat,že už nebudu muset trpět…Kvůli ní….´´prosila sem.,,Blázínku,to víš že ne…Já tě miluju…´´řekl Tom a šli sme hledat nějaký volný místo,kam by se eventuelně dalo sednout.Viděla nás a na tváři se jí objevil úšklebek…
,,Dovolte abych vás tady přivítal….bla bla bla…´´pořadatelé měli takový ty uvítací kecy,ze kterých si pamatuju jenom začátek,protože sme s Tomem měli na práci něco důležitějšího…=)
,,A teď bych rád přivítal tady u mikrofonu loňské vítěze,aby nám řekli pár slov….´´ozval se ten chlápek,ale my sme ho tak nějak zapomněli vnímat a dál se věnovali něčemu úplně jinýmu.Všichni se otočili na nás a čuměli.,,Ehm…No koukám že od loňska se nic nezměnilo….Sisi Hirschová a Tom Kaulitz…´´probralo nás to,když sme slyšeli svoje méne a zmateně sme se rozhlíželi a když sme viděli ty culící se tváře a Michalův vražednej výraz,všechno nám došlo.,,Tak prosíme Sisi,Toma a jejich trenéra,aby přišli sem a něco nám k letošnímu turnaji řekli.´´co-cože?Já a mluvit jo…Mno potěš…
První začal blábolit Míša.,,Tak na začátek bych chtěl poděkovat pořadatelům a sponzorům,že máme tu čest tady vůbec soutěžit.Před několika lety sem tady takhle stál jako vítěz a už v tu chvíli sem věděl že je čas skončit.Vždycky se má končit v největším úspěchu,ale už tehdy sem věděl že tady jednou budu stát.Byl to takovej můj sen stát tady ne jako něčí soupeř,ale jako trenér.Loni se mi ten sen splnil,když sem viděl svoji mladší sestru tady stát s medailí na krku…Byl to pro mě splněný sen.Sisi…Děkuju,že si mi ho pomohla splnit a chci aby si věděla že tě mám moc rád….Všem přeju mnoho úspěchů….´´řekl Michla a podíval se na mě.Tohle bych od něj nečekala…S úsměvem mi podával mikrofon.,,Já…já…´´začala sem strašně koktala a Tom mě chytil za ruku abych se aspoň trochu uklidnila.,,Pro mě je hrozně těžký tady teď mluvit a….Chci jenom říct,že já děkuju všem co stáli při mně,jak loni,tak po celej život a těm co při mně stát budou ať se stane cokoliv….Myslim si,že každý z vás co tady teď sedí má na to,aby si splnil sen…Stačí si jenom za tím snem jít a mít kolem sebe lidi co vás podrží…Hodně štěstí….´´předala sem štafetu Tomovi.,,Nevim co bych teď měl říct,mě se sen splnil a můj poklad stojí vedle mě,ale přeju všem co touží po něčem pro ostatní nedosažitelném,hodně úspěchů a pevnou vůli….´´řekl Tom a šli sme si konečně sednout…,,ježiš ať po mě nikdo nikdy nechce žádný proslovy….´´fňukala sem,protože mi nikdy nebylo hůř než teď.,,No ták,dyť to bylo dobrý…´´uklidňoval mě Tom.
,,Tak a teď malá změna k programu……´´začal znova ten dědula a všichni potichu pozorovali.Tenhle rok to nebude na pláži,což je tak trochu úleva a naštěstí já nebudu proti Tomovi,protože ani jeden by nemoch třískat do toho druhýho…Každej bude mít plno soupeřů,takže každej bude v souboji s každým,kromě lidí ze svýho týmu….
Strávili sme dole ještě asi dvě hodiny než nám rozdali čísla a čas na starty atd….
,,Du spát,dobrou…´´řekl Tom a pelášil do peřin.,,Hmm du taky….Dobrou…´´řekla sem a šla za Tomem.Přitulila sem se k němu a vzpomínala na loňskej rok,jak sem v týhle posteli spala ještě sama.Usnula sem s úsměvem na rtech,ale sny nebyly tak krásný na to,abych se mohla smát….Zdálo se mi že sme měli s Tomem stejnej čas na zápas a každej sme byli v jiným poli...Dostala sem ránu a spadla sem na záda a dívala se na strop haly.Z toho stropu na mě spadla kapka krve…Nevim kde se tam vzala,ale prostě mi spadla na rameno.Všechno probíhalo hladce,ale já sem cejtila,že to tak není,že se něco stalo….Tomovi….Zdálo se mi,že sem vyběhla z ringu a běžela sem po celým areálu abych ho našla…Byl až v posledním ringu,ležel tam na zemi a kolem něho bylo plno lidí….Přišel ke mně Michal,objímal mě a začal mě utěšovat….,,Je mi to líto Sisi…´´řekl Michal…Pak už nevim,probudila sem se a slzy mi tekli po tvářích.Uklidnila sem se,že to byl jenom sen,protože Tom spokojeně spal vedle mě,ale ten strach byl obrovskej…
Zpět na hlavní stranu blogu