25. červenec 2020 | 13.15 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
V televizi se objevil Tom se svým bráchou…,,Tom Kaulitz,Bill Kaulitz,Georg Listing a Gustav Schäfer to je Německá kapela Tokio Hotel,která právě rozjíždí turné po Evropě…Po roční pauze fungování se kytarista Tom vrátil ke kapele a prozradil,že už ji nehodlá opustit.Nikdo ale netuší,proč tahle změna….´´na tváři se mi objevil úsměv,možná proto,že ho vidim,ale spíš proto,že nejsem jediná kdo je šťastnej a kdo má úspěch.Z úsměvu byli najednou slzy…Začala sem si uvědomovat že takhle vlastně šťastná nejsem…Sem sama,nikdo tady není od toho aby mě podržel když to nejvíc potřebuju….Proč sem vlastně odešla?Co mi chybělo….Tom měl pravdu,chtěla sem víc než sem mohla mít a taky měl pravdu v tom že nakonec nebudu mít nic,stejně jako teď.Litovala sem všeho co sem řekla Tomovi a všem,strašně moc bych chtěla vrátit čas,ale vim že to co sem udělal se odpustit nedá…,,Chybíš mi Tome….´´řekla sem a se slzama v očích sem pozorovala rozhovor,ve kterým Tom vypadal tak šťastně a spokojeně.Proč by se měl trápit kvůli tomu,co mu řekla jedna sobecká a rozmazlená koza??
Pomalu ale jistě se ze mě zase stávala ta stará Sisi,pro kterou bylo všechno jako zlej sewn…byla poznamenaná životem a věděla jaký to je,když ji zradí někdo od koho by to nejmíň čekala…Přesně jako to řekl Tom….
,,Tak už dost….´´řekla sem si,protože sem si konečně přiznala co všechno sem udělala a co všechno bych měla dát do pořádku….
Zaplatila sem účet na hotelu a sedla na spěšnej vlak do ČR.Vystoupila sem přesně tam,kde sem před půl rokem nastupovala s nereálným snem v hlavě.Jak sem si zezačátku myslela že se budu mít líp,tak teď sem zjistila,že to bylo nejhorších 6 měsíců v mým životě.
Na jednu stranu sem byla strašně ráda,že sem doma,ale taky sem se strašně bála reakce ostatních na to,že sem tady…
S těžkou taškou sem se vydala po ulicích,který se za tu dobu ani trochu nezměnili,až sem se postavila před ty dobře známý dveře.Opatrně sem vyklepanou rukou stiskla zvonek a čekala co se bude dít.Otevřeli se dveře a za nima stála Sára.Vypadal jinak než když sem ji viděla naposled.To těhotenství na ní bylo už pěkně vidět a pochybuju že by si toho Michal a ostatní nevšimli.,,Sisi…´´zašeptala nevěřícně a kápla ji slza na bradu.I když by pro ě Sára mohla bejt cizí,byla to moje nejlepší kamarádka,která sem vždycky říkala všechno.,,Ahoj…´´řekla sem s lehkým ustrašeným úsměvem.,,Lásko kdo to je???´´volal někdo z obýváku a podle hlasu sem poznala Michala…Sára se na mě tázavě podívala…,,Myslím že by ses měl jít podívat sám…´´křikla na něj nazpátek.,,Co??Kdo to….Sisi???´´reagoval stejně jako předtím Sára..,,Ahoj bráško…´´usmála sem se.Sára odešla někam dozadu a já zůstala s Michalem ve dveřích.,,Ty mě ani neobejmeš??´´zeptal se po chvilce ticha Michal a já sem mu vděčně skočila kolem krku.,,Promiň Míšo…Je mi to líto,já nevim co to se mnou bylo…A já…´´,,Mlč už…ukecaná seš pořád stejně….Tak poď k večeři…´´Michal mi vzal tašku a odnesl ji ke mně do pokoje.Čekala sem na něj pod schodama,protože sem měla strašně divnej pocit,najednou se po půl roce objevit u večeře a dělat jako by nic.,,tak na co ještě čekáš??´´ptal se Michal když mě tam viděl stát.,,Když já…´´,,Žádný když já…Deme…´´vzal mě za ruku a táhnu do jídelny.Všechny hlavy od stolu se zvedli a dívali se na mě vyjeveným pohledem.Dívala sem se na dvě prázdný židle na kterých sem sedávala já a Tom.,,Vítej doma broučku…´´přihnala se ke mně máma a začala mě objímat….,,Já…chci se všem omluvit,chovala sem se jako…Ani pro to nemám slova…Tak se nezlobte…´´řekla sem těsně před jídlem…,,Sisi my se na tebe nezlobíme,je to pro tebe životní zkušenost,myslim že seš vyléčila z útěků…´´řekl Michal se smíchem.,,Jo to teda jo…´´řekla sem a pustila se do jídla….
Večer sem seděla se všema v obýváku,ale pak sem už únavou usínala tak sem se rozloučila a šla spát.Přišla sem do svýho pokoje,kterej se mi zdál najednou tak prázdnej…Vždycky když sem se tam vracela,tak sem byla s Tomem a nebo tak na mě čekal,ale najednou tam nikdo nebyl,jenom já….
Zpět na hlavní stranu blogu