Poslouchej své srdce.. 4

25. červenec 2020 | 13.21 |
blog › 
Poslouchej své srdce.. 4
.,,Poď sem honem,než tě někdo uvidí.´´stáhla sem ho k sobě do pokoje.,,Ty se za mě stydíš???´´zeptal se Tom.,,Jak si na to prosím tě přišel???´´ptala sem se s vymeteným výrazem.,,No že nechceš,aby nás spolu někdo viděl…´´vysvětloval Tom.,,Ale ne,myslela sem mámu..´´řekla sem a kroutila sem hlavou.To už sem slyšela mámu dupat po schodech.Rychle sem otevřela skříň.,,Rychle schovej se.´´vyjekla sem a Tom hned poslech.Zabouchla sem skříň zrovna,když máma otevřela dveře.,,S kým to tady mluvíš???´´vyštěkla máma až sem sebou cukla.,,S ..nikým..´´koktala sem a klepala sem se strachy.,,Proč stojíš u tý skříně??´´štěkala máma.,,Já..no já…chtěla sem v ní uklidit.´´koktala sem dál a cejtila sem jak mi máma nevěří…,,No jak myslíš..´´řekla a odešla.Ještě chvíli sem Toma nechala ve skříni,protože sem věděla,že máma poslouchá za dveřma.Pak sem ho pustila ven.Viděla se,že nechápe.,,Na nic se neptej,je to kráva…´´řekla sem dřív než se stačil na něco zeptat.Sklaplo mu…A vypadal fakt roztomile…,,Tak proč seš tady???Ale pravdu..´´zkoušela sem ho.,,Hele to už sem někde slyšel…Nevim,říkám,že se mi po tobě stejskalo…Už hodinu sem tě neviděl a ty si nepsala,tak sem si řek,že se u tebe stavim…´´povídal Tom a já sem mezitím zapla rádio,aby zas máma nepřilítla.Tom se rozhlížel po celým pokoji..Ale mě až teď došlo jakej je to trapas,protože mám všude po stěnách plakáty Toma..Dělala sem jakoby nic,jenom sem sledovala,jak Tom červená.,,Ale ty se červenáš!!´´provokovala sem.,,Hele nech toho…nebo..´´začal ze srandy vyhrožovat.,,Nebo co??´´nenechala sem si to líbit.,,Nebo…´´začal znova.Tom seděl na posteli a já sem pořád stála u skříně.,,Nebo???´´ptala sem se a šla sem k němu blíž.Už sem byla skoro u něj,byla sem necelej metr od postele.,,Fakt to chceš vědět???´´zeptal se Tom a přitáhnul mě k sobě.,,Jo chci,sem totiž strašně zvědavá..´´řekla sem ironicky a položila sem mu ruce kolem krku.,,jak chceš..´´usmál se Tom a já sem čekala co z něj vypadne.Místo odpovědi se zvednul s postele a pořád mě držel kolem pasu.,,Řekla sis o to…´´řekl a já sem pořád nic nechápala a ve tváři sem si držela kamennej výraz.Chtěla sem něco říct,ale ucítila sem Tomovy rty na svých.V tu chvíli sem cejtila srdíčko až v krku,byla sem dál než v sedmým nebi,nejmíň v desátým.Tomovi polibky nabejvali na intenzitě…Nevim jak sme tam spolu byli dlouho,ale odlepili sme se až když se otevřeli dveře…Stál v nich táta a já sem se automaticky postavila před Toma a držela sem ho za ruce.,,Promiňte..´´řekl táta a vypad ze dveří.S Tomem sme se začali pořádně tlemit.,,Já už pudu.´´řekl Tom,políbil mě a šel k oknu.´´,,Počkej,teď už můžeš jít normoš dveřma.´´smála sem se,vzala sem Toma za ruku a vedla ho dolů.U dveří sme se rozloučili a já sem dala ještě pusu.Udělala sem to schválně,protože sem věděla,že nás máma pozoruje.Tom mě ještě chytil za bradu a políbil.,,Tak ahoj zejtra.Pozdravuj bráchu.´´řekla sem a zavřela za Tomem dveře.Otočila sem se a cejtila sem strašnou ránu v obličeji.Stála tam máma,která mi vrazila facku.,,Snad sem ti něco řekla ne!!!´´rozkřičela se na mě.

Neřekla sem ani slovo a utekla sem do pokoje,kde sem opět chytala výtlemy.Smála sem se dlouho.Pak za mnou přišel táta.Zrovna sem neměla co dělat a tak sem ležela na posteli a dívala se do stropu.,,Co je???´´řekla sem,když sem se uráčila zvednout hlavu.,,Kdo to je???´´zeptal se táta narovinu.,,Kdo??´´dělala sem že nevim o koho de.,,Ten kluk a nedělej že nevíš.Ty s ním chodíš???´´vyptával se táta.,,Ne nechodim..Jo a menuje se Tom.´´řekla sem s klidem.,,Tak co to mělo bejt za divadlo???Co tě to napadlo,takhle se tady předvádět,když je máma doma???A odkud je??Nikdy sem ho tady neviděl.´´nadával táta,ale věděla sem,že to tak nemyslí.,,No bydlí u paní Novákový,včera se sem přistěhoval.´´řekla sem,ale hned sem zjistila,že by bylo lepší mlčet.,,Včera??Tak ty ho znáš dva dny a už se s ním…´´nadával trochu zhnuseně táta.,,Ale já ho neznám dva dny,já ho znám dlouho.´´snažila sem se,aby můj hlas nezněl moc ironicky a rozhlížela sem se po pokoji.Táta nechápal proč tak sleduju zdi a tak se podíval na zeď nad postelí.,,No to nemyslíš vážně..´´vyjeknul,když na jednom plakátu viděl Toma.,,Jo myslim..´´sykla sem.Táta už nic neřek a vodlítnul dolů.Slyšela sem jak mámě dole něco povídá,ale už sem opět chytala výtlemi,ani nevim z čeho.Lehla sem si na postel,vzala sem si do ruky mobil a hned sem psala krátkou,ale výstižnou smsku.,,STÝSKÁ SE MI!!!SISI´´poslala sem to Tomovi a položila sem mobil na stolek u postele.Během minuty mi přišla odpověď:,,MĚ TAKY…CO S TÍM UDĚLÁME???DO ZEJTRA TO NEVYDRŽIM!TOM´´.Byla sem štěstím bez sebe a tak sem hned napsala:,,MÁM NÁPAD,BUĎ ZA HODINU U NÁS PŘED BARÁKEM.UŽ BUDE TMA.HOĎ MI KAMÍNEK DO OKNA A ČEKEJ.´´odeslala sem to a zase během minuty mi přišla odpověď:,,JASNĚ,BUDU TAM…TĚŠÍM SE.´´už sem neodepisovala.Nemohla sem se dočkat,kdy uslyšim kamínek v okně.,,Konečně.´´zavejskla sem radostí,když sem slyšela cinknutí.Otevřela sem okno a už sem lezla ven.Když sem byla dole,hned sem skočila Tomovi kolem krku.,,Poď za mnou..´´řekla sem,vzala sem ho za ruku a táhla ho ne zahradu.,,Kam mě táhneš???´´ptal se zvědavě Tom.,,Ukážu ti moje tajný místečko,kam chodim,když nechci s nikým mluvit,ale musíš mi slíbit,že to nikomu nepovíš jasný…´´řekla sem a Tom se klááásně usmál.,,Jasně slibuju.´´řekla zastavil se.,,Co je??´´ptala sem se.Tom mě přitách k sobě.,,Nic.´´odpověděl Tom a políbil mě.Když sme se od sebe odlepili Tom se jenom usmál.,,Sem strašně rád,že to takhle dopadlo,že sem tě našel…´´řekl najednou.,,Ty si mě hledal??´´zeptala sem se a měla sem při tom nádhernej pocit.,,Jo ani nevíš jak mi bylo,když ses mi neozvala,myslel sem,že umřu..´´litoval se.,,Promiň,nemyslela sem že bys…´´,,Ne ne nic neříkej,vím co o mě píšou,ale teď je to jiný fakt!!´´přesvědčoval mě Tom.,,Já ti věřim..´´řekla sem a pohladila sem ho po tváři.,,Tak poď půjdeme…´´řekla sem a zase sem ho táhla k nejvyššímu stromu.Vylezli sme na něj a já sem ho uvítala v mým malým domečku na stromě.Já vim říkáte si,že domeček na stromě je pro malý,ale já sem tam vždycky chodila,když mi bylo smutno,nebo když se přemejšlela nad tím co budu psát.Byla sem tam prostě ráda.Měla sem tam petrolejový lampy,tak sem je hned rozsvítila.Kdyby mě rodiče hledali,aby viděli kde sem a neudělali zase scénu.Podívala sem se na Toma,kterej si všechno důkladně prohlížel.,,Teda,máš to rady hezký,ale…´´spustil Tom,když viděl můj pobavenej výraz.,,Ale??´´začala sem znova provokovat.,,Ale….ale ty seš hezčí…´´řekl Tom a znova mě přitáhnul k sobě.,,Seš ta nejlepší holka co znám….´´šeptal Tom.Já sem ho místo odpovědi krátce políbila.Tom mě vzal do náruče a položil mě na gauč,kterej byl sice malej,ale pohodlnej.Tom byl hodně trpělivej a nikam nespěchal.Takže si nemyslete,že sme spolu hned spali jasný…=D.Asi po hodině mi Tom oznámil,že už musí domů,že má strašně starostlivou babičku,ale že mi napíše.Slezli sme teda dolů a loučili sme se.Stáli sme tam docela dlouho.,,Jo málem sem zapomněl.Mám pro tebe návrh..´´vypadlo z Toma.,,Jo a jakej???´´byla sem strašně zvědavá.,,No nechtěla by si nám psát texty??Myslim jako kapele..´´řekl Tom váhavě.,,Co??Jak si na přišel??Já a texty…To nejde dohromady.´´smála sem se,ale Tom se jen tak odbejt nenechal.,,Ale Marcela říkala že píšeš…´´zkoušel to znova Tom.,,Aha tak Marse zase žvanila.No jo,ale to nejsou rýmy..sou to jenom takový blbosti.´´mluvila sem a snažila sem se udržet vztek na Marcelu.,,No ale mě to nepřijde jako blbost,mě se to líbilo…´´přesvědčoval mě Tom.Smála sem se,ale když mi došlo co vlastně řek,tak mi ten úsměv ztuhnul.,,Ty si to čet??´´vypadlo ze mě.,,No jasně a myslim si že je to dobrý,akorát nevim kde si vzala všechny ty informace.´´zašklebil se Tom.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář