Poslouchej své srdce.. 10

25. červenec 2020 | 13.38 |
blog › 
Poslouchej své srdce.. 10
,,No jo,ale čím dřív odjedeme,tím dřív se zase vrátíme.Neboj,za tři dny sme všichni zase zpátky..´´uklidňoval mě Tom.,,Jak to myslíš??´´zeptala sem se napůl nechápavě.,,No my ten konsert máme tady na staďáku..´´pustil se do vysvětlování Bill.,,A to mi to říkáš až teď!!!Ty jo už se nemůžu dočkat.´´vykřikla sem nadšeně.Pak ale zazvonil Georgovi mobil.Pořád něco mumlal a nikdo mu nerozuměl ani slovo.Všichni sme na sebe jenom nechápavě koukali.Když Georg konečně zavěsil,hned se zvedal z gauče.,,Gustave změna plánu.My dva se vracíme hned teď a vy dva,pro vás zejtra ráno přijede auto…´´spustil Georg a už se se všema loučil.Když odjeli navrhla sem.,,Heleďte co kdyby sme se stavili pro Marcelu a šli by sme ven…´´Kluci nejdřív jenom koukali,ale pak souhlasili.A šlo se.Marcela byla vyhoukaná že je s náma Bill a chceme aby šla s náma ven.Seděli sme v parku,ale já sem litovala Billa,protože Marse evidentně nebyla ve svý kůži a byla dotěrná jak moucha.S Tomem sme jenom protáčeli oči.Já sem se začala bavit s Billem a Tom s Marcelou v domnění,že to Marcele dojde.Ale ona to jaksi pochopila trochu jinak.Myslela si,že miluju Billa a s Tomem si jenom tak hraju..No prostě blbost.Tak sme tam tak seděli asi hodinu.Pak to Marcelu přestalo bavit a uraženě odešla.,,Bille,tobě se Marse líbí???´´zeptala sem se provokativně.,,No víš,právě že ne…Mě se líbí ta druhá holka…´´odpověděl provinile Bill.,,Druhá holka???´´ptala sem se trochu přiblble.,,No ta jak se s ní bavíš…´´vysvětloval Bill.,,No jasně,myslíš Violku…´´řekla sem,když mi to konečně docvaklo.,,No tu…´´kejvnul Bill.,,No ty se jí taky líbíš.´´řekla sem,ale vyznělo to asi jinak,protože se Tom začal uculovat.,,Fakt???´´vylítnul Bill,kterej absolutně nic nepoznal.Ujistila sem ho že jo,protože sem se o něm s Violkou bavila.Pak sme se rozloučili a šli sme každej domů. Reklama S potěšením sem zjistila,že už je máma doma.Oddychla sem si,protože už nebudu doma jenom s tátou a nemusela sem se bát.Když sem přišla domů,táta mě vzal stranou.,,Nikolko prosím tě že neřekneš mamince co se tady stalo že ne???´´somroval táta a já sem se snažila držet se od něj co nejdál.,,Možná že jo,možná že ne…´´mluvila sem v hádankách.,,Nikolo laskavě přestaň blbnout,tohle není sranda.Můžeš mamince zničit štěstí a celej život…´´přesvědčoval mě táta.,,Jo???A tobě nevadí že já mám zkaženej život???Ještě jednou se mě dotkneš a já to mámě řeknu.´´řekla sem a vrátila sem se do obýváku.Táta byl evidentně nervózní,ale snažil se to nedávat znát.,,Tak co ste tady beze mě dělali???´´zeptala se máma.Chtěla sem jí to říct,ale věděla sem že by mi stejně nevěřila.,,No celkem nic…´´vypravil ze sebe táta a podíval se na mě.,,Co si mi přivezla??´´ptala sem se,abych odvedla řeč,protože se mi do očí hnaly slzy.,,No hádej…´´smála se mamka,protože věděla co mi může udělat největší radost.,,Nový hadry….´´vyprskla sem.,,Teda už musim vymyslet něco lepšího,protože koukám že už víš předem co ti přivezu…´´smála se máma,když mi podávala jednu z velkých tašek.,,Ne to je dobrý,mě hadříky vyhovujou…´´řekla sem a už sem nedočkavě trhala tašku.

Musim říct že mě mamka překvapila….Nový kalhoty,sukně a mikina…,,Ty jo hezký…´´řekla sem a dala sem mámě pusu.,,Proč máš pořád vypnutej telefon???Zkoušela sem ti volat,ale byla si nedostupná…´´vyptávala se máma a až teď mi došlo,že vlastně nemám mobil,protože mi ho táta rozbil když…,,No víš,mě se rozbil…´´řekla sem provinile.,,A jak se ti to povedlo rozbít tři měsíce starej mobil.,,No…´´koktala sem a nevěděla sem co mám říct.,,No spad jí ráno do čaje..´´vyklopil hned táta a já sem na něj jenom vrhla pohrdavej pohled.Máma jenom kroutila hlavou.,,Tak víš co???Zejtra pojedeme koupit novej jo!´´oznámila mi máma a čekala že vyskočim radostí metr vysoko.,,Jo tak díky…´´řekla sem a vyběhla sem schody a zavřela sem se v pokoji.Najednou se mi chtělo hrozně brečet a vykřičet ze sebe všechno co se stalo.Ale copak sem mohla???Nenapadlo mě nic lepšího než si sednout k počítači a všechno napsat.Psala sem to celej večer.Pak sem si to ještě jednou celý přečetla a vymazala sem to.Myslela sem že mi to v něčem pomůže,jako kdybych vymazala určitou část života,ale tentokrát se mi to nepovedlo.Pořád sem na to musela myslet.Bylo mi z toho zle….večer sem se šla osprchnout a šla sem si lehnout.Zdály se mi hrozný sny,zdálo se mi,že všechno prožívám znova.Měla sem strach znova usnout.Přinutila sem se myslet na Toma…Pak se mi povedlo usnout,ale stejně se mi zdál pořád stejnej sen.No ráno mě začal řinčet do ucha budík…Strašný probuzení a navíc sem věděla že mě neska nic dobrýho nečeká,protože Tomík s Billem odjížděj do Německa.Sice jenom na tři dny,ale stejně sem zvědavá jak to tady bez něj vydržim.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář