,,Co to sakra je???´´vyštěkla sem a házela po všech nenávistný a nechápavý pohledy zároveň.,,Sakra táta Toma je taky tvůj táta.´´vyštěkla máma a doufala že už se jí na nic ptát nebudu.,,To není pravda…Ty lžeš…´´vřískala sem.,,Promiň Niki měla sem ti to říct..´´omlouvala se máma.,,Já vás nenávidim…oba.´´vřeštěla sem.,,Tátu nenávidět nemusíš.´´brečela a dívala se na něj prosebným pohledem.,,Já ho nenávidim ze všech lidí nejvíc..´´sykla sem a všechno sem to mámě vyklopila.Ta nevěřila,že je to vůbec možný,ale hned jak se vzpamatovala vyhodila tátu z baráku.Zůstala sem tam s ní sama.Popadla sem telefon a volala sem Tomovi ubrečeným hlasem.,,Tome prosím tě vem Billa a přijďte ke mně…´´prosila sem do telefonu.(Bill už se vrátil z nemocnice a byl úplně v pořádku).Tom se na nic nevyptával a hned přišli ke mně.Tam sem mu beze slova ukázala rodnej list.,,Tome já přísahám že sem to nevěděla…´´brečela sem.,,Ty seš naše…´´načal to Bill.,,Sestra´´dořekla to máma.Myslela sem že se mnou Tom nebude chtít mluvit,ale vyjasnili sme si to.Bavili sme se normálně,ale nikdo nechtěl zapomenout na to co se stalo.
Reklama
Jednou v noci mě vzbudil Tom a s uslzeným obličejem na mě mluvil.,,Co se stalo??´´ptala sem se a nechápala sem proč brečí.,,Babička umřela….´´brečel Tom.Teď mi to došlo,nikoho jinýho nemaj.Vzala sem Toma za ruku a táhla sem ho k mámě do ložnice.Budila sem ji a hned sem ji přemlouvala,aby mohli kluci zůstat u nás.Je to přece jejich teta.Máma bez rozmejšlení souhlasila.Když se všechno vyřešilo,nastěhovali se kluci k nám.Byl tady takovej malej problém.Náš barák byl najednou trochu malej pro 4 lidi.Žili sme tam přeci jenom tři.,,Ale mohli by sme se přestěhovat do našeho domu v Německu.´´navrhoval Bill.Mamka souhlasila.Měli sme tři dny na to,aby sme se rozloučili.S Viol sme byli domluvený,že kdykoliv k nám může přijet a zůstat tam jak dlouho bude chtít.Nechtělo se mi odjíždět,ale neměla sem na výběr.
Zapomínání bylo těžký,ale oporou pro mě bylo to,že mám dva nejúžasnější bráchy na světě.