Chvilku sme se tak seznamovali,než nám teta dala klíče od jejího bytu.Shodou okolností sme tam objevili i litry alkáče,takže bylo trochu veselo,protože sme se všichni potřebovali odreagovat a aspoň na chvilku utýct od toho všeho.Nejdřív sem nepila.jenom sem tak postávala u okna,jako kdybych každou chvilku čekala kluky,že sem přijdou a něco se stane.,,Nemysli na to,tady nás nenajdou...´´šeptal mi Bill.,,máš pravdu,chovám se jak idiot...´´řekla sem a šla za ostatníma.A už to jelo.Jedna flaška,druhá,třetí...Pak už sem to ani nepočítala,protože byla na řadě jiná zábava.Tom začal dělat stripec,takže byl středem pozornosti.No pozornosti...To asi není přesný,když sem tam byla jenom já,Bill,Linda a Tom....
Poslední co si pamatuju je,že si tom svlíkal kalhoty a všichni viděli jeho červený boxerky s medvídkem Pooh.
,,AAAAAAA ježiši to neeee...´´vykřikla sem,když sem se probudila.Kdyby to aspoň bylo normální probuzení a ne bolehlav.Abych to zkrátila,ležela sem úplně nahá na hromadě s Tomem,Billem a Lindou....Jenomže ani oni na sobě nic neměli.,,To není možný....Grupáč s Lindou a dvojčatama????´´zoufala sem,protože ta představa byla divná,víc jak divná....Můj výkřik probudil ostatní a následovala další porce řevu,tentokrát trojnásobná.,,Lidi není to tak jak to vypadá že ne???´´ujišťoval se Tom.Nikdo neodpovídal...,,Tome Kaulitzi,do čeho ses to zase dostal...´´naříkal Tom a držel se za hlavu.
Celej den se nikdo na nikoho ani nepodíval a všichni mlčeli.Teda jenom já no....,,Sisi co ti je???´´ptal se Bill,když sme byli zase chvilku sami.,,Bille tobě nevadí že sem možná něco měla s Tomem???´´ptala sem se udiveně.,,Ne,já sem taky moch mít něco s Lindou nebo....Panebože...Já moch mít něco se svým vlastním bráchou...´´vyděsil se Bill.,,Jo to je možný...´´řekla sem a oba sme se začali smát.
O měsíc později....
Pořád sme v Hamburku.Teď už ne v bytě Billovi tety,ale ve vlastním bytě.Máme takovou malou domácnost ve čtyřech....Sharka a kluky sem udala.Sice ne z vlastní vůle,ale udělala sem to kvůli Billovi a ostatním.I když už je všechno za mnou,pořád mám strach z minulosti.Bojim se toho co bylo a toho co bude.Říkáte si že se vlastně nemám čeho bát,kluci seděj a mě už nemá kdo ublížit,ale je tady ještě něco.Něco co mě bude trápit do tý doby než to přijde a možná i po tom.Je to můj návrat do česka.Tady v Německu sem jenom na 3 roky než si dodělám školu,ale co pak???Bude ze mě zase ta šílená holka z česka???Bojim se že jo,bojim se že už Billa ani Toma a Lindu neuvidim....Nikdo z nich o tomnechce mluvit.Všichni říkaj že je času dost,že se může stát plno věcí,který by mě třeba ani ve snu nenapadli,že prej teď nemá cenu myslet napřed.Co myslíte mám jim věřit???Nic jinýho mi stejně nezbejvá.....