,,ÁÁÁ Německá špína....´´zaznělo,když sem vešla do třídy.Sem Sisi a sem napůl Němka a to tady pár lidí nemůže překousnout.,,Zalez...´´sykla sem na toho,co tu hlášku prones.Tady mě každej nesnášel,protože můj taťka je Němec a rodiče mě vychovávali tak,jako byl vychovávanej táta,mám všechno na co si vzpomenu a to tady všechny žere..
,,Sisi poď sem na chvilku,musim s tebou mluvit.´´volala máma z kuchyně,když sem přišla ze cvokhausu s názvem škola.,,Hm???´´přiřítila sem se do kuchyně.,,Co by si chtěla k narozeninám???´´zeptala se máma.No jo úplně se mi vykouřilo z hlavy,že mám za dva dny narozeniny...a zrovna patnáctiny.Neodpověděla sem,jenom sem se na ni toužebně podívala.,,Ne Sisi psa ne...když tak nějakýho malýho,ale retrievra ne...´´přesvědčovala mě máma.,,Ne malej pes není pes...Mami prosím já se o něj budu starat,slibuju...´´prosila sem,ale nebylo to nic platný.Pes bylo moje jediný přání,strašně sem ho chtěla,ale mamka se psů bojí.
..
Za dva dny sem měla narozky...Ráno sem se vzbudila a viděla sem před sebou hromadu dárků...Chodila sem kolem nich a poslouchala,jestli neuslyšim zakníkání štěněte,ale nic,hrobový ticho.Než sem se dala do rozbalování,prolítla sem celej dům,ale psa sem nenašla...,,Co hledáš???´´zeptala se mamka,když mě viděla v tričku a kalhotkách,jak lítám po baráku.,,Ale nic,jenom sem Ztratila ponožku...´´zalhala sem a dál lítala jak splašená.Nic,nikde žádný známky toho,že by byl v baráku pes.Zklamaně sem se dobelhala do pokoje,oblíkla sem se a šla rozbalit ty dárky.Hm...měla sem radost z novýho nootebuku,ale pes mi pořád chyběl...,,Kde je táta???´´zeptala sem se mamky,když sem seděla uprostřed roztrhanýho balícího papíru.,,No jel ti pro jeden dárek do Německa,ale už volal že je za chvilku doma.No převlíkla sem se do novýho oblečení,uklidila sem ten roztrhanej papír a šla dolů....Už sem slyšela tátu...Ale nějak divně křičel v chodbě.Otevřeli se dveře a .....Do obýváku vběhla krásná asi tříměsíční,malá fenka zlatýho retrievra.Byl to šok...Nádhernej pes...,,Mami tati díky.....´´volala sem a skákala radostí dva metry vysoko.,,jak se menuje???´´ptala sem se a hladila psa...,,No je tvoje,takže jak budeš chtít...´´smál se táta.,,Sindy,bude to Sindy..´´rozhodla sem.Byla sem štěstím bez sebe.,,Vidíš a my si lámem hlavu co ti koupit a tobě stačí jenom obyčejnej pes...´´nechápala mamka.,,Počkej máme pro tebe vlastně ještě jedno překvapení...´´spustil táta a já už sem stála u něj a klepala se zvědavostí.Táta vytách ze saka obálku.,,Na co obláka???´´neodpustila sem si tu otázku.,,Na to,aby ses dovnitř podívala..´´poučila mě máma.,,Aha..´´řekla sem a dělala jako bych to pochopila.V obálce byly nějaký fotky.Fotky nějakýho domu,teda spíš vilky...,,Jů dovolená že jo....´´radovala sem se.,,Ne to není dovolená...To je náš novej dům,budeme se stěhovat do Německa...´´vysvětloval táta.To pro mě byla ta nejlepší zpráva na světě...V Německu sem byla jako doma,protože tam táta má práci a často mě bral sebou.Němci nejsou tak stupidně vypatlaný jako Češi,dokonce sou i hezký...,,A kdy se budeme stěhovat???´´vyzvídala sem nedočkavě.,,No asi za měsíc,ještě se dodělává vnitřek...´´odpověděl táta.,,Super už se nemůžu dočkat...´´vejskala sem si a visela očima na Sindy.Nádhernej pes.Všichni co mě znali a co se se mnou bavili(moc jich nebylo,spíš jenom sousedi) říkali,že se ke mně hodí.Já sem blondýna a Sindynka má taky světlou srst,a navíc ty podobný ména...O Sindy sem se starala jenom já a taky sem byla jediná koho poslechla.Bez ní sem byla jako tělo bez duše a ona beze mě to samý.Kam sem šla,musela sem ji vzít sebou.Většinu času sem strávila tím,že sem se ji snažila aspoň trochu vycvičit.Jako musim se pochválit...Sindy je vychovanej pes...Dokonce mi naši dovolili,abych si ji mihla brat na noc do pokoje,protože by stejně celou noc škrábala na dveře.My dvě sme si na sebe tak navykly,že to snad není ani normální...
Po měsíci sme se měli stěhovat.Cesta do Německa byla krátká,ale se Sindy k nevydržení...Nesnáší jízdu autem,pořád kňučela a mamka z ní už byla na prášky.Když sme tam přijeli viděla sem,že ten dům je ještě krásnější než na fotkách.Nádherná zahrada,fakt super...Ale nechtělo se mi vybalovat věci,tak sem se vymluvila na to,že půjdu ven se Sindy.Šla sem jednou ulicej a došla sem na jednu polní cestu.Tam sem Sindy sundala obojek a nechala ji trochu proběhnout.Najednou sem slyšela někoho křičet a Sindy byla pryč...Lekla sem se a běžela tam,odkud se ten hlas ozýval.Když sem viděla co se stalo,musela sem se začít smát.Sindynce se zalíbil nějakej kluk a tak hosvalila na zem a začala ho oblizovat.,,Sindy fuj...Nech...K noze Sindy!´´zavolala sem a ona hned přilítla ke mně.Podívala sem se na toho kluka,podala mu ruku a pomohla mu vstát.,,Díky,co to máš za buldozér???´´zeptal se a vyjeveně se na Sindy podíval.,,To není buldozér,dyť je to ještě štěně...´´nechápala sem.,,Štěně???´´divil se ten kluk.,,Jasně a menuje se Sindy..´´řekla sem a bavila sem se tím,jak pomalu nic nechápe.,,Aha já sem Bill...A ty se menuješ jak???´´ptal se hned.,,Já sem Sisi...´´řekla sem a dívala sem se do jeho pobavenej výraz.,,Ste si podobný..´´usmál se Bill.Brala sem to jako kompliment,protože krásnější stvoření než je Sindy neexistuje...