Doma sem si sedla na postel,ale moc dlouho sem sedět nevydržela.Radostí sem skákala po posteli.Za chvilku přilítla máma.,,Co to tady nacvičuješ??´´ptala se a já sem leknutím spadla a rozplácla sem se na zemi.,,Sakra,neska už podruhý...´´řekla sem si a v duchu chytala výtlemi.,,Co by přece hladký přistání,nevidíš???´´odpověděla sem ji.Máma zakroutila hlavou a už už mě sbírala ze země.,,Jau...´´řekla sem a držela se za zápěstí.,,Ukaž...´´starala se máma.Nic sem s tím neměla,ale pořád to bolelo jako čert.Máma mi to stáhla obvazem.Ještě sem si musela poslechnout to že nemám dělat blbosti a tak...O půl patý sem mamce oznámila,že du ven.,,Počkej sama???´´ptala se hned máma,která moc dobře věděla že du za Billem,prostě to chtěla slyšet ode mě.,,No já du s Billem.´´řekla sem klidným hlasem.,,jo aha tak s Billem...tak si to užijte..´´tlemila se máma.,,Mami my sme jenom...´´,,jenom kamarádi já vim...´´skočila mi do řeči.,,Jo mami pohlídáš prosím Sindy???Já ji nechci tahat sebou...´´prosila sem a máma neochotně souhlasila.,,Ale jestli ti sežere večeři tak mi nenadávej jasný...´´upozornila máma.Já sem jenom protočila panenky a utíkala sem směr strom.Bill už tam čekal.,,Ahoj...´´řekla sem když sem k němu došla.Místo pozdravu mi dal pusu a musím říct že fakt krásnou.,,Co máš s packou??´´vylekal se najednou.,,Ale to nic není,já sem byla jenom trošku šikovná...´´odpověděla sem s úsměvem.,,Zase si zkoušela přistání???´´zeptal se Bill.,,No jasně,tentokrát z postele???´´ušklíbla sem se.,,Z postele???No tak to tě budu muset naučit,jak se padá,ale na postel...´´poučoval mě Bill.Neska sem měla nějak zabržděný mozkový buňky,protože mi to došlo,zase až po tejdnu...Bill mě chytil a pomalu mě pokládal do trávy.Začali sme se líbat...Bill se pak opřel o předloktí,díval se na mě a kouzelně se smál.
,,Co je???Proč se tak díváš???´´smála sem se taky.,,No přemejšlim o tom,jestli ti mám říct to,že ti právě za výstřih zalez pavouk...´´usmíval se dál.,,Co-co-co že???Pa-pavouk???´´koktala sem.,,Jo jo a docela velkej...´´šklebil se dál.Ale to už sem nevydržela a začala sem poskakovat jak šílená a snažila se dostat toho pavouka pryč...Bill z toho měl vánoce a pobaveně mě pozoroval.,,Ale to....to není...sranda...´´ječela sem a klepala tričkem jak to šlo.Bill se nakonec zvednul a toho pavouka vytách.Byl fakt hnusnej...Myslim toho pavouka...,,Vidíš už je pryč...´´uklidňoval mě.,,Já tu havěť nesnášim...´´stěžovala sem si.,,Já taky ne ale byla to docela sranda tě pozorovat...´´šklebil se v klidu dál.,,Víš co???´´začala sem provokovat a chytla Billa kolem krku.,,To teda nevim...´´usmál se Bill.Věděla sem že to řekne.,,Radši nic...´´řekla sem a začala ho líbat.Líbal hrozně krásně a něžně,vypadalo to,že do toho dává úplně všechno...Cejtila sem,jak mě zase pomalu pokládá do trávy.V tu chvíli už sem ani na pavouka nevzpomněla.Hladil mě po celým těla a já jeho,ale pak mi začal rukou zajíždět pod kalhoty.,,Počkej Bille...´´řekla sem a chytla ho za ruku.,,Na mě je ještě moc brzo...´´řekla sem omluvně.,,Jasně promiň,nechci na tebe spěchat,klidně počkám..´´řekl trpělivě.Necejtila sem se na to,abych s nim hned první den spala,přišlo mi to hrozně brzo.Billovi to vůbec nevadilo,teprve teď sem si všimla,že mu na mě asi záleží.Měla sem pocit,že Bill je jedinej kdo mi rozumí,teda kromě Sindy samozřejmě...Bill je v porovnání s Tomem něžnej,hodnej a trpělivej,ale Tom,ne že by byl nějakej parchant nebo něco,ale de do všeho hrozně rychle a je mu jedno jestli udělá nějakou blbost nebo ne.
Tak nějak sme si s Billem povídali.Bylo nám tam dobře a hezky se s ním povídá.Teď sem ho nebrala jenom jako svýho kluka,ale taky jako kluka,kterýmu můžu říct všechno.Uvědomila sem si že Bill je pro mě to nejcennější co mám.Nevim co bych dělala,kdybych neměla ani Billa ani Sindy.Pak sme se šli projít k řece...Bylo to tam nádherný...Všude ticho,les a jenom já a Bill.Bylo to takový hrozně romantický.Nějak sme se ocitli ve vodě...Blbli sme,topili jeden druhýho a prostě dělali kraviny.Pak sme vylezli,svlíkli ty mokrý hadry a sušili se na sluníčku.Seděli sme tam přitulený k sobě,jenom ve spodním prádle.Byla nám hrozná zima.Na ruce mě studil ten obvaz,tak sem si ho prostě sundala.Ruku sem měla oteklou a celou modrou.Bolelo to jako čert.,,Sisinko to ale nevypadá dobře,nechceš si s tím zajít k doktorovi???´´ptal se starostlivě Bill.,,Ne to nic není,to bude zejtra dobrý...´´ujišťovala sem ho,ale sejně vypadal jako že ho to trápí.,,Tak jo no...Ukaž to...´´řekl a opatrně vzal moji ruku do svých.,,Jak se ti tohle povedlo...´´nechápal.Přitulila sem se k němu ještě blíž,protože mi byla hrozná kosa.Bill mě k sobě přitisknul a řekl.,,Víš co je zajímavý???´´Chvilku sem mlčela.,,Nevim co???´´ptala sem se,protože mě to fakt zajímalo.,,No známe se jak dlouho dva dny.Ale po těch dvou dnech...Prostě za tak krátkou dobu sem se do tebe fakt zamiloval,ale úplně nehorázně.Nemůžu bez tebe žít.´´To mě dostalo.Cejtila sem k němu upe to samý.,,Bille taky si říkám že to je zvláštní.Připadá mi to jako kdybych tě znala roky.Miluju tě...´´řekla sem a podívala se mu do očí.Tak krásný oči nemá nikdo na světě.Ty oči ve kterých sem viděla plamínky,který v tu chvíli hořeli jenom pro mě.Ty oči....Ty oči mě propalovali,z těch očí sem byla úplně mimo.Ty oči sem na Billovi milovala ze všeho nejvíc.Aspoň do tý doby.
Pak sme se oblíkli do krásně teplejch a suchejch věcí.Lehli sme si do trávy a povídali si.Bill se ke mně naklonil a začal mě líbat.Věděla sem že dál nezajde,protože věděl že mu věřim a jak sem pozdějc zjistila,moje důvěra pro něho byla hodně důležitá.Bill se na mě díval tím kouzelným pohledem,leželi sme tam spolu uprostřed louky a Bill mi zaplejtal kytky do vlasů.Nádherný odpoledne.Tlemili sme se snad všemu.Byli sme ty dva nejšťastnější lidi na světě.Už se stmívalo a já musela domů.Bill mě šel vyprovodit až domů.,,Nechceš jít ještě na chvilku dovnitř???´´zeptala sem se,když sme stáli u dveří.,,Tak jo,ale jenom na chvilku..´´souhlasil.Vešli sme dovnitř a...,,Kam dete???´´ptala sem se rodičů,který se chystali někam jít.,,No ty deš taky....´´spustil táta.,,Ale tati já mám návštěvu...´´protestovala sem.,,Neboj Bill jde taky,Simona nás totiž pozvala na večeři...Nemusíte jít hned,ale Sisi ráda bych tě tam viděla,takže se tam ukaž...´´domlouvala mi máma.,,Jasně..´´řekla sem a s Billem sme se na sebe usmáli.,,Tak my vás tady mládeži necháme,ale byli by sme rádi,kdyby barák zůstal stát jasný...´´přikazoval táta a my sme jenom přikyvovali.Táta si s Billem moc dobře rozuměl a tak si ještě pokecali.Mamka mě odtáhla stranou.,,Tak co???´´ptala se hned.Jenomže mě to opět nedošlo.,,No co Bill???´´zašklebila se.,,Co by???Chodíme spolu...´´řekla sem a zatvářila se jako anděl.,,Sisi prosím tě,kdyby náhodou...No však víš...dávejte si bacha,ať si nezkazíte život..´´prosila mě mamka.Já na ni zírala s otevřenou pusou.Tohle sem fakt nečekala.,,Mami neboj,z toho strach mít nemusíš.Ještě je brzo...´´uklidnila sem ji a šla vysvobodit Billa z tátových spárů.Když rodiče konečně vypadli,uvelebili sme se s Billem v obýváku.Leželi sme na gauči,líbali sme se a ani sme nezaregistrovali,že se rodiče pro něco vrátili a pozorovali nás s pusou dokořán.Táta si odkašlal a my sme od sebe leknutím odskočili.,,Nenechte se rušit,už sme pryč...´´zajíkal se táta.Nám to teda moc vtipný nepřišlo no,ale to je věc názoru.,,Nechceš něco k pití???´´zeptám se abych prolomila takový známí trapný ticho.,,Jo něco bych si dal...´´poprosil Bill.Tak sem přinesla colu a chipsy,pustili sme si nějakej krvák a koukali sme přitulený k sobě.Ale nějak sme zapomněli na to,že sme měli přijít k Billovi a usnuli sme na gauči.Kolem půlnoci se vrátili naši a našli nás jak spíme jeden nalepenej na druhým.,,Koukej ty sou k sežrání co???´´špitala mamka.To mě probudilo.,,Kolik je hodin???´´ptala sem se rozespale.,,Ježiši večeře...Mami promiň mi zapomněli...´´omlouvala sem se a tím probudila Billa.,,Ježiši já už budu muset jít...´´vylekal se chudáček nevyspalej.,,Ne nemusíš,tvoje mamka počítá s tím,že tady přespíš...´´oznámila mamka.Oba sme z toho měli radost.,,Sisi bude ti vadit,když Billa uložíme k tobě,v pokoji pro hosty není ještě vybaleno.´´ptala se máma.,,Že se ptáš...´´vyjekla sem a Bill byl taky spokojenej...
Odvedla sem Billa k sobě.Mám velikou postel,takže nebyl problém.,,Máš odvážnou mámu,že tě nechá se mnou celou noc.´´začal provokovat Bill.,,Mno jo no,ale ty nevypadáš na to,že by si mi chtěl ublížit...´´přistoupila sem na jeho hru.,,Myslíš???Tak to se pleteš...´´Bill mě chytnul a nesl mě k posteli.,,No to abych se začala bát...´´schválně sem se rozklepala.,,Ale ne,nechci aby ses mě bála....´´řekl a položil mě na postel.,,Já bych ti nikdy neublížil...´´ujišťoval mě.,,Já ti věřim...´´řekla sem.,,I to je pro mě hodně,sem rád že mám tvoji důvěru,moc si toho vážim...´´rozpovídal se Bill.,,Pro mě seš úplně nejvíc,strašně tě miluju...Nedokážu si představit život bez tebe...´´řekla sem a užívala si tu nádhernou chvilku