Zvíře v díře... 35

27. červenec 2020 | 16.01 |
blog › 
Zvíře v díře... 35
,,Cože????" vyjekla máma když jsem jí to dovyprávěla co se vlastně stalo. Táta seděl vedle na sedačce a celej se ještě potil. ,,Já...jsem chtěla volat policii ale když jsem mluvila s paní Hirschovou a ta mi řekla,že pro vás jede,že ste jí volaly...hned mi spadl kámen ze srdce" objímala mě pořád máma ,,JO mami,jsem v pohodě" vyvlíkla jsem se jí trochu nepříjemě. ,,Asi jsi hodně utahaná..běž se vysprchovat,něco ti uvařím" řekla mi ještě mile a odešla do kuchyně až jsem se sama divila. Nikdy jsem neměla s mámou a tátou moc dobrej rodičovskej vztah. ,,Jsem rád,že jsi doma....moc jsem se o tebe bál" řekl mi táta,kterej se po dlouhý době vrátil od někad. Popravdě ani nevím kde to byl,do ted mě to moc nezajímalo. Usmála jsem se na něj na znamení,že ho chápu a nakonec jsem se teda přesunula do tý sprchy,kde jsem ze sebe udělala trochu člověka a ta sprcha mi prospěla. Pak jsem znova šla dolů do kuchyně kde už vonělo jídlo. Pustili jsme se všichni do jídla. ,,Stejně bysme to měli nahlásit,mě se to nepozdává" řekl táta v polovině jídla. ,,já bych to radši neřešila..stejně to byl nějakej pokus o únos,mysleli si,že unesou Billa a Toma a budou chtít na tom vydělat,ale připletly jsme se my ..no a pokazily to.." řekla jsem si svůj názor,pokrčila ramenamaa jedla dál. ,,Sisi v autě říkala něco o tom,že už bla na policii ale nechtěli tomu věřit...." podtkla máma...zase ta Sisi... ,,No tak Sisi toho hodně namluví" řekla jsem ironicky...Táta s mámou se na sebe divně podívali a radši nic neříkali. ,,Zítra to zařídím.." mrknul na mě táta a mě to bylo celkem jedno. ,,jdu na vzduch" zvedla jsem od jídla ,,no počkej nikam nechod,já tě ven ted nepustím" řekla razantně máma ,,Mami neboj se,budu jen před barákem" řekla jsem ji a otrávená a bez jakýkoli odpovědi vyšla před barák a sedla si k plotu. Začalo se stmívat,den uběhl jako voda a na nebi se oběvovaly první hvězdy. Jsem opět naštvaná a otrávená. Vůbec si nemůžu dát do souvislosti to,co se dneska a včera dělo....Tolik šoků za dva dny jsem dlouho nezažila. Nejdřív Tom a Sisi...pak nějakej pomatenej únos...ani pořádně nevim co se stěma lupičema stalo..možná to ani vědět nechci....A kdo ví co ted všichni dělaj. Už mě to štve. Sedět tady a přemýšlet nad tím,co člověk dělá špatně....Pak mě napadlo si obějít zahradu...chodila jsem sem a tam..nemohla jsem chvilku postát...Procházela jsem z druhý strany zahrady..kde měla napojený barák i Sisi. Radši jsem prošla dál,ale zarazilo mě,že je tam nějak veselo. Tak jsem se zastavila,přišla k plotu a čuměla jsem jim do okna...konkrétně do kuchyně. No a co jsem neviděla...Sisi,Toma a její mamku..jak večeřej a skvěle se bavěj... ,,Dělaj si prdel?" řekla jsem si pro sebe naštvaně a vyvalila oči. Tak oni málem umřeli,protože je někdo chtěl unýst,já se pohádám se Sisi kvůli tomu jejímu zaláskování,který samozřejmě nepodporuju...a oni si tu dělaj jak kdyby se nesvítilo! ,,Co tak vyděšeně sleduješ?" ozvalo se z druhý strany plotu zvědavě a já se lekla až jsem nadskočila ,,Fu j tebe by se člověk lek i přes den" řekla jsem trochu nepříjemně když jsem spatřila opírajícího se o plot Billa,kterej se tvářil taky trochu zaraženě ,,Šel jsem se projít,už mě to všecko štve...a ty seš taky nepříjemná..Tom někam zmizel a máma se může zbláznit" pohodil rukama a dupal nohou o zem... ,Jo tak to sme dva....." otřásla jsem se se ,,....a jestli hledáš Toma...Tak právě sedí u Sisi doma s jejich manmkou,směje se jak kdyby se nesvítilo,jsou všichni tak převelice šťastný a zrovna si nabírá salát" řekla jsem ironicky a celou dobu se dívala do okna. Až když jsem to dořekla tak na Billa. ,,Ehm...prosim?" zeptal se Bill a zvědavě se díval za roh.... ,,No...nevěříš? Tak se pojď podívat!!" řekla jsem naštvaně a ukazovala rukama na okno..to už se Bill divil až se málem předivil a běžel ke mně se podívat.... ,,Co??" řekla vyděšeně a zároveň naštvaně když viděl co se děje ,,No neříkala jsem to?" zeptala jsem se ho sarkasticky a oba jsme sledovali naštvaně tu famílii....

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář