Zvíře v díře... 38

27. červenec 2020 | 16.08 |
blog › 
Zvíře v díře... 38
Stála sem jak opařená..Nevěděla sem co říct, natož co mám dělat. ,,Půjdeme domů…´´ řekl Tom, vzal mě kolem ramen a vedl mě do pokoje. ,,Já takhle dál nemůžu Tome…´´ zarazila sem se u dveří… ,,Nemůžu s tebou být když na mým místě měla bejt Trish…´´ nenapadlo mě lepší rešení. ,,Co to povídáš??´´vyděsil se Tom ,,Asi bysme se měli rozejít..´´řekla sem a sklopilasem hlavu. ,,Jasně po 10 minutách našeho vztahu??´´ křiknul na mě až sem se lekla. ,,Já tě miluju Tome, ale…´´ ,,Ale Trish měla pravdu co?? Chtěla si mě jen proto abys byla něco víc co?? Abys mohla říkat že si mě dostala..´´ křičel a vůbec sem ho nepoznávala, kde se v něm tohle bere? ,,To není pravda..Já…Mám tě ráda…´´ přesvědčovala sem ho. ,,Kdybys doopravdy měla, tak tohle vůbec nevypustíš z pusy.´´ ,,Tome poslouchej mě…´´ ,, Ne…Až dostaneš rozum tak přijď… A navíc…Musím si promluvit s Trish…´´ řekl a odešel. ,,Tome vrať se prosím…´´ zoufale sem na něj vlla, ale ani se neotosem na něj volala, ale ani se neotočil. Takže pět minut slávy je za mnou a já sem skončila tm kde sem začala. Cejtim se jako tenkrát, když se mi Tom poprvé objevil v životě a teď je to tady zas. A zase kvůli Trish. Nemohla sem zůstat doma, když sem přišla k sobě do pokoje, viděl sem před sebou cénu, jak sme se s Tomem milovali v mojí posteli, dole sem zas viděla jak sme byli oba šťastný když sme večeřeli a co je z toho teď? Akorát smutek a trápení… Popadla sem bundu a vyrazila sem ven.. Bloumala sem prázdnejma ulicemi a koukala sem do země. ,,Ale ale…kdopak to je???´´ zvedla sem hlavu a přede mnou stál Eric. ,,Di do hajzlu…´´ řekla sem stručně a přošla kolem něj jako by nic. ,,Počkej počkej myslim že sme něco nedořešili…´´ chytnul mě za ruku a otočil mě k sobě. ,,jo?? Nemyslim si.. a nešahej na mě..´´ řekl sem mu upe bez emocí… ,,Co že nekřičíš jak minule?? Máš zas někde za zadkem Kaulitze???´´ ušklíbnul se to už sem nevydržela jednu mu křápla. ,,Drž hubu jasný?? Nepotřebuju nikoho abych se dokázala vypořádat s takovým vohonem jako seš ty..´´ ušklíbla sem se. ,,A depa je?? Jo počkej on ti zdrhnul za kamarádkou…Před chvilkou tudy spolu šli…´´ smál se mi do obličeje. ,,Ještě slovo a přísahám že bude poslední co řekneš…´´ vyhrožovala sem mu… ,,Táhni ty děvko jedna…Šak ještě uvidíš co sem zač…Když tě m ůže mít Kaulitz tak já taky mrcho…´´ ještě pořád se držel za fialovou tvář. ,,To určitě ty ubožáku…´´ plivla sem mu do obličeje a šla sem pryč.. Procházela sem kolem parku a zaslechla sem povědomý hlasy… Nedalo mi to a šla sem blíž. Na lavičce seděl Tom a kolem ramen držel Trish… Jasně tak proto tak vyjel… Už to dokonal chápu. Nevydržela sem to a rozběhla sem se domů se slzami v očích.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář