Zvíře v díře... 39

27. červenec 2020 | 16.09 |
blog › 
Zvíře v díře... 39
,,Potřebuju stebou mluvit" vypálil na mě Tom u dvěří u mě v pokoji ,,Co tady děláš a kdo tě sem pustil???" zeptala jsem se trochu nabroušeně a utírala si slzy ,,tvoje mamka..a to ted není vůbec důležitý...tak se zvedni,jdem se projít" řekl a mě začínali rupat nervy ,,nevím proč bych měla,sám si to slyšel,tak nevím co ještě chceš" znova jsem zabořial hlavu ,,Promluvit si! Tak už pojd" škemral. Tak jsem se teda nštvaně zvedla,dala si mikinu a mohli sme jít ,,tak co si teda chtěl?" zeptala jse mse ho když jsme šli a pět minut nikdo z nás nepromluvil. ,,Hele....docela dost mě zarazilo to co si řekla....a dokonce překvapilo...." trošku koktal... ,,Jo tak to se ti nedivím.." řeka jsem ironicky a pokračovala v cestě ,,Ale já prostě za to nemůžu,že to tak dopadlo..Já..prostě jem se zamiloval do Sisi a stím už nic neudělám....neříkám,že nejsi hezká a tak...." na to jsem musela protočit jenom panenky...... ,,...ale je to tak...Už dlouho se mi Sisi líbila....a chtěl jsem...no..." drbal se za hlavou a já se zastavila ,,Co?" nechápala jsem ,,...rád bych,abyste se se Sisi zase bavily...." posmutněl. Dělá si ze mě srandu? ..Jenom jsem si odfrkla ,,Promiň,ale to nejde....Sisi mě zklamala...od někoho jinýho bych to vzala v potaz a mávla nad tím rukou nebo bych mu dala na kasu...ale Sisi je prostě Sisi....jako moje sestra..." smutně jsem konstatovala ,,Právě proto...že jste si byly tak blízké,že vás nedokázalo nic rozdělit..až teď..nemáš pocit,že ti něco chybí?? nějaká polovička??" zeptal se mě...nechtělo se mi odpovídat ano....i když to bylo pravda..chybí mi a moc..ale prostě jsem tvrdohlavá a nemůžu za to..jenom jsem si povzdechnula ,,Tome...prosimtě...nech toho..." mávla jsem nad ním rukou ,,nenechám...já jsem vám to zkazil a teď to chci napravit...." tvářil se tragicky ,,Ale nee...prostě.." trochu jsem zčervenala a nevěděla co říct.. ,,...prostě to bylo dávno co jsme se o tom bavily...teď už to není že bych do tebe byla blázen to ne..ale mě šlo hlavně o ten princip..a taky o to,že to prozradila...a věděla to,že by mi to ublížilo....styděla jsem se za to" hrála jsem si s prstýnkem na ruce ,,Jo byla blbá situace a dělali jsme si naschvál..ale lásce neporučíš....a ani citům" začal mi tam něco kecat ,,Odkdy ty zrovna věříš na lásku?" zeptala jsem se udiveně a klepala si na čelo ,,nevím..vždycky jsem věřil...jen jsem to nedával..tak znát no..." zamyslel se. Zastavili jsme se u nějaký lavičky a já se opřela o strom. ,,Prosím,promluv si sní..hrozně ji chybíš vím to..." prosil mě tam. ,,Tome,já..." ,,Ne Trisho,mohla bys aspon jednou zapomenout na tu svoji tvrdohlavost a řídit se jiným smyslem?" založil si ruce v bok ,,A jak to mám asi tak udělat???" nafoukla jsem se ,,jak? Normálně ….jít za ní..promluit si a vyříkat si to....." nalíhal na mě a já nervozně dupala nohou o zem ,,Prosím tě..i za mě...i za ní..vím,že by to tak chtěla..." skoro klečel a já jenom protočila panenkama...já ho zabiju ,,No dobře..zajdu za ní..ale až zítra...sta čí-," rozhodial jsem rukama...Tom ke mně přišel a vzal mě kolem ramen... ,,No vidíš...uvidíš že to bude zase dobrý" pousmál se ,,No já se tam taky budu muset stavit..trošku sje msi to zavařil" zamyslel se...a já mu vlepila malej pohlavek.... ,,Ok tak jdeme...." řekla jsem mu se smíchem a pomalu jsme se vraceli k nám...Tam jsme se rozloučili a každej šel do svýho...Byla jsem tam vyčerpaná,že jsem byla ráda,že ležím....zítra toho taky budu mít hodně......

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář