Zvíře v díře... 48

27. červenec 2020 | 20.35 |
blog › 
Zvíře v díře... 48
,,Co tady řveš takhle nelidsky hned po ránu…´´ vyjela na mě Trish a sundávala ze sebe napůl spícího Billa. ,,Co ste to tady vyváděli??´´ nechápala sem a prohlížela sem si zkrvavenej ručník na zemi. Asi to nebyl zas tak dobrej nápad nechávat je spát spolu v jednom pokoji. To už dorazil i Tom. ,,Brý rán…Krev…´´ vejsknul a seknul sebou o zem stejně jako tenkrát v parku. Jen tak tak sem ho chytla aby nespad na zem. ,,Poď te mi s nim pomoct sakra…Nejni to zrovna drobeček….´´ skuhrala sem pod Tomovou vahou a Trish mi pomohla ho dopravit do postele. ,,Tak už mi někdo vysvětlí co se tu děje? ´´ nechápavě sem těkala pohledem na všechny v místnosti. ,,Dejte to pryč…´´ Tom sem pro bouzel z mdlob a zakrejval si oči. ,,Není to tak jak si myslíš…´´ ujišťoval mě automaticky Bill, kterej si myslel že bych to pochopila bůh ví jak. ,, A jak to teda je?´´ naléhala sem. ,,No mysme jen to no…trochu blbli a Bill…´´ začala Trish. ,, A já sem ji omylem kopnul do obličeje.´´ pokračoval Bill. ,, Ale fakt jako omylem…´´ dodal honem, jako by si myslel že se vrátili starý časy a já bych skočila pro pánvičku. ,,Vemeno…´´ vypadlo z Toma. Všichni sme se tak nějak hodily do gala, dali sme do pořádku ten svinčík a kluci odešli domů. ,,Tak co??´´ vyptávala sem se Trish, která tam se mnou zůstala a zrovna zapínala DVD. ,,Co jako??´´ dělala že nechápe. ,,No co asi…´´ protočila sem oči. ,,Ježiš fakt neim na co narážíš…´´ bránila se. ,,Jaj ty voe tak ty strávíš noc s Billem v jenom domě, jednom pokoji a dokonce v jedný posteli a ptáš se co myslim??´poklepala sem si na čelo. ,,Jo takhle…´´ plácla se do hlavy. ,,Jako neim… Nic co by…Sama si ten ručník viděla.´´ uchechtla se. ,,To jako vážně nic nebylo??´´ to sem fakt nepobírala. ,,No ne… My nejsme jako vy dva. Jak mile máte příležitost tak na to hupsnete…´´ ušklíbla se, ale hned si to uvědomila. ,,Ježíš sorry, já to nemyslela nějak to…´´ začala se omlouvat. ,,V pohodě… ´´ mávla sem nad tím rukou. ,,A líbí se ti??´´ vyzvídala sem v klidu dál. ,,Proč??? Co zase s Tomem kujete??´´ ,,Naprosto nic… jen čistě ze zvědavosti…No ták… sakra svěř se…´´ naléhala sem. ,,Ok ok… Jako na to jak sem ho dřív nesnášela… tak musim říct, že je to jako fakt milej kluk, o čemž sem se přesvědčila..´´,, zkraŤ to…´´ skočila sem jí s úsměvem do řeči. ,,No dobře je to hezkej a milej kluk a..´´,, ehm ehm…´´ nervózně sem si odkašlala. ,,No jo dobře tak se mi líbí…´´ mávla rukama nad hlavou jako že se vzdává. ,,Jenom líbí?´´ pokračovala sem ve výslechu, ale vyrušila nás máma, která nás zavolala k obědu. ,,Počkej ještě sme neskončili…´´ usmála sem se a mazali sme si to na jídlo. ,,Teda holky, to sem ráda že ste si našli tak milý kluky…´´ spustila máma, sotva sme dosedli ke stolu. ,,CO??´´ vypadlo nechápavě z Trish a mámin pohled byl najednou ještě víc nechápavější. ,,Já a Kaulitz??? Nikdy…´´ řekla rozhodně Trish a opět se ozvalo moje zakašlání. ,,Teda ne jako úplně nikdy, ale já s nim nic nemám na rozdíl od Sisi…´´ honem to uvedla na pravou míru. ,,Aha…´´ řekla chápavě máma. ,,Tak doufám že ti nebude vadit, že sem kluky pozvala na víkend k nám, protože odjíždím s jejich mamkou pryč, tak aby tad Sisi nebyla sama, tak sem mysela že byste tady mohli bejt všichni…´´ řekla celkem v klidu a mě málem vypadli oči z důlků. ,,Ty mě tady necháš samotnou??´´ nechápala sem. ,,Ale pod podmínkou že ten barák zlstane stát…´´ usmála se máma. V klidu sme dojedli a máma začala balit. Do hodiny sme měli barák prázdnej… ,,k co budem dělat???´´ položila sem Trish tu dobře známou otázku.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář