,,Konečně domaaa" řekla Sisi a rozvalila se na gauči.
,,heeej jako posuň se.není to jen tvůj gauč!" řekla jsem jí a dala ruce v bok
,,Ne!"
,,Jo!"
,,ne"
,,Jo"!
,,Ne!" To už jsem nevydržela,vzala polštář,který tam nevině ležel a hodila ho po ní.
,,Auuu...No počkej!" nasraně se zvedla a došla si rovnou pro dva. Samozřejmě by to nebyla ona,aby to nebyly zrovna ty velký a tvrdý. Flák. Přímo mě do držky.
,,Tak to sis posrala!" řekla jsem ji,šla do kuchyně tam si naplnila půl litr ledovou vodou a šla za ní do obýváku, Ta tam čekala s polštářem.
,,Nechceš udělat to co..." nestačila dopovědět a celej obsah půllitru měla ve svém výstřihu.
No umíte si představit jak reagovala. Za chvíli byl celej byt vzhůru nohama. Všudo lítalo peří,všude bylo mokro a povalovali se tam brambůrky.
Když jsme měly fakt každá dost,tak jsme to tam daly trochu do pořádku a já s natrženým rtem a Sisi s monoklem jsem se usadily před televizí a otevřely si lahvičku,která v tom sklepě tak nevině koukala. Hned jsme se slytovaly :-D.
Nebojte..tohle je u nás normální...Tohle je naše sourozenecké pouto :-D:
Je asi jedenáct hodin,my máme v sobě jednu flašku a druhou právě otvíráme.
,,Ty woe...Ti žeknu,že ty Kau-Kauslitzové jsou hofada!" žvatlala na mě Sisi a nalívala si do skleničky
,,To ti pofim..po tlamě a spat!" kecala jsem ani nevim co.
,,hele ale mohly bysme jim zase něso províst" navrhovala jsem
,,Jo to teda..Požádně nakopat do tý prdele,kterou tam ani nemaj!" gestikulovala Sisi rukama že málem něco rozbila jako to má ve zvyku.
,,Zejtra něco fymyslíme" uklidňovala jsem ji. Najednou se z pokoje ozval rachot. Jakoby se někde něco rozbilo. ,,Co to bylo?" ptala jsem se ale ségra ke mně přiskočila.
,,Tam něco je..Někdo tam je..Já so bojím" řekla a málem mě umačkala
,,Ale hovno..něco se ti zdálo" řekla jsem jí a poslouchaly jsme. Když se asi minutu nic neizývalo řekla jsem:
,,No vidíííš.Nic tam není" uklidňuju jí. Ale najednou se z venku ozve taková rána,že jsem se lekla už i já.
,,Jdem!" řekla jsem nasraně,vzala Sisi za ruku,dopotácely jsme se ke dveřím,dokonce jsem byla schopná i odemknout. Když jsme přišly pod náš balkón uviděly jsme totálně vygebenýho Billa,který se svíjí v křečích na zemi a Toma,kterej se válí v keři a nemůže se odtamtud dostat. Ehm..Zajímavý pohled
,,Ty kreténe debilní negeb se tam jak kokot a pojď mi pomoct a drž hubu nebo nás uslyšej!" nadával Tom
,,Myslím že to nebude potřeba!" řekla jsem nasraně a najednou nás oba dva zpozorovali. Bill se přestal gebit a keř se přestal hejhat.