,,Ségra? Spíš?" drkala do mě Sisi. Nespala jsem..prostě jsem přemýšlela.
,,Nee nespim" řekla jsem a otočila se k Sisi která už mi zalejzala pod peřinu. Může být tak deset večer.
,,Tobě se Bill líbí?" vychrlí na mě.
,,Ehm..já.." zpanikařila jsem
,,Aaaa takže jo! Znám tě moc dlouho" řekla mi a začala se smát
,,No tak jo..Přiznávám..líbí se mi"
,,Vážnš?" zeptala se Sisi
,,Tak jooo...Dobře..Hodně se mi líbí" řekla jsem a pak se smála se Sisi.Najednou zvážněla.
,,Víš...Mám Tomovi odpustit?" zeptala se mě a čekala na moje reakci
,,Cože? Ty mu chceš odpustit?" zeptala jsem se udiveně
,,Nooo jako nee..Jen prostě..štve mě to,sice udělal chybu..nevím ještě chci aby si mě poradila"
,,No alee..Nezdá se ti to divný? Já vím že ho to teď mrzí,ale......" nestačila jsem dopovědět,protože se na balkóně ozvala rána..jak kdyby se něco rozbilo.
,,Co to bylo?!" vymrštila se Sisi do sedu a já hned za ní.
,,Já-já nevim" koktala jsem a už si brala do ruky deštník,který jsem měla po ruce. Na balkóně se objevila silueta nějaké osoby. Abych pravdu řekla že jsme byly se Sis posraný strachy. Balkón se otevřel a my jsme se pomalu lehaly a odpočítávaly poslední minuty našeho života :-D.
,,Trsih,spíš?" ozval se nějaký hlas.
,,Bille??!" zeptala jsem se udiveně a sedla si na postel.
,,Jak jako..Ježiši Bille co tady děláš?!" zeptala se Sisi a utírala si pot z čela. Za Billem se oběvila postava č.2. Tom!
,,Ehm..Ahoj.." vykoktal ze sebe a stoupnul si vedle Billa
,,Co..počkat,počkat..Co tady jako děláte?"zeptala jsem se furt vyděšeně
,,No já..potřebuju mluvit se Sisi..." i v tý tmě bylo vidět že je rudej až na zadku
Sisi se na mě vyděšeně podívala,já jen kývla jako ža ať jde. Než někam odešli,řekla jsem:
,,Zkusíš si něco a seš mrtvej..Jo a mimochodem..Potichu ať nevzbudíte mámu" mrkla jsem na Sisi a zmizeli kamsy