,,Tak co je?? ´´zaptala sem se znova chladně.,,Chci aby si mě aspoň vyslechla když už ses rozhodla mě nenávidět...´´řekl Tom.,,Fajn...´´jenom sem ho mávnutím ruky pobídla aby mluvil.
,,Víš..:Strašně moc ´mě mrzí co sem udělal,byla to hrozná blbost a byl bych hrozně rád kdyby si mi odpustila...já...Mám strašný výčitky,že sem ti ublížil,ale to sem nechtěl přísahám...´´začínalo mi ho bejt hrozně líto a bylo vidět že se mu i zaleskly slzy...Takhle ho neznám...
,,Tome proč to děláš ještě těžší??Já se na to snažim nemyslet a zapomenout...´´řekla sem a zoufale sem se sesunula na gauč a Tom si okamžitě sednul ke mně.,,Prosím tě promiň mi to...Já vážně nechtěl...Nechci tě trápit...Nikdy bych ti neublížil...´´díval se na mě takovým zoufalým pohledem.
,,já nevim Tome..Nevim co si o tom mám myslet...Když si na to vzpomenu...Nejdřív si byl tak milej,nechápu jak ses moch změnit během několika minut...Já...Možná mám strach nebo tak...´´koktala sem.
,,Strašně mě ničí to že se zlobíš...´´zkoušel to znova.
,,Ale proč??Přece si mě nesnášel ne??Nás obě...´´řekla sem nechápavě.,,Něco se změnilo...Já tě mám rád...Fakt moc...Proto nechci aby ses mě bála...Odpustíš mi??´´ptal se mě se psím pohledem...Něco mi napovídalo,že by to byla chyba kdybych poslechla strach...
Podívala sem se na něj s menším překvapením,ale mlčela sem...,,Chápu to...Tak ještě jednou promiň...Už nebudu otravovat...´´řekl Tom a zvedal se z gauče.,,Počkej...´´chytla sem ho za ruku.,,Já sem přece nic neřekla...´´zastavila sem ho.,,Slib mi že už to neuděláš...´´řekla sem naléhavým tónem...,,Slibuju...´´zašeptal a objal mě...,,Slibuju že už ti nikdy neublížim...´´šeptal mi a tisknul mě k sobě.Cejtila sem najednou takovou úlevu...
,,A...Měl bych u tebe nějakou šanci?Aspoň maličkou??´´ukazoval na prstech...,,Možná...´´usmála sem se.,,Možná??´´na oko uraženě se na mě podíval.,,Možná velkou...´´řekla sem a omotala sem mu ruce kolem krku...Tom se ke mně naklonil a lehounce mě políbil...,,Ne Tome já...´´odtrhla sem se po chvilce.,,ne jasně promiň..Neboj nic neuspěcháme..Já umim bejt trpělivej...Neboj...´´ujišťoval mě honem.,,Já ti věřim...´´usmála sem se.,,Půjdeme za nima?´´navrhovala sem.,,Jasně...Poď sem...´´řekl Tom a vzal mě do náruče.,,Tak otevřete dveře slečno...´´šklebil se křečovitě Tom,pže nevážim zrovna málo.
,,Ehm...Asi deme nevhod...´´okamžitě sme dali zpátečku a zabouchli dveře,protože sme právě Billa a Trish přepadli v takový...Ehm choulostivý situaci,kdy veškerý jejich oblečení leželo na zemi...
Za několik minut nám Trisha přišla otevřít s tím že už můžem dovnitř a tak my s potlačovaným smíchem sme vešli...
,,Tak my asi půjdem...´´řekl Tom a chytil mě kolem pasu...,,Zítra se uvidíme...´´zašeptal mi...,,Určitě...´´řekla sem...Lehce sem ho políbila na dobrou noc,Tom se usmál a už slejzali po okapu dolů...
,,Tead Trish...Že se nestydíte...´´rejpla sem si a lehla sem si k ní,kde ještě před chvilkou ležel Bill.