Dítě pasťáku...7

23. červenec 2020 | 12.32 |
blog › 
Dítě pasťáku...7

,,To není možný já přece...´´koktala sem.Bylo mi zle,hodně zle...
,,Jsi v pohodě??ptal se Gustav tou nepitomější otázkou,jakou moch v tuhle chvíli vymyslet.,,vypadám snad na to sakra??jak by bylo tobě,kdyby tě zavřeli do pasťáku a nevěděl by si za co.Až v cizí zemi,od úplně cizího člověka by ses dozvěděl,že si údajně někoho zabil...´´ječela sem a všichni kolem se otáčeli.,,tak se nerozčiluj a poď už...´´táhnul mě pryč.
,,kam dem??´´ptala sem se podrážděně.,,Uvidíš...´´řekl Gustav a táhnul mě do sklepa polorozpadlý továrny.,,Sme tady...Chceš něco k pití??´´ptal se jako by nic a já si to tam prohlížela s otevřenou pusou.,,Tso-Tso si říkal??´´ptala sem se trochu zaskočeně.,,Jestli chceš něco k pití...´´zopakoval otázku s úsměvem.,,Ne...Vlastně jo...Díky...´´řekla sem a sedla si na takovej gaučík složenej z matrací.
,,tak od teď seš moje sestřenka z Rakouska a seš tady na prázdninách...´´řekl Gustav,když se s pitím usadil vedle mě.
,,A...A to jako proč??´´nechápala sem,proč se musim vydávat za někoho jinýho.,,protože ti chci pomoct...Můžeš tady nějakej čas zůstat,ted pokud ti nevadí že tady s kapelou buideme zkoušet...´´asi sem se přeslechla...
,,Co??Proč mi vlastně chceš pomoct,když si myslíš že sem někoho zabila.Nebojíš se,že ti vyvraždim půlku kapely??´´ptala sem se nechápavě a ironicky zároveň.Gustav se ale začal smát.,,Nemylsim si že si někoho zabila,jenom sem to slyšel.Takový tintítko vychrtlý nemůže mít takovou sílu...´´chechtal se,ale mě to moc vtipný nepřišlo.,,Promiň..´´omlouval se hned.,,Pohoda...´´usmála sem se.
,,Takže menuješ se Suzie Schäfer,si z Vídně a si tady na prázky...Pochopila?´´vysvětloval Gustav ještě jednou.,,Jj..´´přikyvovala sem,,A nebude zbytku tý tvý kapely trochu divný,že spim zrovna tady??´´divila sem se.,,Mno těm nic nedojde,buď v klidu...Ostatně za chvilku to sama poznáš,máme tady za hodinu zkoušku...´´a já se aspoň na chvilku zavřela do takový provizorní sprchy.
,,Zdáááár...Tak kde ji máš??´´slyšela sem nějaký hlasy...,,Seš Suzie,seš Suzie...´´opakovala sem si pořád dokola.
,,Suzie...už seš??´´ježiš toe žalud...Gustav mi vleze do ,,koupelky´´,zrovna když sem jenom ve spodnim...,,S-Sorry...´´vykoktal a odešel.,,Převlíká se...´´oznámil to ostatním...,,ty vole pusť mě tam taky...´´když sem to zaslechla musela sem uznat,že tady sou kluci upe stejný jako u nás.Modlila sem se aby mě nikdo nepoznal a otevřela sem dveře.
,,Ahoj...´´řekla sem trochu nervózně.,,Mno čáááááááu...´´řekli tři kluci,jeden s dredama,druhej s dlouhýma nažehlenýma vlasama a třetí s hárem jako by dostal 220Voltovou pecku.Mno tak pozdrav by byl v pohodě....
,,Já sem Suzie...´´řekla sem a hlas se mi klepal.,,Tom..´´přihrnul se ke mně ten dredatej,čapnul mě za ruky a třás s ní tak,že mi ji málem urval i s ramenem.,,Šetrnějc by to nešlo brácha??A uhni už...´´okřiknul ho ten,co asi strkal do zásuvky to co neměl.,,Bill...´´podal mi ruku a nějak mě to donutilo podívat se mu do obličeje.Až teď sem si všimla že má namalovaný oči.Hlavou se mi honilo,jestli je to kluk,ale když se představil jako bill,tak sem předpokládala že jo.Třeba je to no...na kluky,ale to na něj nesedělo,nevim proč,ale prostě ne.
,,Mno a já sem Georg...´´představil se poslední a jak sem pozdějc zjistila,tak i nejstarší z nich.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář