,,Tak kdy bych mohla nastoupit??´´vrátila sem se za tou paní do obchodu...,,Pro mě za mě třeba hned....´´usmála se na mě,dohodli sme se na platu,za ten pokoj hahoře nic nechtěla,že prej ráda pomůže,když bude užitečná.,,Tak a říkej mi prosím Daro...Ať si tady zbytečně nevykáme..´´podala mi ruku.Chvilku sem se rozmejšlela jak se mám představit já,ale z lhaní už sem nadobro vyléčená takže...,,Sisi...´´řekla sem a podala ji ruku.,,Sisi??A dál??´´ale ne a je to všechno v pr...,,Hirschová...´´řekla sem se skloněnou hlavou.,,Dobře Sisi Hirschová,támhle v zadu sou krabice se zbožím,tak to narovnej do regálu tady vlevo...´´řekla a já sem teda šla.Měla sem takovej fakt super pocit...Že prostě už nebudu na nikom závislá,jako předtím na Gustavovi.Že tady když si budu chtít něco koupit,že to prostě budou moje peníze,který za to dám...A plat se mi zdál fakt hoodně slušnej,takže po měsíci pracování v malým obchodu s potravinama,sem si kompletně vyměnila šatník a ještě mi peníze z výplaty zbyly.Takže sem si zašla ke kadeřnici,nakoupila líčení a uděla tečku za tou starou Sisi.Už prostě není.Teď sem tady já a nikdo jinej.Dara mi dělala takovou tu svěřovací kamarádku,takže za chvilku o mě věděla úplně všechno,ale nebyla jedna z těch co člověka odsouděj ještě dřív než ho stačej pořádně poznat.Vůbec jí nevadilo,kdo sem,za koho mě mají...Nebála se že někdo přijde na to,že sem tady...Prostě řekla že se stane to co by se stát mělo a nikdo to neovlivní.Dara všechno nechávala náhodě.Vždycky říkala že je všechno řízený osudem a že žádnej člověk svůj osud neovlivní.Co je mu souzeno,to se stane.Ze začátku mi tyhle řeči přišli beze smyslu a tak,ale pozdějc sem zjistila že Dara nepracuje jenom v tomhle obchodu jako majitelka,ale taky má malou věštírnu hned vedle mýho pokoje.Ale jelikož já vždycky jdu spát úplně vyřízená,nemám čas na to,abych poslouchala za dveřma co se tam děje,tudíž sem se o tý věštírně dozvěděla nedávno.
,,Když máme chvilku,vyložím ti budoucnost chceš??´´navrhovala a tak sem si řekla proč ne.Sice nejsem ta,co by věřila výkladu z ruky nebo z karet,ale sranda musí bejt.
,,Ty jako hodně mladej člověk máš za sebou hodně špatnýho,ale to nejhorší co tě kdy čekalo už si přešla...Neříkám že teď tě čeká jenom to nejlepší,budou ještě zlý chvíle,ale bude to pro něco dobrý...Věř mi že se ti jednou splní to,po čem toužíš už teď a možná o tom ještě ani nevíš...Neříkám kdy to bude,možná zítra za rok,za dva...Za padesát...Ale ještě si na mě vzpomeneš,až ta chvilka přijde...´´vyprávěla to tak přesvědčivě že sem měla pocit že je na tom něco pravdy,ale když sem se zapřemejšlela tak já vlastně po ničem netoužim..Není to tak dlouho,co moje jediný přání bylo ocitnout se aspoň na chviličku vedle Billa,ale jak se říká sejde z očí,sejde z mysli...A telefonátů s Gustavem už taky ubývalo...Volali sme si každej den a teď jestli si jednou za týden napíšem smsku tak je to moc.Možná se divíte,ale dara mi doopravdy dává slušnej plat,takže sem si mohla dovolit i mobil.Samozřejmě ne nějakej extra super model,ale obyčejnej model nokie,bez barevnýho displeje.Ale pro mě to bylo dost...Když si představim že pře pár měsícema sem neměla vůbec nic a teď mám celkem slušnej pokoj,velkej jako tři zkušebny kluků,dokonce sem měla i takovou malou,malinkatou koupelnu jenom pro sebe...Pro mě to byl luxus...