Dva světy...8

Nechala sem to plavat,ono to nebylo poprvé co mě Jesse před něčím varoval....Hodinu po tom se už ležela tuhá na posteli....Probudila mě děsná tíha uprostřed noci....Stála nade mnou holka,tak 18ti letá.Byla v krinolíně,měla černý,dlouhý a uměle nakroucený vlasy a kolem hubenýho krku mohutnej zlatej náhrelník...Co bylo nejhorší?To že měla kudlu...Sakra ty duchové snad nevymyslej nic jinýho.Tahle holka ale vypadala na to že s ní umí zacházet,ale taky na to,že ji klidně použije...,,Řekneš tomu svýmu papínkovi,že má přestat kopat tu jámu rozumíš....Budeš hodná holka a vysvětlíš mu to že ano...´´zacukrovala.,,Táhni ty čubko....´´dostala sem ze sebe pod tou její vahou.,,Tak hele s Marií de Silva Diegovou si zahrávat nebudeš....Jestli mě neposlechneš,budeš litovat.....A pře Hectorem ani slovo!!!´´to bylo poslední co sem od ní slyšela....Chvilku po tom nebylo nic....Jenom opět prázdnej pokoj,ani stopa po tom že by tady někdo byl...,,Ale kdo je sakra Hector???A co to měla na sobě???´´mozek mi šrotoval na všechny obrátky...,,Ježiši kriste....´´vyjekla sem....Ta holka pochází ze stejný doby jako.....Jesse.....,,Ne nic mu neřeknu....´´zakázala sem si....Druhej den sem vynechala školu a pádila do knihovny hledat něco o nějakým Hectorovi a o MDSD....,,To není možný....´´v jedný knížce sem našla fotku Jesseho...Ale bylo tam Hector de Silva...a na dlaší stránce María de Silva......Přečetla sem si všechno a zjistila sem,že oba pocházeli z Californie ale María žila tady v Německu....Jesse byl Maríin bratranec,ale rodiče jim domluvili svatbu...Sice je to ujetý ale je to pravda.María si Jesseho vzít nechtěla,protože milovala nějakýho Filipa Diega....Jesse jel za Maríou kvůli tý svatbě,ubytoval se v nějakým penzionu,ale pak zničeho nic zmizel....Chápete to???Jesseho zabila María de Silva,aby si mohla vzít toho Diega....Proto nechce aby tatík kopal na dvoře....V tý zemi je něco víc....Je tam tělo...Jesseho tělo.....Proto je ještě tady.Osvobodí ho nalezení toho těla.V tu chvíli mě přepad hroznej pocit lítosti.Jesseho mám strašně ráda a nechci aby odešel.Je to sobecký já vim,ale já za to nemůžu.....

Rychlostí blesku sem běžela domů,ale všude byli policajti....Přišla sem blíž a iděla to,čeho sem se nejvíc bála.Bylo tam to tělo,teda už jenom kostra,ale já jedná věděla čí je....Vyběhla sem schody nahoru...,,Jesseeeeeeeeeeee´´začala sem křičet,ale nikdo nepřicházel.Bylo mi to jasný,už nikdy ho neuvidim,už nikdy ho neuslyšim zašeptat to jeho slůvko...QUERIDA....tak mi říkal,když mi bylo zle,tak mi říkal když mě utěšoval....Teď sem ho potřebovala víc než kdy jindy,ale není tady......