Jenom moře to ví.. 4
Šok,hodně velkej.,,Bille,panebože co si to se sebou udělal???´´vyjekla sem.Přede mnou stál Bill,nebyl namalovanej,místo rozcuchaných černých vlasů měl dlouhý blond dredy,sundal si pierc z obočí a nechal si propíchnout ret…,,Co???´´zeptal se nechápavě.Pak se jakoby lekl,chytil se za dredy a začal je počítat.,,98,99,100 hurráááá sou všechny…Moment,proč mi říkáš Bille???Jo ty asi hledáš bráchu co???´´vysypal to na mě.Teď sem si připadala jako naprostej trotl.,,No…já nevim,já hledám Billa Kaulitze….´´vykoktala sem ze sebe.,,Aha to mi došlo,ale nechápu proč si mi řekla Bille…´´spustil znova.,,no ste si podobný….´´řekla sem a nechápala čemu se tlemí.,,no seš první kdo nám to řek…Tak poď jestli deš za bráchou´´pozval mě dál a ved mě po schodech nahoru.Já v mírným šoku vešla do pokoje a viděla Billa u stolu jak něco zběsile píše.,,Brácha vyjeď…´´syknul,když sem zavírala dveře.,,Ehm…nerada rušim,ale přišla sem tě překvapit…´´řekla sem opatrně a s obavou v hlase,že mě vyhodí.,,Sisi???Co ty tady???´´vyjeknul,když se otočil.Vyskočil od stolu a začal mi drtit kosti.,,Ani nevíš jak sem rád že tě vidim….´´spustil.,,Taky tě ráda vidim…No včera sme se sem přistěhovali,tak sem si řekla že….´´,,No to je super!!!´´zařval,ani mě nenechal domluvit.,,taky si mi moch říct že máš bráchu,sem si vás spletla….´´řekla sem uraženě a Bill se rozchechtal.,,Co že si???´´tlemil se jak trotl a nemoch popadnout dech.,,No…že …sem si vás spletla…Sem mu řekla….´´,,Řekla mi Bille co si to se sebou udělal????´´skočil mi do řeči ten druhej…Hmm tak něco na tom že sou bráchové asi bude.Asi 10 minut se tam pořád bavili na můj účet.Teda nechápu co je na tom tak vtipnýho,no ale když sem si je tak prohlížela tak vlastně hodně.Pozdějc sem se dozvěděla že to sou dokonce dvojčata.A jak tak koukám nejsou si vůbec podobný…Jako jo sou,ale taky sou úplně jiný…,,Možná sem se ti ještě nepředstavil,sice nejsem Bill,ale zase sem Tom…´´zašklebil se.,,Ha ha ha…Ja taky nejsem Pamela,ale za to sem Sisi…´´řekla sem.,?No to vidim že nejseš Pamela….Ale taky nejseš přistávací plocha.´´konstatoval Tom po tom,co si mě prohlídnul.,,Hm..Hele můžu se tě na něco zeptat???´´,,No jasně…´´odkejval mi otázku Tom.,,Myslíš si že volnejma kalhotama zamaskuješ to že červík ještě nevyrost???´´ptala sem se a jak sem zjistila Bill jedinej to pochopil.,?Co???´´zeptal se přiblble.,,no u nás když kluci nosili taqkový kalhoty jako máš ty,tak je nosili proto,aby nebylo vidět že ho maj malýho chápeš?´´vysvětlila sem mu to.,,ne ne já ho nemám malýho….´´bránil se Tom.Nechali sme to plavat,protože se Tom chtěl svlíknout,aby nám to dokázal.
Reklama
Byla sem v Německu týden a dvojčata byli moji nej nej kámoši.Ale Bill…Prostě pro mě byl víc než kámoš,už jenom proto co udělal tenkrát v tom Řecku.
Dny ubíhali děsně rychla a už to byl půlrok co sem v Německu.,,Sisi můžu s tebou mluvit???´´ptal se Bill.Zrovna sme byli venku,Tom byla nemocnej,tak sme šli ven jenom spolu.,,no jasně ty vždycky…´´usmála sem se.,,Tak fajn….´´řekl Bill,přitáhnul si mě k sobě a…Prostě sme mačkali v obětí jeden druhýho….A ne jenom v obětí…
S Billem sme se dali dohromady poměrně rychle.,,No to ti to trvalo brácha…´´rejpnul si Tom,když sme tam přišli…Všechno bylo prostě tak krásný,i když Bill nebyl můj první kluk,cejtila sem všechno jako by to poprvý bylo….Jak sem řekla,bylo všechno tak nádherný,že to prostě nemohla bejt pravda,nemohlo to bejt napořád….
Jednou sem byla s klukama domluvená že se u nich stavim a něco spácháme.Zazvonila sem a otevřel mi Tom.,,Hele Sisi teď není zrovna vhodná chvíle,Bill,on..no prostě má teď….´´spustil Tom.,,To není pravda,že ne….´´zazoufala sem,ale Tom kývnul jako že je.Vyběhla sem schody do Billova pokoje a viděla sem je.Bill ležel v posteli s nějakou husičkou a myslim že nemusim popisovat co dělali.,,A pak že seš jinej…´´sykla sem…Nevim jestli mě viděl nebo slyšel,protože sem se otočila a utekla.Ale jo slyšel mě,protože běžel hned za mnou.Ve dveřích pořád stál Tom a věděla sem že de Bill za mnou….Chytla sem Toma,přitáhla si ho k sobě a začala ho líbat.Nechal se…Po chvilce sem ho pustila a aniž bych se na ně podívala,šla sem prostě pryč.S Billem sme spolu dál chodili,ale byl tady jeden problém.A to,že sme si už neuměla důvěřovat.,,Bille,myslim že by bylo lepší,kdyby sme to skončili,k čemu je vztah bez důvěry a s jednostranou láskou…´´řekla sem Billovi.,,Ne..Sisi není to jednostraná láska,já tě miluju…Mám nápad,aspoň to zkusíme…´´odporoval Bill.Strašně mě to bolelo….,,Jakej???´´nechápala sem co by náš vztah mohlo ještě zachránit.,,Co kdyby sme spolu jeli tam kde sme se poznali???´´navrhoval Bill.Byl to dobrej nápad a tak sem souhlasila.
Za týden sme seděli v letadle.Sice sme zatím nevypadali jako zamilovanej páreček,ale cejtila sem že to přijde.
Nespletla sem se.Po pár dnech na pláži,po romantických procházkách se všechno vrátilo zpátky.,,Jak sem moch bejt tak blbej,málem sem tě pustil k vodě…Do smrti bych si to vyčítal…´´šeptal mi Bill při západu slunce.,,nemysli na to…Užívej si to…Za dva dny se vracíme..:Sem strašně ráda že se o mezi náma urovnalo…´´usmála sem se.
Ani nevíte jak je milování na pláži nádherný,zvlášť s člověkem,kterj pro vás znamená všechno…Druhej den sme chodili po nákupech a různě blbli….Večer sme šli do hotelový restaurace na večeři.,,Bille já se půjdu projít jo…Možná se zrdžim,tak na mě nemusíš čekat ju?´´řekla sem mu a rozloučila se pusou.Chodila sem po pláži a zavítala sem i na ten útes,kde sem vlastně s Billem poprvé promluvila.Seděla sem tam snad věčnost.začalo se stmívat,ale pořád bylo dost světla,tak sem se rozhodla,že se vrátim do hotelu.Přišla sem na pokoj a viděla něco co mě ranilo úplně nejvíc.Na naší společný dovolený mě Bill poved…V našem pokoji,v naší posteli…,,Ne,ne,ne tohle není pravda,tohle ne….´´říkala sem si.Bill si všimnul ž estojim ve dveřích…Neřekla sem ani slovo…Otočila sem a ěla pryč,neutíkala sem,nebylo kam spěchat.Proč taky??Šla sem pomalu až teď sem viděla svět jakej opravdu je…Stmívalo se,už byla tma…Vylezla sem už po druhý se stejným úmyslem na ten útes…Viděla sem vodu…Krásnou,čistou,průzračnou a hlubokou…Vodu tišící bolest,uklidňující…Stačil by jeden jedinej krůček a všechno by bylo pryč….,,Na co myslíš???´´ozval se za mnou Billův hlas.,,Jenom moře to ví a tak to zůstane…Miluju tě…´´řekla sem a udělala ten osvobozující krok…,,Neee Sisi….´´slyšela sem za sebou křik,ale nevnímala sem…Pro mě teď byl jenom ten pád,ta volnost,nic už mě trápit nebude…
BILL
Bože já sem takovej magor….Jak sem moch…Je jenom jedno místo kam by teď mohla jít…Šel sem za ní a našel ji tam…Stála tam úplně stejně jako tenkrát.Skočila..:Nebránil sem tomu.Proč???Proč sem ji nechal.Je to jediná holka,kterou doopravdy miluju,co sem bez ní???Ptal sem se sám sebe na spoustu otázek než mi došlo co se stalo…,,NEEEEEEEE…´´zakřičel sem znova i když sem věděl že mi ji křik nevrátí…Šel sem blíž ke srázu…,,Jdu za tebou,snad mi odpustíš….´´zašeptal sem do ticha a pak už jenom ten pád a náraz….Ticho,nic necítím,jenom ticho a chlad…..
Nikdo do dneška neví co se stalo s dvojící,která jela na dovolenou aby se usmířila a vzpomněla si na krásný chvilku strávený po boku toho druhýho,s dvojící,která se nevrátila z místa seznámení…Ptáte se proč?Odpověď je jasná…Jenom moře to ví……
KONEC
Jenom moře to ví.. 3
Stejně nechápu proč sme si ty čísla dávali,protože se ani jeden z nás tomu druhýmu neozval.Proč taky???Myslim si že kdyby sme si volali,nebo psali tak by mi to akorát připomínalo to co se tam dělo.Ten rozchod a to jak sem chtěla skočit…Tohle je část života,kterou se marně snažim vymazat.Zkoušela sem na to zapomenout,ale…Bylo to jako kdybych v hlavě neměla nic jinýho.Myslela sem že když na to zapomenu,už mi žádný jiný vzpomínky nezbydou…Takhle sem uvažovala skoro půl roku,pořád dokola sem si přehrávala ty scény a je to taky půl roku co sem Michala viděla,už vim proč tam přijel…protože se jeho rodiče rozvedli a on teď bydlí tam.Nevim co si myslel…Jestli to,že když ho uvidim,skočim mu kolem krku a hned zapomenu na to co se stalo???Dobře věděl že bych to neudělala,ale proč by to nezkusil.
Reklama
,,Sisi…vnímáš mě???´´houkla na mě máma při večeři.Výjimečně sme se totiž všichni sešli u stolu s tím,že mě a Denise chtěj rodiče něco oznámit.Sice sem byla zvědavá,ale mám taky svý problémy,na který myslim pořád častějc.,,Co??Jo promiň,samo že vnímám…´´koktala sem ale stejně sem nevěděla vo co go….,,Takže vyjíždíme v 5 ráno,takže běžte obě spát,ať vstanete….´´posílala nás máma do postele.,,Co??Promiň,ale kam jedem???´´ptala sem se.,,No já věděla že seš mimo.Celou dobu vám tady vysvětluju že se stěhujeme s taťkou za prací…´´oznámila mi máma.Nějak sem tomu nevěnovala pozornost,protože to stejně nebylo poprvé…Každou chvilku sme bydleli někde jinde akorát tady sme se zdrželi už přes dva roky.,,Aha tak to jo,no já si du sbalit a pak půjdu rovnou spát,dobrou…´´řekla sem a vstala od stolu.budete se divit,ale mě už to sěhování přišlo jako samozřejmost,i když sem toužila po tom se někde usadit už napořád a ne bydlet každej rok někde jinde…
,,Vstávat…´´budila mě máma,ještě chvilku sem se jenom tak povalola,ale pak sem se konečně dokopala a vstala.Půl hodiny na to sme všichni seděli v autě a jeli do novýho domova.Cestou sem opět ulehla ke spánku,vzbudila mě až máma,když sme parkovali před novým domem.,,To je naše???´´ptala sem se,když sem viděla novej barák.Nebyla to žádná vila,ale takovej kouzelnej rodinnej baráček.,,jo jo…´´řekla máma a vytahovala věci z kufru auta.Celej den byl v poho,teda vlastně skoro celej.Kolem 8. hodiny večer zazvonil zvonek,máma mě poslala otevřít,že to sou naši sousedi,tak sem zvědavě běžela,otevřela dveře a…..,,To neeeeeeeeeee´´vykřikla sem.Máma přilítla,protože si myslela že se mi něco stalo,ale já byla jenom v pořádným šoku.,,Mami proč si mi neřekla že jedem do Německa???´´vyjela sem na ni.,,No protože ses neptala…´´odpověděla mi.To je taky fakt.Celej večer máma s tátou kecali stěma lidma od vedle a já se jenom nudila.Taky co dělat,když tady nikoho neznám.Sousedi odešli a já se mohla pohodlně usadit u televize.,,A kde že to teď vlastně sme???´´neodpustila sem si rejpavou otázku.,,V Magdeburku…´´řekla máma.Dál sem se tim nezabejvala,proč taky.I když sem si musela přiznat že mi to je povědomí,ale nevěděla sem odkud.Jenom co sem ulehla do postele se mi před očima přehrávali určitý scény z dovolený…,,Ty vole….´´začala sem ječet a máma přilítla v županu s pleťovou maskou na xichtě.,,Co je??Je ti něco???´´ptala se vyděšeně.Že bych ječela tak nahlas???,,Ne nic,jenom mi konečně něco došlo…´´řekla sem omluvně a jenom co máma odešla,začala sem lovit v báglu papírek…,,No jo Magdeburg…´´říkala sem si,když sem si pročítala ten papírek.Byla tam napsaná Billova adresa a tak.Proto mi to jméno bylo povědomý….
Rozhodla sem se,že bych Billa třeba překvapila.Prostě to bylo jistý,zejtra se u něj stavim a hotovo.
Bylo něco kolem 2 hodin odpoledne a já ještě rozvažovala jestli mám jít nebo ne…,?Ale jo,půjdu…´´řekla sem si a 5 minut na to už sem bloudila městem.Náhodou sem jeho dům našla za necelou hodinu.Zazvonila sem a…..
Jenom moře to ví.. 2
Vlastně měl pravdu…Chovám se jak magor,jenom kvůli klukovi,ale….
Reklama
,,Tak povídej co se stalo…´´ptal se ten kluk.,,Víš já…Mám,teda měla sem kluka…a on…on se se mnou rozešel kvůli holce,kterou nesnášim a…´´pustila sem se do vysvětlování.Teda nevim jestli to pochopil,ale vypadalo to že jo.,,A to ses chtěla zabít kvůli nějakýmu parchantovi???´´nechápal.,,Vlastně jo,chtěla sem se zbavit bolesti a já vlastně nevim…´´řekla bych že ten kluk mi konečně otevřel oči a vlastně mě zachránil před děsnou blbostí…,,Díky…´´řekla sem.,,Za co prosim tě???´´divil se.,,No za to že si mě nenechal skočit…´´sledovala sem zem.,,Zapomeň na to,jenom už to nikdy nedělej ok???´´usmál se.,,OK…Co mám udělat aby sme si byli ,,quit´´???´´ptala sem se.,,no třeba…Hmm….třeba že mi řekneš svý jméno.´´smlouval.,,Sisi…´´řekla sem a podala mu ruku.,,Bill…´´řekl a stisknul mi ruku.,,Tak nejdem třeba na zmrzku???´´navrhoval…,,Ne,promiň,ale já potřebuju bejt chvilku sama,všechno si nechat uležet v hlavě…Někdy jindy…´´řekla sem.,,Sisi….To sem já….Michal…´´ozvalo se za náma.Na pláži si to šel Michal.,,Sakra…´´sykla sem.,,Co???To je von,ale já myslel že…´´nestačil to doříct,protože sem mu strčila jazyk do pusy.Kecám,prostě sem ho k sobě přitáhla a začala ho líbat…,,Sisi jak tohle můžeš udělat???´´slyšim za sebou Michala,ale je mi to jedno,on ublížil mě tak proč bych já nemohla ublížit jemu??,,Jak si mi to mohla udělat???´´ptal se mě Michal.,,To bych se mohla ptát taky…Víš co di si za Nikolou a mě dej pokoj,já se o tebe taky nestarám…´´řekla sem a šla pryč.
BILL
,,A ty si kdo???´´ptá se mě ten kluk.,,Někdo určitě,ale totožnost ti vyprávět nebudu….´´snažil sem se o úsměv.,,tak si to s ní užij,ale je to stejná děvka jako všechno ostatní…´´prsknul a šel pryč.V tu chvíli sem měl chuť mu jednu natáhnout.Takový kluky mám fakt rád,je stejnej jako můj brácha,nemyslej na to jak těm holkám ublížej,když si s nima jenom hrajou.Tohodle fakt nechápu,Sisi se kvůli němu málem zabije a on…Ne,tohle na mě není,tu holku fakt lituju….
ZASE JÁ…
Tak tohle ne,to je už trochu moc,nejdřív mi napíše že je konec a teď se tady objeví jako by nic…Copak sem tak blbá že tohle nedokážu pochopit???To se musí stát jenom mě???
Pak mi ale začalo vrtat hlavou,proč vlastně Michal přijel???Jak věděl kde přesně budu???
No co,nebudu to řešit.Další dny sem trávila s Billem,ukázalo se že je to super kámoš,ale byla tady jedna věc,která mě docela mrzela.A to je můj návrat domů.Byla tady problém,Bill je z Německa a já z Česka,takže se asi vídat nebudem.Ale co,aspoň sem poznala že je na světě aspoň jeden normální kluk…,,Tak ahoj…A dávej na sebe bacha jasný…´´loučil se se mnou Bill.Vzala sem si od něj ještě adresu a on si vzal mojí,vyměnili sme si čísla a já jela směr domov….
Jenom moře to ví
,,To víš že bych tady byla radši s tebou,ale znáš rodiče…´´loučila sem se se svým klukem Michalem,na letišti.Aby ste byli krapet v obraze.Rodiče mě donutili jet na společnou rodinou dovču do Řecka.Ne že by se mi tam chtělo,ale jet sem prostě musela.Máma nechtěla slyšet o tom,že bych tady byla 14 dní sama s Michalem a bez dozoru.No prostě máma no…,,Ale určitě mi musíš napsat,jinak se tady zbláznim…´´řekl smutně Míša.Chtěla sem ještě něco říct,ale to už mě máma táhla za vlasy pryč.Dala sem Michalovi pusu na rozloučenou a vydávala se směr letadlo.Teda chtěla sem říct nudná cesta.
Reklama
,,Vážení cestující,náš let potrvá 4 hodiny…´´ozvala se letuška a já už viděla svoji jistou smrt.Můžete mi říct co jak mám přežít,když mám 4 hodiny sedět na prdeli v uzavřeným prostoru a ještě s něčim takovým jako sou rodiče???Mno nic no,prostě to musim nějak vydržet.Kdyby tady byl aspoň někdo s kým se dá normálně bavit,ale vono ne….Zapla sem si mp3 ale asi po třech písničkách se mi vybila baterka.No prostě pech a mě ani nenapadlo zkontrolovat si,jestli je baterka v poho.No to už sem prostě já no.Fajn.20 minut cesty za mnou a já už chcípu nudou…Bože jak tady mám vydržet ještě 220 minut???Ani se neptejte jak sem přežívala.Asi hodinu sem čuměla po všech lidech v letadle,pak sem usnula,ale probudila mě mladší sestra,jelikož mě kopla do hlavy.Teda fakt nevim jak se jí to povedlo,ale to víte 5ti letý děti sou hold ohebný…,,Jau seš normální Deniso???´´vyjela sem na ní a ještě ke všemu sem chytla pohlavek.Tak mi někdo řekněte co je tohle za spravedlnost.No nic,celej zbytek letu sem strávila tím,že sem se snažila nějak nepozorovaně zmlátit Denisu.,,Máámííííí Šiši mě bije…´´kňučela.,,Hele ty parchante já sem Sisi a tu svojí Šiši si strč…´´,,Sisi…´´okřikla mě máma v půli věty.,,No už bylo na čase…´´řekla sem s úlevou,když nám letuška oznámila že budeme přistávat.,,No to to trvalo…´´říkám si pro sebe…Jedeme do nějakýho hotelu.Na první pohled je vidět,že má aspoň 4 hvězdičky…Ubytujeme se a na mě čeká další ,,dobrá´´ zpráva.Mám pokoj se sestrou…A že by další noivinka???No jasně samozřejmě ji mám na krku,páč rodiče si dou zahrát tenis….,,Deniso opovaž se…Hodíš s tim a já hodim s tebou….vyhrožovala sem,když ten spratek držel moji třísku (mp3) a chystal se s ní praštit o zem…,,Šiši pudeme ši hját???´´šišlala na mě.,,Ne Deni nepudeme…Já teď půjdu ven a zapnu ti tady televizi…´´navrhovala sem,ale to sem měla vědět,že ta malá bestie začne hysterčit že chce jít se mnou.Ach jo,takže sem celý odpoledne strávila tím,že sem hlídala sestru v pokoji…Fakt super dovoška co….Večer se naši konečně vrátili.,,Mami jako já ji celý dny hlídat nebudu..:Slíbili ste mi že si budu moct dělat co chci a místo toho tady hlídám Denisu….Du ven!!!!!!!!´´seřvala sem mámu a šla se projít na pláž.Tak nádherný místo sem snad nikdy neviděla….Stála sem na vysokým útesu a sledovala západ slunce.Pode mnou byla jenom hluboká a tmavá voda…Seděla sem tam a myslela na Michala.Tolik bych chtěla aby tady byl teď se mnou…Určitě by se mu tady líbilo.Začalo se stmívat a já sem se chtě nechtě musela vrátit do hotelu.Zavřela sem se v koupelně a nevnímala to,že mi sestra řve u dveří…,,Šiši já se bojim můžu špát š těbou???´´fňukala když sem vylezla z koupelny.,,Což???Děláš si ze mě prdel???´´vyštěkla sem na ni a ona se rozbulela.,,No tak jo no…´´řekla sem a vzala jí k sobě…To byla noc.
Ráno sem se vzbudila totálně nevyspalá a pokopaná a ještě sem se stačila praštit do hlavy a polejt se čajem.Tohle bude den blbec…Celou dobu co sem byla v koupelně sem zjistila,že se něco stane.Už bylo poledne,ale pořád nic,žy bych se zas jednou spletla???
Bohužel ne.Byl večer,já sem ležela na pokoji a rodiče vzali sestru někam ven.Najednou mi zapípal mobil.,,Sisi nezlob se že ti to musim psát,ale do očí bych ti to asi niky neřek.Za tu dobu co jsi pryč sem se začal bavit s Nikolou a ….No prostě sme se dali dohromady.Nezlob se,ale mezi náma už nic není,uvědomil sem si že tě nemiluju…´´psal mi Michal,ale vyrazilo mi to dech.Tu smsku sem četla snad 100x než mi došlo co to znamená…..Vyběhla sem z pokoje a s uslzenýma očima,plná vzteku sem běžela k tomu útesu…Na chodbě sem vrazila do černovlasýho vysokýho kluka.,,Promiň…´´hlesla sem a běžela dál….
Doběhla sem tam,opřela sem se o zábradlí a dívala se dolů….Všude sem ho viděla,nemohla sem žít s tím že mi ho ta mrcha sebrala….Přelezla sem zábradlí,už mě dělilo tak málo od vysvobození,už jenom tak maličko…,,Stůj…Nechceš to udělat…´´ozvalo se za mnou.Otočila sem se a viděla toho černovlasýho kluka.,,Co ty víš????Tobě asi nikdy nebylo tak hrozně co???´´vyjela sem na něj a dívala se skrz slzy.,,Tohle si myslíš???Myslíš že zle může bejt jenom tobě???Byla mi hrozně,taky sem to chtěl udělat,ale kdosi mi řekl něco,čím se řídim celej život….Pamatuj si že nikdy není tak špatně,aby nemohlo být hůř…Věř mu i mě,je to pravda a teď už slez…´´snažil se mi to rozmluvit,ale já si prostě stála za svým.,,Seš hodnej že se mi snažíš pomoct,ale o tohle se nestarej,co tady vůbec děláš???´´ptala sem se.,,Srazili sme se na chodbě a viděl sem jak brečíš.Tak sem si říkal co se ti asi mohlo stát,jestli je to kvůli klukovi,nebo rodičům…Sem zvědavej,nechceš jít sem a promluvit si o tom???´´navrhoval.