Poslouchej své srdce.. 15
,,Co to sakra je???´´vyštěkla sem a házela po všech nenávistný a nechápavý pohledy zároveň.,,Sakra táta Toma je taky tvůj táta.´´vyštěkla máma a doufala že už se jí na nic ptát nebudu.,,To není pravda…Ty lžeš…´´vřískala sem.,,Promiň Niki měla sem ti to říct..´´omlouvala se máma.,,Já vás nenávidim…oba.´´vřeštěla sem.,,Tátu nenávidět nemusíš.´´brečela a dívala se na něj prosebným pohledem.,,Já ho nenávidim ze všech lidí nejvíc..´´sykla sem a všechno sem to mámě vyklopila.Ta nevěřila,že je to vůbec možný,ale hned jak se vzpamatovala vyhodila tátu z baráku.Zůstala sem tam s ní sama.Popadla sem telefon a volala sem Tomovi ubrečeným hlasem.,,Tome prosím tě vem Billa a přijďte ke mně…´´prosila sem do telefonu.(Bill už se vrátil z nemocnice a byl úplně v pořádku).Tom se na nic nevyptával a hned přišli ke mně.Tam sem mu beze slova ukázala rodnej list.,,Tome já přísahám že sem to nevěděla…´´brečela sem.,,Ty seš naše…´´načal to Bill.,,Sestra´´dořekla to máma.Myslela sem že se mnou Tom nebude chtít mluvit,ale vyjasnili sme si to.Bavili sme se normálně,ale nikdo nechtěl zapomenout na to co se stalo.
Reklama
Jednou v noci mě vzbudil Tom a s uslzeným obličejem na mě mluvil.,,Co se stalo??´´ptala sem se a nechápala sem proč brečí.,,Babička umřela….´´brečel Tom.Teď mi to došlo,nikoho jinýho nemaj.Vzala sem Toma za ruku a táhla sem ho k mámě do ložnice.Budila sem ji a hned sem ji přemlouvala,aby mohli kluci zůstat u nás.Je to přece jejich teta.Máma bez rozmejšlení souhlasila.Když se všechno vyřešilo,nastěhovali se kluci k nám.Byl tady takovej malej problém.Náš barák byl najednou trochu malej pro 4 lidi.Žili sme tam přeci jenom tři.,,Ale mohli by sme se přestěhovat do našeho domu v Německu.´´navrhoval Bill.Mamka souhlasila.Měli sme tři dny na to,aby sme se rozloučili.S Viol sme byli domluvený,že kdykoliv k nám může přijet a zůstat tam jak dlouho bude chtít.Nechtělo se mi odjíždět,ale neměla sem na výběr.
Zapomínání bylo těžký,ale oporou pro mě bylo to,že mám dva nejúžasnější bráchy na světě.
Poslouchej své srdce.. 14
Druhej den Marcela nepřišla do školy a nikomu nezvedala telefon.S Tomem sme se u ní stavovali,ale nikdo neotvíral.Nechali sme jí bejt,protože sme si mysleli že jenom trucuje,ale odpoledne tady bylo plno policajtů a pohřebák.Nikdo nevěděl co se děje.Večer mě máma volala dolů.,,Už si to slyšela???´´ptala se se slzama v očích.,,Ne a co???´´ptala sem se trochu lhostejně.,,Marcela je mrtvá…´´rozbrečela se máma.Měla Marcelu moc ráda a nerada viděla,když sme se spolu hádali.V tu chvíli se mi v hlavě objevili vzpomínky na chvíle s Marcelou.Všechna ta nenávist byla najednou pryč.Cejtila sem jenom stesk a lítost.Mrzelo mě to,byla to moje nejlepší kámoška…,,Jak,jak umřela???´´nebyla sem schopná slova.,,Sebevražda..´´řekla mamka a já sem se sesunula k zemi.,,Tohle ti bylo ve schránce..´´řekla máma a podávala mi dopis.Klepajícíma se rukama sem ho otevřela.Byl psanej ozdobným písmem na rudým papíře.
Reklama
,,Sisi omlouvám se ti za všechno.Chci aby si věděla,že mezi Tomem a mnou nikdy nic nebylo.Nemůžu vidět,jak seš nešťastná.Nemůžu žít,když vim že mě teď k smrti nenávidíš.Prosím netrap se kvůli mně.Je to tak lepší.
Mám tě ráda Marse´´
,,Neeeee´´křičela sem.,,Marse proč????´´.Mamka se mě snažila utěšit,ale já místo toho utekla.Běžela sem rovnou k Tomovi.Vlezla sem oknem k němu do pokoje.Spal.,,Tome vstávej..´´budila sem ho.,,Sisi co je???´´podíval se na mě a utíral mi slzy.Rozsvítila sem lampičku.,,Co se děje???Zase ti něco udělal??´´vyděsil se Tom.Neřekla sem ani slovo,jenom sem mu podala dopis.Tom se do něj začet.,,To není možný…´´řekl,když mu ukápla první slza.Jenom sem seděla a neřekla sem ani slovo.Tom na mě mluvil,ale já sem nevnímala.Pořád sem měla před očima všechno co sem kdy s Marcelou prožila.,,Sisi…´´chtěl něco říct.,,Je to moje vina Tome,udělala to jenom kvůli mně.´´řekla sem.,,Ne neudělala to kvůli tobě,ale jenom z lásky k tobě.´´vysvětloval Tom.Lehla sem si k němu.Utěšoval mě celou noc.K ránu když Tom usnul sem se vracela domů.,,Kde si byla,měla sem o tebe strašnej strach.´´volala máma.Celou noc kvůli mně nespala a hledala mě po městě.Neměla páru o tom,že sem byla jenom pár baráku od ní.,,Byla sem u Toma.´´řekla sem i když sem věděla,že to mámu rozzuří.,,Už zase…´´řekla přísným hlasem,ale dál k tomu neřekla ani slovo.Byla sobota,takže sem mohla spát klidně celej den,ale nemohla sem.Pořád sem myslela na Marcelu a na to co udělala.Za pár dní byl pohřeb,chtěli po mě abych pronesla nějakou řeč,ale na to sem prostě neměla sílu.Řekla sem jenom,že sem ji už dávno odpustila a že tohle dělat neměla.Že ji mám moc ráda.
Asi měsíc po Marcelině smrti se můj život zase srovnal.Nikdy sem na ni ale nechtěla zapomenout.Jednou sem se měla sejít s Tomem.Mámě by se to nelíbilo,tak sem jí o tom neřekla a utekla sem.Když sem se vrátila,čekal mě doma výslech.,,Zase si byla s tím…´´nedořekla to máma.,,Jo byla…Sakra co proti němu máte,je úplně normální.´´štěkala sem.,,Je to proti přírodě…´´sykla máma.,,Cože???´´zašklebila sem se.,,Sedni si,musíme ti něco vysvětlit.´´poručil mi táta a já si teprve teď všimla jeho přítomnosti.,,Víš tvůj táta…Myslim pravej táta je původem Němec.´´spustila máma.,,Jo to vim no a???´´smála sem se.,,No…´´načala to máma a něco mi dávala do ruky.Byl to můj rodnej list.Nikdy před tím sem neměla potřebu se do něj podívat.Takže sem ani nevěděla jak vypadá.Když sem ho otevřela praštilo mě to do očí.,,Nikola Kaulitz-Procházková´´
Poslouchej své srdce.. 13
Viol to napsala zbytku party a všichni stáli při mně a s Marcelou nikdo nepromluvil ani slovo.Po zvonění se chtěla jít na chodbu za Viol,ale když sem otevřela dveře,stál za nima Tom.Chtěla sem je zabouchnout,ale stačil tam dát nohu.Otočila sem se,že si půjdu sednout.Tom šel za mnou.,,Co sakra chceš???´´vyštěkla sem na něj předevšema.,,Sisi chci aby si mi věřila..´´spustil Tom.,,Jak ti můžu po tom všem ještě věřit???´´zeptala sem se ho.,,Já sem s ní nic neměl…Miluju tě..´´řekl sklesle a čekal že se mu vrhnu kolem krku.,,Tak to sis měl rozmyslet dřív…Nech mě bejt a vypadni.´´sykla sem a dala sem si sluchátka do uší.Ještě sem se na něj podívala nenávistným pohledem a všimla sem si že se mu zaleskli v očích slzy.,,Tohle nejseš ty….Takovou tě neznám.´´řekl a odešel.,,Seš na něj moc tvrdá,třeba mluví pravdu..´´vykládala mi Viol.,,Violko jak by ti bylo,kdyby si je spolu načapala???´´ptala sem se jí a ona jenom kroutila hlavou jako že neví.
Reklama
Odpoledne sem se vydala do nemocnice za Billem,už sem tam dlouho nebyla.,,Ahoj.´´ řekla sem a snažila sem se nahodit úsměv…,,No ahoj,ty ještě žiješ???Už sem si myslel,že se za mnou nepřijdeš podívat.´´spustil Bill když mě viděl.Sedla sem si k němu na postel a povídali sme si.,,Kde máš Toma???´´zeptal se nic netušící Bill.,,Já nevim..´´řekla sem a pokosila sem se o úsměv.,,Stalo se něco??´´zeptal se vyděšeně.,,Ne proč???´´zalhala sem,ale na Billovi bylo vidět že mi nevěří.,,Čau brácho….´´ozval se Tom ze dveří,ale hned ztichnul když mě viděl a podíval se na mě utrápeným pohledem.,,No já už pudu,pak se ještě stavim.Zatím pa.´´řekla sem a dala sem mu pusu.
Seděla sem na chodbě a čekala až Tom odejde.Tom všel ze dveří a hned spustil,jako že se mnou musí mluvit.,,Já se ale s tebou nemám o čem bavit..´´řekla sem rozhodnutě,ale v očích sem měla slzy a jak sem se na Toma dívala,začali mi týct po obličeji.Odtrhla sem od něj oči a šla za Billem.,,Už sem tady….´´řekla sem a utírala sem si xicht.,,Sisi vyklop to…´´pípnul Bill a natáhnul ke mně ruce.,,Ale co???´´řekla sem a dělala sem že nevim o co de.,,Hele nedělej že nevíš,znám vás oba moc dobře na to,abych poznal že vás něco trápí.´´Bill na to kápnul a už nemělo cenu mu lhát.,,Víš já sem chytla Toma v posteli s Marcelou.´´řekla sem a slzy se mi valily po tváři.,,Co že???´´nevěřil mi.,,Víš já sem měla vědět,že to se mnou nemyslí vážně.Měla sem vědět,že někdo jako je Tom se nebude zahazovat s obyčejnou holkou jako sem já.´´brečela sem.,,Tohle neříkej…Teď mě dobře poslouchej.Ty nejseš jenom obyčejná holka.Ty seš hezká holka a navíc seš jedinej člověk,kterej dokázal Toma změnit.Nechce se mi věřit že by Tom jen tak vlez do postele s Marcelou.Od tý doby co tě zná je jako vyměněnej a mluví jenom o tobě.´´povídal Bill.,,Ale já ho viděla…´´řekla sem.,,Něco ti řeknu.tom než odešel mi všechno řek….Marcela tady byla….Svěřila se mi s tím a vím jak to bylo.Marcela si myslela že tě miluju a tak se ti chtěla pomstít.Využila toho,že Tom usnul a vlezla mu do postele,protože věděla že za ním půjdeš.Pak sehrála to divadlo.Sisi Tom tě miluje a mluví pravdu…´´vysvětloval Bill.,,Děláš si legraci???Díky Bille…Hned jak to dám do pořádku sem za tebou přijdu.´´vyštěkla sem radostí,dala mu pusu a vyběhla z pokoje.Přemejšlela sem jak to mám udělat.Napsala sen na papír vzkaz:
,,Tome přijď do parku…Ve tři hodiny se tam sejdeme,je to důležitý…´´ a dala sem mu to do okna.Ve tři čtvrtě na tři sem vycházela z baráku a šla sem směrem do parku.Tom už tam čekal.,,Ahoj,tebe sem tady nečekal…´´spustil hned jak mě viděl.,,Sisi musíš mi prosím..´´nedořek to protože sem mu dala pusu.,,Já to vim,všechno už vim…´´řekla sem a podívala sem se mu do očí.Z utrápený tvářičky nezbylo nic.Objevil se jenom úsměv plnej štěstí.,,Tome promiň že sem ti nevěřila…´´omlouvala sem se mu.,,Nech to plavat,začneme znova….´´ujistil mě Tom.Byla sem ten nejšťastnější člověk na světě,ale nemělo to trvat moc dlouho.
Poslouchej své srdce.. 12
Měli sme s Tomem ,,hlídku´´ u Billa.Bylo to kolem půl noci.Seděli sme s Tomem v křesle.Seděla sem mu na klíně a pomalu sem usínala.Tom si pak opřel hlavu o mojí a usnul taky.Probudila nás strašná rána.,,Pardon,nechtěl sem vás probudit.´´ozvalo se v pokoji.Když sem zaostřila na Billovu postel,viděla sem tam Bille jak se šklebí.,,Bille…´´vykřikla sem a běžela k němu.,,Ahoj…´´spustil Bill a dal mi pusu na tvář.,,Víš jak sme se o tebe všichni báli???Jak dlouho si vzhůru???´´ptala sem se hned plná štěstí.,,No asi šest hodin..´´přemejšlel Bill plnej humoru.,,Šest hodin…To si nás nemoch vzbudit???´´vyčítala sem mu a podívala sem se do křesla.S Tomem to ani nehlo,spal dál.,,Chtěla sem ho vzbudit,ale pak sem si to rozmyslela.Asi půl hodiny sem si s Billem povídala,ale pak už sem Toma vzbudila a odešla sem domů.Cestou sem se stavila u kluků na hotelu a všechno jim vyprávěla.Nemohli tomu uvěřit a hned letěli do nemocnice.Šla sem domů a únavou sem nemohla ani vylízt schody,ale povedlo se.Lehla sem a spala.Máma mi koupila ten novej mobil a tak sem hned psala Tomovi,jestli se nechce sejít.Odepsal mi že neska nemůže,ale ze bych se u něho mohla stavit večer.Tak sem mu napsala ze se teda stavim.Hned na to mi psala Marcela,jestli bych s ní nešla večer do kina.Napsala sem jí že už sem domluvená s Tomem a ona se asi nějak urazila,nebo já nevim.Bylo mi to fuk.
Reklama
Večer sem lezla Tomovi do okna jako pokaždý.(dveře pro nás neexistujou).Otevřela sem si okno a vlezla sem dovnitř.Ale viděla sem něco co sem nikdy vidět nechtěla.V tu chvíli mi bylo hrozně.,,Já nemůžu bejt nikdy šťastná???Proč mi to všichni děláte???´´honilo se mi hlavou.Rozsvítila sem světlo a tím sem vzbudila Toma,kterej spal a vedle něj se rozvalovala Marcela.,,Aaaaaa Marcelo co tady sakra děláš???´´vyštěknul když viděl můj pohled.,,Sisi takhle to není…´´začal se vymlouvat Tom.,,Ne a jak to teda je???´´vyštěkla sem a už sem lezla oknem ven.Běžela sem po silnici domů.Tom mě dohonil.,,Myško musíš mi věřit,fakt já nevim co tam dělala Marcela.´´ukecával mě Tom.,,Jasně…Tome je to ubohá výmluva..Nech mě bejt,nikdy tě už nechci vidět…´´řekla sem,otočila sem se a šla sem dál.,,Vykašli se na rozum a poslouchej to co ti říká srdce…Pamatuješ???´´ozval se Tom za mnou,to mě donutilo abych se zastavila,ale neotočila sem se.,,Co ti říká srdce???´´ptal se zoufale Tom.Otočila sem se a hlasem plným nenávisti sem na něj křičela.,,Jaký srdce???Já už žádný nemám….Po tom co si mi udělal mi už žádný srdce nezbylo..´´a se slzama v očích sem pokračovala dál.Tom tam jenom stál a koukal.Doma sem akorát brečela do polštáře.,,Ty huso,měla si to čekat….Ale proč zrovna s Marcelou???Já je nenávidim…Oba…´´vztekala sem se a házela sem vším co mi přišlo pod ruku.Pak sem se podívala na zeď a viděla sem tam Toma na plakátě.,,Já tě nenávidim…´´rozkřičela sem se a vzteky sem ten plakát strhla a roztrhala.Zazvonil mi mobil…,,MYŠKO PROSÍM TĚ VĚŘ MI…NENÍ TO TAK JAK MYSLÍŠ…MILUJU TĚ A NEMŮŽU BEZ TEBE ŽÍT…TOM´´četla sem tu smsku několikrát dokola.Poslal mi ji asi stokrát,ale já sem to jenom vymazávala,ani sem to nečetla.Vypla sem telefon a hodila ho pod postel.Necejtila sem lítost,ale nenávist a vztek.Měla sem chuť něco rozbít,ale ovládla sem se.Šla sem se vysprchovat a pak sem ulehla do postele,až teď na mě přišla ta lítost.Začala sem přemejšlet nad tím,jestli Tom mluvil pravdu nebo ne.,,Jasně že ne….Nic horšího si vymyslet nech…Přece říkal že nemá čas…Je to jenom hajzl…´´uklidňovala sem se.,,A ty seš akorát blbá slepice,že si mu věřila…Věděla si přece jakej je tak proč sis ho pustila dál než jenom do hlavy…Můžeš si za to sama…Tak trp,aspoň poznáš že kluci sou jenom hovada…´´nadávala sem si.Probrečela sem celou noc a ráno to na mě bylo celkem vidět.Kašlala sem na make-up.Poprvý sem šla do školy nenamalovaná.Vypadala sem strašně,ale bylo mi to jedno.Každej na mě koukal jako na vraha.,,Co všichni čumíte???´´rozkřikla sem se ve třídě.Sedla sem si k Viol a na Marcelu sem se ani nepodívala.Přišla za mnou sama od sebe.,,Sisi přece sis nemyslela že taková star jako je Tom zůstane jenom s jednou holkou,to se dalo čekat…´´vysmívala se mi do obličeje.Myslela sem že ji v tu chvíli vyškrábu oči.Ale ne ovládla sem se a chytla sem jí za ty její hnusný vlasy.,,Ty zmije,jak si mi to mohla udělat???Si kurva a ne kámoška…´vyplivla sem na ni co nejvíc nadávek.Pak sem ji pustila a ona s brekem utekla na záchod.Celou hodinu sem se bavila tím,že sem si kreslila nápisy,,Chcípni Marse….´´ a nebo sem si kreslila oběšence a pod tím bylo napsáno TOM.,,Sisi co se to tady vlastně děje???´´napsala mi Viol,která se zděsila,když viděla co si kreslim.,,Marse se vyspala s Tomem…´´napsala sem ji stručnou a jasnou odpověď.
Poslouchej své srdce.. 11
Šla sem do školy s blbou náladou.Všem bylo divný,že jdu bez Toma a hned se začali vyptávat.,,Tom tě nechal???Kde je???A kde je Bill???´´ptaly se ty hysterický slepice.,,Ježiši dejte mi sakra pokoj…Ne nenechal mě,jeli na pár dní do Německa stačí!!!´´seřvala sem je a šla sem směr třída.Výjimečně sem tam byla mezi prvníma.
Reklama
Konečně konec poslední hodiny.Hurá domů….
Doma nikdo nebyl,tak sem se s obědem uvelebila u sebe v pokoji…Zrovna sem dojídala poslední sousto,když se objevili kluci ve vokně.No nekecám fakt všichni 4.Pustila sem je se smíchem do pokoje.,,Čauky…´´spustil Tom a hned mě vlepil pusu.,,Ahoj…Kde ste se tady všichni vzali??Já myslela že ste v Německu…´´vypravila sem ze sebe.,,No dyť sme tam jeli,ale zjistili sme,že nemá cenu zkoušet a tak sme zase tady…Jenom sem nevěřícně zírala.,,Ne dělám si srandu.Budeme zkoušet,ale tady na staďáku.Nechceš jít s náma???´´ptal se Tom.,,Jasně…kdy??´´ptala sem se hned.,,Teď..´´řekl Bill a usmál se.,,Tak deme..´´řekla sem a během chvilky už sme byli na stadionu.Zezačátku sme se všichni pořád něčemu tlemili,takže na zkoušení přišla řada asi až po hodině.Poprvý sem viděla hrát Tokiáčky na živo.
Takhle zkoušeli celej tejden před koncertem a já sem musela chodit s nima.Říkám musela,protože Tom řek,že se beze mě nemůže soustředit a Georg taky vyžadoval moji přítomnost.Nikdo proti tomu nic neměl.Tom mě zajistil místo hned vepředu a byla sem tam jako první,protože sem na staďáku byla s klukama už od rána.V zákulisí byla sranda,zvlášť když si Bill málem vypíchnul oko řasenkou.To se všichni mohli po…Ale jak se blížil koncert,všichni začali bejt strašně nervózní.
Konečně to začalo.Trochu mě mrzelo že Marcela nemohla přijít,ale měla sem tam Violku…Stáli sme spolu hned pod pódiem a Bill ji svlíkal pohledem.Při písničce Rette mich asi zapomněl že je na pódiu a oddával se pohledu na Viol.Ale nějak to neodhadnul a spadnul z pódia.Ty gorily co to tam hlídali udělali kolem Billa takovej malej kruh.Pustili mě za ním,protože mě znali ze zkoušek.Klečela sem u něj.Měl vyděšenej výraz a vůbec se nehejbal.,,Sisi dej mi ruku prosím.´´prosil Bill.Chytla sem ho za ruku a stiskla ji tak pevně že mi zbělely prsty.,,Tak chyť mě za ruku..´´žadonil Bill.,,Bille já tě držim za ruku.´´řekla sem a jen tak tak sem udržela slzy.Billův výraz se mi nelíbil.To už přiběhli i kluci.,,Já necejtim ruce ani nohy…´´brečel Bill…,,Brácho co mi to děláš…´´brečel Tom.Bill ale omdlel,vůbec nereagoval.Georg hned volal sanitku.,,Sisi podrž mu hlavu nahoře..´´řek mi Tom a podíval se na mě uslzenýma očima.To už sem brečela taky.Držela sem Billovu hlavu,ale…najednou sem si všimla,že mám ruce a oblečení celý od krve.Podlaha byla tmavá a ta kaluž krve ve který Bill ležel nebyla vůbec vidět..,,Tome…´´vykřikla sem a Tom se zděsil.Pak už přijela sanitka.Naložili Billa a já s Tomem sme jeli s nima.Kluci přijeli pozdějc.Billa hned vezli na sál…Čekali sme na chodbě snad věčnost.Pak sme viděli doktora.Já s Tomem sme šli za ním.,,Doktore jak je na tom???´´vyjekla sem.,,No popravdě,není na tom dobře.Žije ale má poraněnou míchu.Nevíme co s ním bude,to zjistíme až se probere z kómatu.Ale smiřte se s tím,že už asi nikdy nebude chodit…´´řekl doktor a odešel.Já sem na tom byla snad ještě hůř než Tom.Asi si říkáte že to není normální,ale já sem za tu chvilku co Billa znám poznala,že Bill je pro mě jako brácha,nebo nejlepší kámoš a já sem pro Billa to samý.Byli sme v nemocnici celou noc.Georg s Gustavem ráno odešli do hotelu,ale já s Tomem sme tam chtěli zůstat.Vypili sme litry kafe,protože sme nechtěli spát,ale únava byla strašná věc.S Tomem sme počkali až přijdou kluci a šli sme domů.Tom se snažil vysvětlit babičce co se stalo,ale ta si myslela,že je to jenom vtip,takže Toma nebrala vážně.Odpoledne sem šla s Tomem zase do nemocnice.Tom si vynutil to,aby měl Bill ten nejlepší pokoj jakej v nemocnici maj.Když sme tam přišli,viděli sme tam Billa ležet,připojenýho na různý hadičky.Byl to strašnej pohled.Posedali sme si do křesel a propadali sme zoufalství.Byly sme tam celej den.Odešli sme až kolem půl noci.Takhle se to opakovalo každej den.Jednou,asi po měsíci,nám doktor oznámil,že se Bill asi už neprobere.Všichni to nesli hrozně,ale nikdo to nechtěl vzdát.
Poslouchej své srdce.. 10
,,No jo,ale čím dřív odjedeme,tím dřív se zase vrátíme.Neboj,za tři dny sme všichni zase zpátky..´´uklidňoval mě Tom.,,Jak to myslíš??´´zeptala sem se napůl nechápavě.,,No my ten konsert máme tady na staďáku..´´pustil se do vysvětlování Bill.,,A to mi to říkáš až teď!!!Ty jo už se nemůžu dočkat.´´vykřikla sem nadšeně.Pak ale zazvonil Georgovi mobil.Pořád něco mumlal a nikdo mu nerozuměl ani slovo.Všichni sme na sebe jenom nechápavě koukali.Když Georg konečně zavěsil,hned se zvedal z gauče.,,Gustave změna plánu.My dva se vracíme hned teď a vy dva,pro vás zejtra ráno přijede auto…´´spustil Georg a už se se všema loučil.Když odjeli navrhla sem.,,Heleďte co kdyby sme se stavili pro Marcelu a šli by sme ven…´´Kluci nejdřív jenom koukali,ale pak souhlasili.A šlo se.Marcela byla vyhoukaná že je s náma Bill a chceme aby šla s náma ven.Seděli sme v parku,ale já sem litovala Billa,protože Marse evidentně nebyla ve svý kůži a byla dotěrná jak moucha.S Tomem sme jenom protáčeli oči.Já sem se začala bavit s Billem a Tom s Marcelou v domnění,že to Marcele dojde.Ale ona to jaksi pochopila trochu jinak.Myslela si,že miluju Billa a s Tomem si jenom tak hraju..No prostě blbost.Tak sme tam tak seděli asi hodinu.Pak to Marcelu přestalo bavit a uraženě odešla.,,Bille,tobě se Marse líbí???´´zeptala sem se provokativně.,,No víš,právě že ne…Mě se líbí ta druhá holka…´´odpověděl provinile Bill.,,Druhá holka???´´ptala sem se trochu přiblble.,,No ta jak se s ní bavíš…´´vysvětloval Bill.,,No jasně,myslíš Violku…´´řekla sem,když mi to konečně docvaklo.,,No tu…´´kejvnul Bill.,,No ty se jí taky líbíš.´´řekla sem,ale vyznělo to asi jinak,protože se Tom začal uculovat.,,Fakt???´´vylítnul Bill,kterej absolutně nic nepoznal.Ujistila sem ho že jo,protože sem se o něm s Violkou bavila.Pak sme se rozloučili a šli sme každej domů.
Reklama
S potěšením sem zjistila,že už je máma doma.Oddychla sem si,protože už nebudu doma jenom s tátou a nemusela sem se bát.Když sem přišla domů,táta mě vzal stranou.,,Nikolko prosím tě že neřekneš mamince co se tady stalo že ne???´´somroval táta a já sem se snažila držet se od něj co nejdál.,,Možná že jo,možná že ne…´´mluvila sem v hádankách.,,Nikolo laskavě přestaň blbnout,tohle není sranda.Můžeš mamince zničit štěstí a celej život…´´přesvědčoval mě táta.,,Jo???A tobě nevadí že já mám zkaženej život???Ještě jednou se mě dotkneš a já to mámě řeknu.´´řekla sem a vrátila sem se do obýváku.Táta byl evidentně nervózní,ale snažil se to nedávat znát.,,Tak co ste tady beze mě dělali???´´zeptala se máma.Chtěla sem jí to říct,ale věděla sem že by mi stejně nevěřila.,,No celkem nic…´´vypravil ze sebe táta a podíval se na mě.,,Co si mi přivezla??´´ptala sem se,abych odvedla řeč,protože se mi do očí hnaly slzy.,,No hádej…´´smála se mamka,protože věděla co mi může udělat největší radost.,,Nový hadry….´´vyprskla sem.,,Teda už musim vymyslet něco lepšího,protože koukám že už víš předem co ti přivezu…´´smála se máma,když mi podávala jednu z velkých tašek.,,Ne to je dobrý,mě hadříky vyhovujou…´´řekla sem a už sem nedočkavě trhala tašku.Musim říct že mě mamka překvapila….Nový kalhoty,sukně a mikina…,,Ty jo hezký…´´řekla sem a dala sem mámě pusu.,,Proč máš pořád vypnutej telefon???Zkoušela sem ti volat,ale byla si nedostupná…´´vyptávala se máma a až teď mi došlo,že vlastně nemám mobil,protože mi ho táta rozbil když…,,No víš,mě se rozbil…´´řekla sem provinile.,,A jak se ti to povedlo rozbít tři měsíce starej mobil.,,No…´´koktala sem a nevěděla sem co mám říct.,,No spad jí ráno do čaje..´´vyklopil hned táta a já sem na něj jenom vrhla pohrdavej pohled.Máma jenom kroutila hlavou.,,Tak víš co???Zejtra pojedeme koupit novej jo!´´oznámila mi máma a čekala že vyskočim radostí metr vysoko.,,Jo tak díky…´´řekla sem a vyběhla sem schody a zavřela sem se v pokoji.Najednou se mi chtělo hrozně brečet a vykřičet ze sebe všechno co se stalo.Ale copak sem mohla???Nenapadlo mě nic lepšího než si sednout k počítači a všechno napsat.Psala sem to celej večer.Pak sem si to ještě jednou celý přečetla a vymazala sem to.Myslela sem že mi to v něčem pomůže,jako kdybych vymazala určitou část života,ale tentokrát se mi to nepovedlo.Pořád sem na to musela myslet.Bylo mi z toho zle….večer sem se šla osprchnout a šla sem si lehnout.Zdály se mi hrozný sny,zdálo se mi,že všechno prožívám znova.Měla sem strach znova usnout.Přinutila sem se myslet na Toma…Pak se mi povedlo usnout,ale stejně se mi zdál pořád stejnej sen.No ráno mě začal řinčet do ucha budík…Strašný probuzení a navíc sem věděla že mě neska nic dobrýho nečeká,protože Tomík s Billem odjížděj do Německa.Sice jenom na tři dny,ale stejně sem zvědavá jak to tady bez něj vydržim.
Poslouchej své srdce.. 9
Jelikož mám pokoj propojenej s koupelnou,tak sem jenom otevřela dveře a už sem byla ve sprše…Pustila sem si vodu a libovala sem si v teplíčku.Byla sem zády ke dveřím od sprchy,takže sem nevěděla,že za nima stojí Tom.Zjistila sem to,až když otevíral dvířka.Zatáhla sem ho k sobě…Ani mu nevadilo že je oblečenej.Pomalu sem to z něj všechno sundávala a házela to ze sprchy pryč.Sundala sem mu i provázek,kterým měl svázaný dready.To bylo poprvý co sem ho viděla s rozpuštěnýma dreadama a musim říct,že mu sluší prostě všechno.Asi po dvaceti minutách sme vylezli ze sprchy…Byla to srandy,protože v koupelně byla taková potopa,že sme tam měli vody skoro po kotníky.Tlemili sme se tomu docela dlouho,ale pak sem dostala takovej blbej nápad,jít zabalená v ručníku vytírat koupelnu.No říkám že to nebylo nejchytřejší,protože ne jednou ze mě ten ručník spadnul.Tom se moch po…smíchy.Trvalo mi to snad tejden než sem to uklidila.Pak sem sebou švihla o postel a zavrtala sem se pod peřinu.Tom se ke mně hned přitulil…Musela sem se smát.,,Už sem ti řek,jak strašně ti to sluší,když se směješ???´´zeptal se Tom.Dělala sem že přemejšlim.,,No nefim nefim,ale asi ne…´´smála sem se.,,No tak ti to říkám teď.´´usmál se Tom a začal mě něžně líbat.,,A už sem ti řekla,jak strašně seš roztomilej když spinkáš???´´ptala sem se na oplátku.,,Ne,ale ani mi to říkat nemusíš,já to o sobě vim…´´lichotil si Tom.,,Ty seš ale sobec…´´provokovala sem.,,Nejsem….´´zašklebil se Tom,ale já už sem nic říct nemohla,protože sem ucejtila jeho rty na svých.V tu chvíli jako bych měla vygumovanej mozek.Nemohla sem myslet na nic jinýho než na to co by bylo,kdyby sme se spolu rozešli…Pořád sem to měla v hlavě i když sem se na to snažila nemyslet.Přitulila sem se k Tomovi ještě blíž a ten mě jemně sevřel v náruči.,,Chci tě,stašně moc..´´zašeptal Tom.,,Já tebe taky….Miluju tě..´´šeptala sem mu naoplátku.To bylo podruhý co se s Tomem spala,ale pořád sem nějak nedoufala,že to se mnou myslí vážně.I když mi několikrát říkal jak mě miluje,prostě sem tomu asi nechtěla uvěřit.Bála sem se pak toho,jak to bude bolet,jestli se se mnou rozejde.Potom sme ještě leželi v posteli a povídali sme si.,,Sisi,můžu tě o něco poprosit??´´zeptal se Tom.,,Jasně,pro tebe všechno..´´řekla sem a dala sem mu pusinku na krk.,,Kdybych tě přestal bavit,řekneš mi to prosím narovinu???´´prosil Tom se smutnejma očkama.Zarazilo mě to.Najednou sem zase měla v hlavě myšlenky na rozchod.Myslela sem,že mi teď Tom oznámí,že to byla jenom hra a že mě má rád jako kámošku.,,Jak tě to napadlo??Proč by si mě měl přestat bavit???´´zeptala sem se a už sem jen tak tak udržovala slzy.,,Já nevim,ale kdyby sis našla někoho jinýho,nebo kdyby se něco stalo…Já nevim…asi bych přišel o část srdíčka…´´pípal Tom takovým zvláštním hláskem.Ty slova mě málem rozesmály.Nikdy bych nečekala,že by tohle moch někdy říct.,,Teď ti něco řeknu a to si zapamatuj…Bude se ti to hodit.Já se tím řídim celej svůj život.Ať se stane co chce,ať se dostaneš do jakýkoliv situace,nebo cokoliv s čím si nebudeš vědět rady,vždycky poslouchej to co ti říká srdce.Vykašli se na rozum…Jenom srdce ti poradí ze všech nejlíp…I když se stane něco,co se ti líbit nebude a budeš nad tím dlouho přemejšlet…Nedej na to co ti říká rozum,zapomeň že existuje.Svůj život řiď jenom srdcem…´´řekla sem mu.Je to moje životní heslo a nikdy nespoléhám na rozum.Díky tomu sem ta nejšťastnější holka na světě.Tomova smutná tvářička se změnila ve slaďoučkej úsměv…Najednou zazvonil zvonek u dveří.Ignorovali sme to.Přece je dole táta ne.Leželi sme v posteli a…..otevřeli stál Bill,Georg a Gustav.,,Ahoj Tome…´´spustili se smíchem Georg s Gustavem.Bill se rozesmál a šel na chodbu.,,No nazdar..Hele kluci nechtěli byste takhle náhodou počkat venku???´´syčel Tom.,,Jo jasně,v pohodě..´´smáli se dál a vyběhli na chodbu.Já s Tomem sme se oblíkli a šli sme za nima.Zavedla sem je do obýváku a tátu sem upozornila na to,že mám návštěvu.Ten jenom kejvnul a odešel někam ven.Představili sme se a nějaký ty kecy kolem…Všimla sem si že Georg na mě visí očima,ale pokoušela sem si toho nevšímat.Pak to spozoroval i Tom.,,Georgu ať tě to ani nenapadne…´´vyštěknul a přitáhnul mě k sobě..,,Jo jasně..´´vykoktal Georg,když ode mě odlepil oči.Všichni sme se začali smát.,,No tak k věci.Proč sme vlastně tady…´´spustil Gusťa.,,Už sme dlouho neskoušeli a máma za tejden koncert,na kterej ste vy dva ráčili zapomenout.´´nadával Georg.,,Á jo…´´vzpomněli si dvojčata.,,No takže si vás na pár dní odvezeme do Německa a pak se sem zase vrátíte.´´navrhoval,teda spíš rozhodnul Georg.,,Tak jo…Sisi pojedeš s náma jo…´´oznámil mi Tom.,,Ne Tome to nejde,já tady zůstanu,stejně by mi to máma nedovolila…´´odmítla sem.Tom mě zkoušel ještě přemluvit,ale pak to vzdal.,,No tak jo,ale budeš to tady muset beze mě vydržet..´´řekl smutně Tom.,,Ale neboj,já to nějak vydržim..´´usmála sem se.,,Co že???´´urazil se Tom,ale jenom na oko.,,Teda chci říct,že to tady bez tebe nepřežiju…´´opravila sem se.,,No to je lepší…´´rozchechtal se Tom.Všichni jenom kroutili hlavou.A kdy že to odjíždíte???´´ptala sem se.,,No asi dneska večer.´´oznámil mi Gustav.,,Už neska???´´pronesla sem zklamaně.
Poslouchej své srdce.. 8
Když sme přišli k Tomovi do pokoje,já sem se sesunula na židli a obličej sem schovala v dlaních.,,Díky..´´špitla sem.,,Poď ke mně….´´zašeptal Tom (seděl na posteli).Šla sem k němu a on mě stáhnul k sobě a posadil si mě na klín.,,Teď seš moje princezno a já tě nikomu nedám…´´snažil se mě rozveselit Tom.Mě ale do smíchu moc nebylo,jediný co sem chtěla byl Tom.Potřebovala sem ho víc než kdykoli před tím.Potřebovala sem ho cejtit blízko sebe.Místo odpovědi sem ho začala líbat,ale šlo to celkem blbě,protože sem mu zapomněla sundat tu čapku.No samo,že sem chybičku hned napravila…Chvíli sme jenom líbali,ale vyrušila nás Tomova babička.Byl to docela šok a ne jenom pro nás…Paní Nováková vypadla z pokoje a přes dveře na nás volala,že je večeře.S Tomem sme se začali strašně smát.,,Tak deme na tu véču…´´spustil Tom,když sme se uklidnili.,,Ne já nemám hlad…běž se najíst..´´řekla sem přesvědčeně.Tom mě zkoušel ukecávat,ale já sem si stála za svým.Tom mě tam teda nechal a šel se najíst.Mezi tím sem se převlíkla a usadila sem se na posteli.Ale jak sem byla utahaná,tak sem hned usnula.Tom přišel do pokoje s takovým znechuceným výrazem.Viděl mě tam spát a sednul si ke mně.Mě to probudilo.,,Tome…´´řekla sem rozespale.,,Klidně spi….´´smál se Tom.Nevim ale už se mi spát nechtělo.Jediný co sem chtěla byl Tom.Začala sem ho líbat a pomalu svlíkat.Toma to překvapilo,ale nechtěl to na sobě dát znát.Začal mě pomalu svlíkat.,,Sisi,jestli nechceš,tak…´´ozval se,když mi rozepínal rifle.,,Ne Tome já chci…´´pošeptala sem mu do ucha.S Tomem to bylo úplně něco jinýho.Byl něžnej a opatrnej,jako by se bál,že mi může každým pohybem ublížit….Když bylo po všem,řekli sme si,že milujeme jeden druhýho a tak.Pak sme usnuli.Probudili sme se až ráno.Respektive já sem se probudila a když sem viděla Toma spinkat vedle sebe,musela sem se smát.Šla sem obsadit koupelnu ještě před Billem,ale když sem si všimla,že je teprve půl pátý,šla sem si ještě lehnout.Okamžitě sem usnula.Když sem se pak probudila,viděla sem jenom Toma,jak se na mě směje.,,Brý ranko pusinko…´´usmál se Tom.,,Brý ranko….´´řekla sem a dala sem mu pusu.Pak sem se podívala na mobil…,,Ježiši devět hodin…´´vypískla sem a snažila sem se vyhrabat z postele.,,Co děláš myško???´´tlemil se Tom.,,No možná o tom nevíš,ale už hodinu sme měli bejt ve škole…´´nadávala sem.Tom mě se smíchem stáhnul zpátky do postele.,,Nerad ti kazim radost,ale neska je sobota..´´křenil se Tom.,,Aha…No jo vlastně…Ale když máme volno tak…´´provokovala sem a Tom hned pochopil.,,Ale ďáblíku….´´zašklebil se Tom a natáhnul se ke mně.Chvíli sme tam tak leželi,ale pak sme museli vstát.Když sem se podívala v koupelně do zrcadla,málem sem vylítla z kůže.,,No jak se takhle můžu Tomovi líbit…To je strašný…´´nadávala sem nahlas,protože sem měla takový kruhy pod očima,že to vypadalo jako monokly.,,Klid mě se líbíš pořád…´´chytil mě zezadu Tom.Jenom sem se usmála.Tom mi přinesl od Billa nějakou tužku a řasenku.,,Jo díky…bez toho bych byla mrtvá…´´děkovala sem mu.,,No tak to Bill taky.´´smál se Tom.Asi po pěti minutách sme vyšli z koupelny a Tom jenom koukal..,,Co je???´´zeptala sem se nechápavě.,,Jak to děláš???´´málem mu vypadli oči.,,Co??´´nechápala sem.,,No jako byla si tam pět minut a už seš hotová???Já musim mít náhradní klíče,protože se tam Bill zamyká a nevyleze třeba dvě hodiny…´´divil se Tom.,,No víš já nevymejšlim nic novýho a nejsem ta co tráví půl dne před zrcadle…´´smála sem se.Ale přestala sem se smát,protože sem si vzpomněla na včerejšek.Bylo mi z toho na nic.,,Už budu muset jít..´´řekla sem Tomovi,ale ten mě nechtěl nikam pustit.Nakonec sem ho ukecala,ale stál si zatím,že půjde se mnou.Přišli sme k nám a byl doma jenom táta.,,Ahoj…´´spustil vesele,když mě viděl ve dveřích.,,Nazdar..´´odsekla sem a zavřela sem za Tomem dveře.Už sem se na něj ani nepodívala a šli sme rovnou ke mně do pokoje.Tam sme chvilku blbli….,,Tome nechtěl by si zase spát ty u mě??´´navrhovala sem.,,Tak jo,stejně bych tě ukecával,aby si spala ještě jednou u nás.´´souhlasil Tom.Tak sme šli k Tomovi pro věci.Když sme se k nám vrátili,tátovi sem nic neřekla.Stejně šel na pivko,takže sme byli s Tomem sami.Dívali sme se dole na dvd.Měli sme puštěnej Úsvit mrtvých.Já horory moc nemusim,protože se strašně lekám a mám strach.Každou chvilku sem se strachy tulila k Tomovi.,,Mám hlad…dáš si taky něco???´´ptala sem se Toma,ale ten jenom kroutil hlavou že ne.Odešla sem do kuchyně a vrátila sem se s miskou salátu.,,No fuj…jak tohle můžeš jíst??´´vošklíbal se Tom.,,Úplně normálně.´´ řekla sem a dala sem si do pusy první sousto….,,Ble…´´šklebil se dál.Pak sme šli nahoru…,,Tak já se du osprchnout,doufám že to tady beze mě vydržíš….´´smála sem se.,,No taky doufám…´´usmál se Toma a lehnul si na postel.
Poslouchej své srdce.. 7
Zaprvé sem byla ještě panna a navíc je to můj táta.To je prostě hnus.V tu chvíli mi pípal mobil,protože mi psal Tom.Táta ho jenom vzal a praštil s ním o zeď,takže se můj mobílek rozletěl na několik částí.Táta mě ale nenechal na pokoji.,,Nech mě…Nešahej na mě…´´křičela sem a brečela zároveň.
Reklama
Nemohla sem uvěřit tomu,že mě táta znásilnil a pak se mi ještě smál do obličeje.,,Chce to kapku cviku…´´smál se když odcházel z mýho pokoje.Nemohla sem tam zůstat.Vyběhla sem ven jenom v kalhotkách a v tričku.Venku lilo jako z konve a já najednou neměla kam jít.Běžela sem teda na zahradu a schovala sem se v doupěti.Zapomněla sem na to,že sem byla domluvená s Tomem,že se tam sejdeme.Rozsvítila sem si tam lampu a seděla sem na tom gauči a klepala sem se zimou.Neměla sem odvahu jít si pro věci,když tam byl on.Za chvíli sem slyšela někoho jak leze po stromě nahoru.Klepala sem se strachy.,,Di pryč,co po mě ještě chceš???Nech mě na pokoji slyšíš..´´volala sem celá ubrečená.Najednou stál vedle mě Tom.,,Tome….´´vykřikla sem a vrhla sem se mu kolem krku.Tom nechápal co se dějě.Sednul si na gauč a posadil si mě na klín.,,Myško co se stalo???Podívej,dyť se celá klepeš…´´staral se Tom,sundal si mikinu a zabalil mě do ní.Brečela sem mu na rameni a nechtěla sem mu nic říct,ale moc dlouho sem to nevydržela.,,Tome on…on mě znásilnil…´´brečela sem a nebyla sem schopná souvisle mluvit.,,Co že???A kdo???´´vyptával se Tom plnej vzteku.Kroutila sem hlavou že mu to neřeknu.,,Sisi mluv proboha…´´klepal se Tom.,,Táta…´´řekla sem a chytla sem se ho ještě pevnějc.,,Panebože jak ti to moch udělat.Vlastní táta.´´už pomalu brečel.,,Vlastně nevlastní.Máma si ho vzala,když mi bylo pět…´´řekl sem.,,No to je jedno.Myško tady zůstat nemůžeš.Tady bys akorát zmrzla…´´stral se Tom.V tu chvíli sem si to neuvědomila,ale chovala sem se jako hysterka.,,Ne Tome,já tady musim zůstat,já se tam nevrátim…Já s nim pod jednou střechou nebudu…´´brečela sem a držela sem se Toma jako klíště.Ten mě taky odmítal pustit a nakonec brečel taky,ale strachem o mě.,,Ne nemůžeš tady zůstat,půjdeš k nám..´´řekl najednou Tom rozhodnutým hlasem.,,Ne Tome to nejde…Já budu tady…´´řekla sem trucovitě.,,Ne Sisi půjdeš k nám.Zaprvé tady zmrzneš a zadruhý tě tady stejně najde…U mě tě hledat nebude…´´přesvědčoval mě Tom.,,Jo ale co na to tvoje babička??´´ptala sem se ho a brala to jako nepřekonatelnej problém.,,Babča??Ta mi sama navrhovala ať se my dva někdy domluvíme,že by si u nás mohla spát..´´zasmál se neochotně Tom.,,Tak dobře,ale jenom neska…´´řekla sem.Nějak sme tam v doupěti usnuli a když sem si vzbudila sem se a viděla sem vedle sebe někoho spát.Lekla sem se,ale pak sem si uvědomila,že to je Tom.Přitulila sem se k němu a Tom mě jenom obejmul a dal mi pusu na vlasy.Nikdy bych nevěřila,že Tom umí bejt tak starostlivej,bylo až roztomilý,jak se o mě staral.,,Tak jak ti je???´´zeptal se Tom,když otevřel oči.,,Hrozně..´´přiznala sem a Tom mě obejmul.,,To bude dobrý…´´konejšil mě Tom.,,Tak poď,půjdeš si pro věci a pudeme k nám…´´řekl Tom a slejzali sme dolů.,,Tak já počkám venku..´´pípnul Tom celej nesvůj když sme došli ke dveřím.,,Ne Tome já se bojim,poď prosím se mnou…´´škemrala sem.Nahoře v pokoji sem si házela do batohu věci do školy a oblečení.Chtěla sem si vzít nějaký stíny,nebo řasenku,protože sem bez toho úplně mrtvá,ale Tom řek že si to můžu pujčit od Billa.Slyšela sem dupot po schodech.Tom se schoval za dveře a já sem dál v klidu balila věci.,,Ty někam deš???´´ptal se táta,kterej rozrazil dveře u mýho pokoje..,,Jo du…vadí ti to??´´sykla sem vzteky.,,Nikolko promiň já nevim co to do mě vjelo…´´omlouval se táta.,,Jasně,najednou…´´syčela sem nasupeně.,,Nikolko,já tě přece miluju….´´brečel táta a přibližoval se ke mně,až mě přimáčknul ke zdi.,,Dyť to přece bylo krásný a já vim,že mě taky miluješ…´´sténal táta.Tom to nevydržel,odtáhnul tátu,obejmul mě a držel mě tak pevně že sem chvilkama nemohla dejchat.,,Nešahej na ni ty hajzle.´´vřeštěl Tom.Táta se neodvážil nic říct,protože Tom je asi o hlavu vyšší a má podstatně větší sílu.Vzala sem si věci,Tom mě vzal za ruku a šli sme.Tom ještě hodil na tátu nenávistnej pohled,ale už se nezastavil.Před barákem sem se zastavila a chytla sem Toma kolem krku.,,Neboj se,už ti nic neudělá…´´uklidňoval mě Tom,kterej z mýho pohledu poznal,že mám strach.,,Já nevim co mám dělat.U tebe se před tím neschovám.Stejně se tam musim vrátit,protože až máma přijede,tak mě bude hledat.´´povídala sem potichu.,,Tak už na to nemysli,teď seš se mnou a nic se ti nestane…´´hladil mě po hlavě Tom.,,Tak poď deme..´´řekl Tom a vzal mě za ruku.Přišli sme k němu a paní Nováková hned spustila,jako že to je dobře že u nich budu spát a tak.Pak kde chci spát a Tom hned že budeme spát spolu u něj v pokoji.Nejdřív se jí to nezdálo,ale pak neměla námitky.
Poslouchej své srdce.. 6
.,,A co teda berete???´´ptala sem se ho se zájmem.,,No lomený výrazy…Fuj..´´usmál se.,,Tak já ti to pak vysvětlim jo!´´uklidnila sem ho.,,Tak jo,já se u tebe pak stavim….´´rozzářil se Tom.,,Jo jasně..´´ujistila sem ho.Takhle to pokračovalo celej den.
Reklama
Odpoledne u mě zazvonil zvonek.Hned sem letěla dolů.Za dveřma stál Tom.,,Hele já neska chytil průser,babča mě nechce pustit z baráku.Tak nechceš jít k nám???´´zeptal se Tomík se smutnejma očkama.,,No tak jo,ale budeš se učit jasný….´´loupla sem po něm očkama.,,No jasně…´´zašklebil se Tom.,,Mami du k Marcele,chce vysvětlit matiku…´´zařvala sem ze dveří a zabouchla je,než stačila máma něco namítat.,,Zdrháme…´´řekla sem a chytila Toma za ruku.,,Počkej,takhle to bude rychlejší.´´hlesnul Tom a vzal mě do náruče.,,Neblbni,uděláš si kýlu,dyť sem těžká…´´protestovala sem.,,Ty a těžká jo…Jak si na to přišla???´´divil se Tom.,,Já nevim,odhaduju..´´řekla sem.Tom mě pustil až kousek před jeho barákem.Vzal mě za ruku a šli sme dovnitř.,,Ahoj Nikolko,tebe už sem tak dlouho neviděla…´´spustila hned paní Nováková.,,Jak se máš???´´ptala se.,,Ale jo celkem dobře…´´pípla sem.,,Tome,kolikrát sem ti říkala,že si máš tu kovovou potvoru vyndat z pusy,když deš se slečnou ven…´´nadávala Tomova babička.,,Ale babi…´´snažil se obhájit Tom.,,Žádný ale Tome.Nikolko,podívej se na ty prdlouše.Jeden má propíchnutej jazyk a obočí a druhej zase ret.Já se z těch kluků jednou zbláznim…´´naříkala paní Nováková.,,Ale mě se to líbí..´´řekla sem provinile.,,Babi Nikča má taky jak ty říkáš kovovou potvoru…´´prásknul mě Tom.,,Tome nech těch výmluv,ty snad nějakou vidíš???´´sjela Toma pohledem.,,Tak se pochlub…´´šťouchnul do mě Tom a já sem neochotně vyplázla jazyk na jeho babičku.,,Ježíšku na křížku,ty taky???´´vyjekla Tomova babička..,,A bolelo to??Ty kluci nic nepřiznaj..´´ptala se hned.,,Ne nebolelo,to nejdřív umrtvěj.´´smála sem se.,,A Tome co bys řek tomu,kdybych si nechala propíchnout nos..´´usmála se paní Nováková a já už sem měla co dělat,abych se nezačala smát.,,Babi prosim tě neblázni…No hele my se deme učit…´´spustil Tom,aby nás osvobodil.,,Ale učit,žádný blbnutí jasný Tome???´´sjela ho pohledem.,,Nebojte se paní Nováková,já ho pohlídám..´´loupla sem po Tomovi očima.Ten mě jenom vzal za ruku a táhnul mě nahoru.Zapadli sme do jedněch dveří,který Tom hned zamknul.,,Ale ale,já myslela že se budeme učit…´´pípla sem a šla sem k Tomovi.Ten mě obejmul a šeptal.,,Ale učení počká….Netrap mě…´´.Musela sem se usmát.,,Ale já tě přece nechci trápit….´´dala sem mu pusu,jako že to myslim vážně…,,Tak deme na to učení ne,ať to máme z krku ne???´´navrhoval Tom.,,Fajn tak mi puč sešit,protože tohle to už sme probrali a já si to musim připomenout..´´řekla sem a Tom hned hrabal v tašce.Vzala sem si od nej sesit a chodila sem snim po pokoji a pročítala všechno možný…Tom se mezi tím uvelebil na židli a bavil se tím,že mě pozoroval.,,Nech toho a poď si ke mně sednout…´´škemral Tom.Tak sem si na něj obkročmo sedla a dál sem listovala v sešitě.,,No jasně,takže poslouchej…´´začala sem mu to vysvětlovat,ale moc dobře sem si všimla,že je Tom úplně mimo a že hypnotizuje můj výstřih.,,Tak tohle nemá cenu…´´říkala sem si v duchu.Tom si ani nevšim že sem přestala mluvit..Dala sem mu pusu..,,Tak to pro dnešek zabalíme ne???´´zasmála sem se.,,No jasně,stejně sem z toho akorát utahanej…´´vymáčknul ze sebe.,,Chudáčku můj…´´usmála sem se a chtěla sem z něho slízt.,,Ne nikam mi neutečeš….´´řekl Tom a přitáhnul mě zpátky k sobě a chytil mě tak pevně,jako by se bál,že mu uteču.,,Ale já myslela,že seš utahanej…´´zašklebila sem se.,,No to sice jo,ale pořád ne tak,abych tě nechal odejít…´´usmál se Tom.Začali sme se líbat a najednou chtěl někdo otevřít dveře.Naštěstí Tom zamknul.,,Ty vole proč zamykáš??´´ptal se Bill,kterej stál za dveřma.,,Vodprejskni..´´zařval Tom.Já sem zabořila obličej Tomovi do trika,protože sem se musela smát.,,Ty brko dělej votevři…´´vřeštěl dál Bill.Ale to už se ozval druhej hlas.,,No tak Bille,jak to mluvíš…´´napomenula ho jejich babička.,,Babi ten vůl mě tam nechce pustit.´´stěžoval si Bill.,,Bille Tom tam má návštěvu..´´napomenula ho znova.,,Von jo.To zas tam bude nějaká baba ne…´´šklebil se Bill a já sem se překvapeně podívala na Toma.,,Klid Bill jenom blbě kecá…´´nahodil psí očka Tom.,,Jo má tam Nikolku…´´pištěla paní Nováková.,,Jakou???´´ptal se Bill.,,Jo počkej myslíš Sisi???´´vypadlo z Billa.,,Jo přesně tu.A už je nech,ať maj taky trošku soukromí..´´vyjekla paní Nováková a odešla.,,Tome proč si to sakra neřek hned….´´řekl naštvaně Bill a kopnul do dveří.Já a Tom sme chytali strašný výtlemy.Pořád sme seděli na Tomově židli…,,Miluju tě…´´vypadlo najednou z Toma.,,Já tebe taky….´´řekla sem a sundala sem Tomovi čapku…Chvíli sme tam seděli a věnovali sme se jeden druhýmu =D.,,A já už tě budu muset opustit myško…´´řekla sem asi po hodině.,,Ne ještě ne andílku,buď tady se mnou…´´škemral Tom.,,No tak ale jenom chvilku,už budu muset jít..´´řekla sem smutně a začali sme se líbat.Pak mě šel Tom ještě vyprovodit.Domluvili sme se že se večer sejdeme v doupěti (můj domeček).Dali sme si ještě pusu na rozloučenou a šla sem.Bylo mi tááák krásně.Když sem přišla domů,hned sem letěla k sobě do pokoje.Tam sem na chvilku usnula a když sem se vzbudila,všimla sem si,že se venku zkazilo počasí.Byla tam zima a pršelo.V tu ránu sem měla zkaženou náladu.Ležela sem v posteli a psala sem si s Tomem.Do pokoje přišel táta.,,Co je???´´vyprskla sem.,,Nic co by bylo…Přišel sem se na tebe podívat,to se nesmí???´´ptal se táta.,,Ale jo může.Kde je máma??´´ptala sem se opatrně.,,Jela na tři dny do Rakouska…´´odpověděl táta.Tak nějak sme kecali a táta na mě najednou začal šahat.Nejdřív mi to nepřišlo,je to přece můj táta,ale pak mi začal zajíždět rukou pod tričko.,,Hej…co děláš??´´vypískla sem.,,Ale no tak nekřič,stejně tě tady nikdo neslyší….´´smál se táta.To už sem měla strach.
Poslouchej své srdce.. 5
,,No nazdar…´´řekla sem a celá rudá sem se otočila k Tomovi zády.,,Mám prostě bujnou fantazii no..´´řekla sem trochu uraženě,ale nabyla sem naštvaná na Toma,ale na Marcelu.,,Ale nechal bych si to líbit,teda ne to,aby mi málem umřel brácha,ale něco z toho určitě..´´snažil se mě rozesmát Tom.,,Ale ale ďáblíku…´´usmála sem se.,,Hele andílku,ty taky nejseš svatá….čistě podle toho,jak tě maj všichni v lásce…´´provokoval Tom.,,No já vim,že nejsem zrovna oblíbená,ale mě je to fuk.No to víš že svatá nejsem…´´řekla sem a dala sem mu pusu.,,No já už budu muset jít….pá…´´řekl Tom,když sme se vraceli zpátky.,,Já ti ještě napíšu,tak pá..´´řekla sem a šla domů.,,Ne ještě si mi nedala pusu na dobrou noc,bez ní tě nikam nepustim…´´smál se Tom a nastavil tvář.Dala sem mu teda pusu,ale stejně mě nepustil.Místo toho mě přimáčknul ke zdi a dával mi takovýho francouzáka,že to bylo těžko na dobrou noc.Vyrušil nás zvuk,kterej připomínal otevírání dveří.Slyšela sem tátu,jak si zapaloval cigaretu.Věděla sem,že to bude nadlouho.Chytla sem Toma a zopakovali sme si celou akci ještě jednou.,,Abyste se nesežrali.´´ozvalo se za náma.,,Jé tati,co tady děláš???´´klepal se mi hlas,ne strachem,ale smíchem.,,No to bych se tě taky moch zeptat..´´dostal mě táta.,,No my si tady povídáme že jo!!´´koktala sem.,,Povídáte??No to vidim.´´smál se táta a kroutil hlavou.Konečně se odporoučel za roh.Začali sme se strašně smát.Tom mi dal ještě pusu a odešel.,,Naschle…´´slyšela sem ho zavolat na tátu.
Reklama
,,Tak ty si nedáš říct jo…´´vyjel na mě táta,když sem si sedala v obýváku.Máma tam nebyla,protože měla nějakou večeři s klientem.Pracuje totiž jako právní jednatelka.,,Co vám na něm vadí???´´ptala sem se.,,Co???Panebože vzpamatuj se,kluk jako on to s tebou nemůže myslet vážně..Je ti přece teprve 15.´´pustil se táta do vysvětlování.,,Oprava,je mi 16.No tak to se mnou nemyslí vážně no.Ježiši snad sem dost stará na to,abych si našla kluka.A je snad moje věc kdo to bude.´´syčela sem.,,To je sice tvoje věc,ale dyť se na něj podívej.Má na hlavě copánky a má náušnici v puse…´´pokračoval táta.Jenom sem na něj vyplázla jazyk,protože to není tak dlouho,co sem si nechala udělat piercing.,,Ale tohle aspoň není vidět…´´spustil na svoji obhajobu.Ještě něco kvákal,ale já sem ho už neposlouchala,prostě sem ho nechala vykecat.,,Ještě něco???´´zeptala sem se vodrzle,když skončil s výkladem.,,Jo a mimochodem to nejsou copánky ale dready.A tý náušnici se říká piercing.´´řekla sem,když sem byla na odchodu z místnosti.Vešla sem do pokoje a hned sem hledala mobil.Chvíli sem si psala s Tomem,ale pak sem nějak usnula.Vzbudila sem se až kolem půlnoci.Šla sem se vysprchovat a znova sem ulehla do postele.
Ráno sem vstala asi o hodinu dřív než normálně,abych se stihla připravit.Chtěla sem ve škole vypadat líp než doteďka.Vzala sem si mojí oblíbenou sukni..(tu co sem měla na kocíku) a bílý tričko.Po dlouhý době sem si zase rozpustila vlasy.V sedm hodin mi bylo jasný,že Tom ještě spí a tak sem rychle nacvakala smsku.,,VSTÁVAT OSPALČE,UŽ JE DÁVNO DEN!!!´´odeslala sem to a za chvilku odpověď.,,TAK KRÁSNÝ PROBUZENÍ SEM JEŠTĚ NEZAŽIL…´´zasmála sem se a vyrazila sem do školy.Cestou sem šla kolem baráku dvojčat.Uvažovala sem nad tím,že na ně cinknu,ale nemusela sem,protože zrovna když sem šla kolem,s jekotem se vyprdelili ze dveří.,,Jé ahojky…´´spustil Tom,když mě viděl a hned letěl ke mně.,,Ahoj..´´řekla sem a naklonila sem se k němu.Tom mi hned vlepil pusu.,,Ale ale Tome,že ses ani nepochlubil…´´spustil Bill když nás viděl.,,Jo brácho to je Sisi,vy se asi ještě neznáte.´´spustil Tom.,,Ahoj´´řekla sem.,,Počkej já tě znám,ty seš ta holka z toho koncertu viď???Tom z tebe byl na šlupky..´´hned mě začal informovat.,,Jo to sem já…´´smála sem se a pozorovala jak Tom červená.Cestou do školy sem se líp seznámila s Billem a zjistila sem že je taky v pohodě,ale Tom je prostě Tom.Do školy sem přišla ruku v ruce s Tomem.Viděla sem pár nasupených obličejů a libovala sem si v tom,jak sou na mě ty holky nakrknutý.,,Teda tebe to nějak baví…´´smál se Tom.,,Co???´´nechápala sem.,,Pozorovat ty holky..´´tlemil se v klidu dál.,,Jo baví…Já je přímo deptám…Naštveme je???´´zeptala sem se a Tom hned pochopil.,,Jasně…´´zajiskřilo se mu v očkách.Před školou sme se zečali líbat a jenom sme poslouchali ty řeči.Oba sme z toho měli hlínu.,,Ale Sisi,sem zvědavej jak dlouho ti to vydrží…´´smál se jeden kluk,kterýho sem nechala asi po dvou dnech.(Já vim,říkáte si jaká sem k….),,Tak mu nezáviď ne…´´řekla sem a dál sem se věnovala Tomovi.Zvonilo,tak sme se museli rozloučit,ale jenom na hodinu.Přišla sem do třídy a hned se ke mně seběhli všechny slepice.,,Ty s ním chodíš???Jakej je???Je Bill volnej???Jak dlouho spolu chodíte???Co už mezi váma bylo???´´křičeli jedna přes druhou.,,Co je vám po tom??´´vyjela sem na ně a mířila sem si to k Marcele.,,Čau..´´pípla sem,když sem k ní přišla.,,Čau zrádkyně..´´smála se.,,Jaká zrádkyně???´´ušklíbla sem se.,,Že si nic neřekla???´´vyčítavě se na mě podívala.,,No neměla sem čas,sem byla silně zaneprázdněná.´´řekla sem a Marcela vyprskla smíchy.Hned mi skočila kolem krku.,,Chyběla si mi..´´pištěla.,,Ty mě taky.Ale neřvi hned…´´smála sem se,když sem si všimla,že má v očích slzy.,,Já neřvu..´´fňukala.Ale to už přišla učitelka.Zabrala sem místo vedle Marceli a prokecali sme spolu celou hodinu.,,Tak co???´´psala mi do psaníčka.,,Co tak co???´´odepsala sem jí.,,Sakra nedělej že nevíš,já sem vás viděla vy hrdličky…´´napsala rozklepaným písmem.,,No jo,tak si nás viděla.No ale když si to viděla,tak víc vědět nemusíš ne???´´zkoušela sem to psychologicky.,,Hele nech si ty svoje kecy a řekni mi co bylo.´´poroučela Marcela a mě to celkem rozesmálo.,,No tak jo no.Včera sme spolu byli prakticky celej den.A co bylo??Jenom sme se líbali nic víc,nic míň.Stačí…A končim debatu.´´napsala sem jí a myslela sem to smrtelně vážně.Po zvonění zase vyzvídali ty slepice.Setřela sem je tím,že nemám čas,že pádim za Tomem.Vyšla sem ze dveří a Tom už tam čekal.,,Juj,ty seš ale rychlej…´´řekla sem s leknutím.,,To víš,už sem se tě nemoch dočkat…´´zasmál se a dal mi pusu.,,Chtěl sem se tě na něco zeptat..´´trochu znejistěl.,,Tak se ptej..´´vyjekla sem pohotově.,,Máš kluka??´´vypadlo z Toma.,,No hádej…´´řekla sem,protože sem věděla kam tím míří.,,No řek bych že máš…´´usmál se tak roztomile.,,Jo??A myslíš že kdybych měla kluka tak tady budu s tebou???´´zeptala sem se a absolutně sem nechápala vo co go.,,No když sem ten kluk já,tak nevidim jedinej důvod proč ne!!!´´pokračoval Tom.V tu chvíli sem pochopila co tím myslí.,,Páni,Tom se mnou chce chodit…´´vejskala sem v duchu.,,Tak jestli seš to ty,tak taky žádnej důvod nevidim…´´nenapadla mě lepší odpověď.,,A chceš,abych to byl já???´´začal provokovat Tom.Neodpověděla sem mu,ale hned sem mu vlepila takovýho francouzáka,až ho to zarazilo.,,Takže to znamená jo???´´zeptal se Tom,když sme se od sebe po pěti minutách odlepili.,,Jo znamená to jo.´´zasmála sem se.Zazvonilo a Tom mě šel ještě vyprovodit ke třídě.Tam sme se spolu zase loučili…No prostě jako minulou přestávku.
Další přestávku si mě Tom stěžoval,že berou jednu látku v matice a že tomu vůbec nerozumí.
Poslouchej své srdce.. 4
.,,Poď sem honem,než tě někdo uvidí.´´stáhla sem ho k sobě do pokoje.,,Ty se za mě stydíš???´´zeptal se Tom.,,Jak si na to prosím tě přišel???´´ptala sem se s vymeteným výrazem.,,No že nechceš,aby nás spolu někdo viděl…´´vysvětloval Tom.,,Ale ne,myslela sem mámu..´´řekla sem a kroutila sem hlavou.To už sem slyšela mámu dupat po schodech.Rychle sem otevřela skříň.,,Rychle schovej se.´´vyjekla sem a Tom hned poslech.Zabouchla sem skříň zrovna,když máma otevřela dveře.,,S kým to tady mluvíš???´´vyštěkla máma až sem sebou cukla.,,S ..nikým..´´koktala sem a klepala sem se strachy.,,Proč stojíš u tý skříně??´´štěkala máma.,,Já..no já…chtěla sem v ní uklidit.´´koktala sem dál a cejtila sem jak mi máma nevěří…,,No jak myslíš..´´řekla a odešla.Ještě chvíli sem Toma nechala ve skříni,protože sem věděla,že máma poslouchá za dveřma.Pak sem ho pustila ven.Viděla se,že nechápe.,,Na nic se neptej,je to kráva…´´řekla sem dřív než se stačil na něco zeptat.Sklaplo mu…A vypadal fakt roztomile…,,Tak proč seš tady???Ale pravdu..´´zkoušela sem ho.,,Hele to už sem někde slyšel…Nevim,říkám,že se mi po tobě stejskalo…Už hodinu sem tě neviděl a ty si nepsala,tak sem si řek,že se u tebe stavim…´´povídal Tom a já sem mezitím zapla rádio,aby zas máma nepřilítla.Tom se rozhlížel po celým pokoji..Ale mě až teď došlo jakej je to trapas,protože mám všude po stěnách plakáty Toma..Dělala sem jakoby nic,jenom sem sledovala,jak Tom červená.,,Ale ty se červenáš!!´´provokovala sem.,,Hele nech toho…nebo..´´začal ze srandy vyhrožovat.,,Nebo co??´´nenechala sem si to líbit.,,Nebo…´´začal znova.Tom seděl na posteli a já sem pořád stála u skříně.,,Nebo???´´ptala sem se a šla sem k němu blíž.Už sem byla skoro u něj,byla sem necelej metr od postele.,,Fakt to chceš vědět???´´zeptal se Tom a přitáhnul mě k sobě.,,Jo chci,sem totiž strašně zvědavá..´´řekla sem ironicky a položila sem mu ruce kolem krku.,,jak chceš..´´usmál se Tom a já sem čekala co z něj vypadne.Místo odpovědi se zvednul s postele a pořád mě držel kolem pasu.,,Řekla sis o to…´´řekl a já sem pořád nic nechápala a ve tváři sem si držela kamennej výraz.Chtěla sem něco říct,ale ucítila sem Tomovy rty na svých.V tu chvíli sem cejtila srdíčko až v krku,byla sem dál než v sedmým nebi,nejmíň v desátým.Tomovi polibky nabejvali na intenzitě…Nevim jak sme tam spolu byli dlouho,ale odlepili sme se až když se otevřeli dveře…Stál v nich táta a já sem se automaticky postavila před Toma a držela sem ho za ruce.,,Promiňte..´´řekl táta a vypad ze dveří.S Tomem sme se začali pořádně tlemit.,,Já už pudu.´´řekl Tom,políbil mě a šel k oknu.´´,,Počkej,teď už můžeš jít normoš dveřma.´´smála sem se,vzala sem Toma za ruku a vedla ho dolů.U dveří sme se rozloučili a já sem dala ještě pusu.Udělala sem to schválně,protože sem věděla,že nás máma pozoruje.Tom mě ještě chytil za bradu a políbil.,,Tak ahoj zejtra.Pozdravuj bráchu.´´řekla sem a zavřela za Tomem dveře.Otočila sem se a cejtila sem strašnou ránu v obličeji.Stála tam máma,která mi vrazila facku.,,Snad sem ti něco řekla ne!!!´´rozkřičela se na mě.Neřekla sem ani slovo a utekla sem do pokoje,kde sem opět chytala výtlemy.Smála sem se dlouho.Pak za mnou přišel táta.Zrovna sem neměla co dělat a tak sem ležela na posteli a dívala se do stropu.,,Co je???´´řekla sem,když sem se uráčila zvednout hlavu.,,Kdo to je???´´zeptal se táta narovinu.,,Kdo??´´dělala sem že nevim o koho de.,,Ten kluk a nedělej že nevíš.Ty s ním chodíš???´´vyptával se táta.,,Ne nechodim..Jo a menuje se Tom.´´řekla sem s klidem.,,Tak co to mělo bejt za divadlo???Co tě to napadlo,takhle se tady předvádět,když je máma doma???A odkud je??Nikdy sem ho tady neviděl.´´nadával táta,ale věděla sem,že to tak nemyslí.,,No bydlí u paní Novákový,včera se sem přistěhoval.´´řekla sem,ale hned sem zjistila,že by bylo lepší mlčet.,,Včera??Tak ty ho znáš dva dny a už se s ním…´´nadával trochu zhnuseně táta.,,Ale já ho neznám dva dny,já ho znám dlouho.´´snažila sem se,aby můj hlas nezněl moc ironicky a rozhlížela sem se po pokoji.Táta nechápal proč tak sleduju zdi a tak se podíval na zeď nad postelí.,,No to nemyslíš vážně..´´vyjeknul,když na jednom plakátu viděl Toma.,,Jo myslim..´´sykla sem.Táta už nic neřek a vodlítnul dolů.Slyšela sem jak mámě dole něco povídá,ale už sem opět chytala výtlemi,ani nevim z čeho.Lehla sem si na postel,vzala sem si do ruky mobil a hned sem psala krátkou,ale výstižnou smsku.,,STÝSKÁ SE MI!!!SISI´´poslala sem to Tomovi a položila sem mobil na stolek u postele.Během minuty mi přišla odpověď:,,MĚ TAKY…CO S TÍM UDĚLÁME???DO ZEJTRA TO NEVYDRŽIM!TOM´´.Byla sem štěstím bez sebe a tak sem hned napsala:,,MÁM NÁPAD,BUĎ ZA HODINU U NÁS PŘED BARÁKEM.UŽ BUDE TMA.HOĎ MI KAMÍNEK DO OKNA A ČEKEJ.´´odeslala sem to a zase během minuty mi přišla odpověď:,,JASNĚ,BUDU TAM…TĚŠÍM SE.´´už sem neodepisovala.Nemohla sem se dočkat,kdy uslyšim kamínek v okně.,,Konečně.´´zavejskla sem radostí,když sem slyšela cinknutí.Otevřela sem okno a už sem lezla ven.Když sem byla dole,hned sem skočila Tomovi kolem krku.,,Poď za mnou..´´řekla sem,vzala sem ho za ruku a táhla ho ne zahradu.,,Kam mě táhneš???´´ptal se zvědavě Tom.,,Ukážu ti moje tajný místečko,kam chodim,když nechci s nikým mluvit,ale musíš mi slíbit,že to nikomu nepovíš jasný…´´řekla sem a Tom se klááásně usmál.,,Jasně slibuju.´´řekla zastavil se.,,Co je??´´ptala sem se.Tom mě přitách k sobě.,,Nic.´´odpověděl Tom a políbil mě.Když sme se od sebe odlepili Tom se jenom usmál.,,Sem strašně rád,že to takhle dopadlo,že sem tě našel…´´řekl najednou.,,Ty si mě hledal??´´zeptala sem se a měla sem při tom nádhernej pocit.,,Jo ani nevíš jak mi bylo,když ses mi neozvala,myslel sem,že umřu..´´litoval se.,,Promiň,nemyslela sem že bys…´´,,Ne ne nic neříkej,vím co o mě píšou,ale teď je to jiný fakt!!´´přesvědčoval mě Tom.,,Já ti věřim..´´řekla sem a pohladila sem ho po tváři.,,Tak poď půjdeme…´´řekla sem a zase sem ho táhla k nejvyššímu stromu.Vylezli sme na něj a já sem ho uvítala v mým malým domečku na stromě.Já vim říkáte si,že domeček na stromě je pro malý,ale já sem tam vždycky chodila,když mi bylo smutno,nebo když se přemejšlela nad tím co budu psát.Byla sem tam prostě ráda.Měla sem tam petrolejový lampy,tak sem je hned rozsvítila.Kdyby mě rodiče hledali,aby viděli kde sem a neudělali zase scénu.Podívala sem se na Toma,kterej si všechno důkladně prohlížel.,,Teda,máš to rady hezký,ale…´´spustil Tom,když viděl můj pobavenej výraz.,,Ale??´´začala sem znova provokovat.,,Ale….ale ty seš hezčí…´´řekl Tom a znova mě přitáhnul k sobě.,,Seš ta nejlepší holka co znám….´´šeptal Tom.Já sem ho místo odpovědi krátce políbila.Tom mě vzal do náruče a položil mě na gauč,kterej byl sice malej,ale pohodlnej.Tom byl hodně trpělivej a nikam nespěchal.Takže si nemyslete,že sme spolu hned spali jasný…=D.Asi po hodině mi Tom oznámil,že už musí domů,že má strašně starostlivou babičku,ale že mi napíše.Slezli sme teda dolů a loučili sme se.Stáli sme tam docela dlouho.,,Jo málem sem zapomněl.Mám pro tebe návrh..´´vypadlo z Toma.,,Jo a jakej???´´byla sem strašně zvědavá.,,No nechtěla by si nám psát texty??Myslim jako kapele..´´řekl Tom váhavě.,,Co??Jak si na přišel??Já a texty…To nejde dohromady.´´smála sem se,ale Tom se jen tak odbejt nenechal.,,Ale Marcela říkala že píšeš…´´zkoušel to znova Tom.,,Aha tak Marse zase žvanila.No jo,ale to nejsou rýmy..sou to jenom takový blbosti.´´mluvila sem a snažila sem se udržet vztek na Marcelu.,,No ale mě to nepřijde jako blbost,mě se to líbilo…´´přesvědčoval mě Tom.Smála sem se,ale když mi došlo co vlastně řek,tak mi ten úsměv ztuhnul.,,Ty si to čet??´´vypadlo ze mě.,,No jasně a myslim si že je to dobrý,akorát nevim kde si vzala všechny ty informace.´´zašklebil se Tom.
Poslouchej své srdce.. 3
Musim říct,že mě to překvapilo…,,No jasně,víš kde je tady park??´´ptala sem se hned.,,No jasně,tak ve tři v parku jo…´´řekl Tom.Vlepil mi pusu a utíkal do třídy.Zůstala sem stát jak opařená.Všechny holky co šli kolem se na mě nenávistně dívali…,,Tak to je síla…´´říkala sem si a šla sem domů.Měla sem dobrou náladu a po dlouhý době sem domů přišla s úsměvem.,,Čau rodino..´´řvala sem už ve dveřích.Máma s tátou vylezli z kuchyně a nevěřícně na mě zírali.,,Není ti něco??Nejseš nemocná??´´ptal se vyjeveně táta.,,Ne proč???´´dělala sem blbou.,,Jak je to dlouho co si přišla takhle veselá ze školy,dva měsíce???´´povídala máma a málem jí vypadli voči.,,No je to možný.´´řekla sem a pádila sem s taškou na zádech do pokoje.,,Počkej,počkej…ukaž mi žákovskou.´´zastavil mě táta.V tu ránu sem si vzpomněla na tu poznámku a měla sem rázem zkaženou náladu.,,No já…´´koktala sem,ale pak sem si řekla,že bude lepší to vyklopit narovinu.Ukázala sem žákovskou a rodiče málem trefil šlak.,,Můžeš mi říct kde si byla???´´vyštěkla máma,když si to přečetla.,,No to je právě to.Proto mám tak dobrou náladu.Potkala sem jednoho kluka.´´řekla sem přesvědčivě.Mámě se rozzářily oči.,,Konečně si zapomněla na toho blbce z tý skupiny a začala ses normálně bavit..´´vejskala máma radostí a v tu ránu zapomněla na tu poznámku.,,Hm…ale právě toho blbce sem potkala…´´řekla sem a mámě ztuhnul úsměv.,,A co tady dělal???´´ptal se pro změnu táta.,,No chodí k nám do školy i se svým bráchou.Sou to totiž dvojčata.´´řekla sem a už sem letěla nahoru.,,Já se z tý holky zbláznim.ślyšela sem ze zdola tátu.Chtěla sem něco zavolat,ale pak sem si to rozmyslela a začala sem se přehrabovat ve skříni a hledat co si vezmu na sebe.Četla sem,že Tomovi se líběj krátký sukně a podpatky,ale v sukni se mě fakt jít nechtělo a tak sem vsadila na maskáče a černej top.Než sem se stihla oblíknout a namalovat,bylo půl třetí.Nahodila sem rychlejší tempo a ve tři čtvrtě na tři už sem běžela ze schodů.Otevírala sem dveře když..,,Moment slečno,vy někam dete???´´řekl táta a držel mě za rameno.,,jo du,ale už teď du pozdě,tak mě koukej pustit.´´štěkala sem vzteky.,,No tak to máš smůlu.Neska nikam nejdeš.´´řekla táta a zabouchnul dveře.Došlo mi,že dveřma se ven nedcostanu.,,Tak fajn..´´řekla sem uraženě a vyběhla sem schody do pokoje.Počkala sem si až táta odejde a seběhla sem dolů pro boty a už sem znova byla nahoře.V pokoji sem vylezla oknem na verandu a sekočila dolů.,,Ha fuck off´´zařvala sem a utíkala do parku.Přišla sem tam s dvou minutovým spožděním.,,Ahoj…´´vítal mě Tom se smíchem.,,Ahojík..´´řekla sem a dala sem mu pusu na tvář.Tom trochu zčervenal…,,A co jinak,jak se máš???´´řekl Tom,aby prolomil hrobový ticho…,,Fajn,teď už fajn..´´řekla sem popravdě.,,Tak a teď mi řekni,proč ses mi neozvala,ale popravdě.´´řekl Tom.Doufala sem,že na to zapomněl,ale asi ne.,,No zkoušela sem ti volat,ale pořád mi to kecalo,že to číslo neexistuje.´´řekla sem zklamaně.Tom ale chytal strašnej výtlem.,,Co je na tom tak vtipnýho???´´ptala sem se naoko uraženě.,,Nic jenom to,že to bylo číslo na ICQ a ne na mobil…´´chechtal se Tom.,,A sakra,solidní trapas.´´říkala sem si v duchu.,,Aha,tak to mě fakt nenapadlo…´´snažila sem se z toho nějak vykecat,ale nešlo to.Tom se za chvilku uklidnil.,,A proč ste se sem vlastně přistěhovali???´´napadlo mě.Ale Tom místo odpovědi sklopil hlavu a zdálo se mi že začal brečet.,,Víš,naše mamka,ona….´´začal mluvit a v jeho hlase sem poznala,že je na tom hodně zle.,,Nemusíš o tom mluvit jestli nechceš….´´ujišťovala sem ho.,,Ne já už to musim někomu říct,nebo se z toho zbláznim.´´přesvědčoval mě Tom.Teprve teď mi došlo,že je Tom celej v černým.,,Naše mamka…umřela.´´vysoukal ze sebe a položil mi hlavu na klín.Byla sem z toho v šoku.Nevim jestli víc z tý Tomovi hlavy,nebo z jeho mamky.,,To je mi líto…´´řekla sem a hladila sem ho po hlavě….Tom chvíli brečel ale pak se uklidnil,ale už nebyl tak veselej jako před tím.,,Nepůjdeme se někam projít???´´navrhla sem,aby Tom přišel na jiný myšlenky.,,Tak jo…´´řekl Tom a zvednul hlavu z mýho klína.Na kalhotech sem měla mokrej flek jak Tom brečel,ale v tu chvíli mi to bylo úplně ukradený.Vzal mě za ruku a šli sme.Pořád mi vrtalo hlavou u koho a kde teď bydlí,ale neměla sem odvahu se ho na to zeptat.
Reklama
,,Víš co by mě zajímalo???´´zeptala sem se,abych ho trochu rozveselila.,,To teda nevim…´´přiznal se Tom s úsměvem.,,Kolika holkám si dal na tom koncíku svoje číslo…´´řekla sem a šibalsky se na něj podívala.,,No….myslim že…´´začal počítat na prstech a tak sem cejtila zklamání…,,Myslim,teda vim,že jenom tobě..´´řekl a fakt se smál.Srdíčko mi poskočilo radostí.,,Fakt jo???A nekecáš takhle náhodou???´´smála sem se a Tom taky.,,Ne nekecám.Líbila ses mi hned jak sem tě viděl stát pod tím pódiem.A byl sem si jistej že si byla snad jediná,komu byl brácha ukradenej,nebo sem se splet???´´vyzrál na mě Tom.,,Ne nesplet ses…´´řekla sem červená jak kečup a tak sem radši sklopila hlavu.,,Ale ty se červenáš!!!´´smál se Tom,ale kouzelně.,,Jo,tak se na mě nekoukej…´´mluvila sem se skloněnou hlavou.,,Ale proč ne???´´ptal se dál Tom.,,Protože nechci aby si mě viděl červenou..´´řekla sem,ale musela sem se smát.,,Ale to je na tobě to nejhezčí…´´řekl Tom,ale už vážným hlasem.To mě donutilo přestat se smát.Zvedla sem hlavu a podívala sem se mu do těch jeho krásných,hlubokých,hnědých očí…Zírali sme tam jeden na druhýho snad půl hodiny..,,Bacha Kaulitzi,ať ti taky nezblbne hlavu.´´ozvalo se za náma a oba sme sebou cukli leknutím.Otočila sem se a viděla toho dreaďáka z diskotéky.,,Sklapni blbečku..´´zařvala sem na něj.,,Ale najednou…´´spustil znova.Snažila sem se ho ignorovat.,,Deme pryč,je to magor..´´navrhovala sem.Tom sice absolutně nic nechápal,ale souhlasil.,,Tak Sisi sem fakt zvědavej jak dlouho ti tohle vydrží.´´volal za mnou ten kluk.Ani nevim jak se menuje…,,Kdo to byl,myslel sem že seš Nikola???´´ptal se Tom.,,Ale jeden takovej blbec,je to vůl no.Sem Nikola,ale všichni mi říkaj Sisi.´´řekla sem se zkaženou náladou.,,Ale asi měl důvod na tebe tak ječet ne???´´vyzvídal dál.,,No možná že měl no,ale co já s nim.´´řekla sem tónem,kterej měl naznačit,že se o tom nechci bavit,ale Tomovi to zjevně nedošlo.,,A jakej byl ten důvod???´´vyptával se neústupně.,,Takovej,že sem ho nechala.Teda já sem s nim ani nic neměla,ale…byla to jenom hra na diskotéce.Chápeš???´´vysvětlila sem mu to.,,Jo jasně,tak teď už to chápu,to se mi taky občas stává.´´přesvědčoval mě Tom.Neudržela sem se a vyprskla sem smíchy.Tom se taky smál a ani nevěděl čemu.,,A co děláte normoš venku???´´zeptal se najednou.,,No já nevim,se tak nějak poflakujem…A kde máš vůbec bráchu.´´nedalo mi to a musela sem se zeptat.,,No doma,ten je rád,že má klid…´´odpověděl Tom.,,Tak to ho nechápu.´´usmála sem se.,,Já taky ne,ale nikomu to neříkej.´´smál se Tom.Chodili sme spolu po městě asi hodinu,ale pak už sem musela domů.Tom mě šel vyprovodit.,,Tady bydlíš???´´zeptal se Tom,když sme přišli k našemu domu.,,No jasně..´´řekla sem a nechápala sem proč se ptá.,,No já bydlim támhle´´ a ukázal na celkem hezkej rodinnej domek.,,Ty bydlíš u paní Novákový??´´zeptala sem se s údivem.,,Jo,je to naše babička…´´řekl a začal se smát.,,No já už fakt musim…´´řekla sem a otočila sem se k odchodu.,,Počkej chvilku.Máš ještě to číslo co sem ti dal???´´zeptal se Tom.,,No myslim že jo…´´řekla sem a opět sem byla mimo.,,Tak mi na něj napiš…A nebo víš co,tady máš číslo na můj mobil…´´řekl a podával mi číslo napsaný na malým papírku.,,Jo jasně,já ti pak písnu ju!´´ujistila sem ho a pomalu sem se otáčela.Tom mě ale chytil za ruku a přitáhnul si mě k sobě.Dal mi pusu a pak mě pustil.Usmála sem se.Byla sem v sedmým nebi…,,Ahoj..´´řekla sem a pusu mu vrátila.Pak už sem se fakt vydala na cestu ke dveřím.Už sem šahala po klice,když sem si uvědomila,že sem vlastně utekla.Takže sem šplhala po verandě,abych se dostala do okna.Tom jenom nevěřícně zíral.Když sem byla v okně,zavolala sem na něj že mu to pak vysvětlim a poslala sem mu pusu vzduchem.
Už sem byla asi hodinu doma,ale pořád sem nevěřila,že je to všechno pravda.Najednou se otevřeli dveře a v nich stála máma.,,Kde si byla???´´řvala na mě.,,Tady,kde bych asi byla!!´´dělala se blbou.,,Nelži,byla sem se tady podívat několikrát,ale nebyla si tady..´´ječela máma.Říkala sem si,že nemá smysl lhát.,,Tak fajn,byla sem venku.´´řekla sem a bylo mi jedno,co se bude dít.Přilítla mi facka.Chtěla sem se začít smát,ale místo toho sem dělala uraženou.,,S kým si byla venku..´´řvala dál máma.,,Sakra to má bejt výslech???´´a to už sem ječela taky.,,Tak s kým si byla venku??A ptám se naposledy.´´máma už byla nepříčetná.,,Sakra co se to tady děje???´´ptala sem se sama sebe.,,S Tomem..´´řekla sem a lhostejně sem si cvakala Tomovo číslo do mobilu.,,S jakým Tomem???S tím blbcem???´´spustila máma ještě víc naštvaně.,,Jo přesně s ním.A není to žádnej blbec.´´vztekala sem se,protože nesnášim,když o něm někdo řekne něco špatnýho.,,Nebudeš se s ním stýkat jasný!´´poroučela máma.,,Co???A kdo mi to zakáže,ty???´´vřískala sem,ale jak sem zjistila,bylo to prd platný.,,Jo já a nebuď drzá.Tejden se nehneš z baráku rozumíš…´´vřeštěla máma a práskla dveřma.Byla sem v šoku,co to do ní vjelo.Nikdy sem neměla zaracha,ale teď mi to bylo srdečně jedno.Začala sem se smát,i když to k smíchu zrovna nebylo.Lehla sem si na postel a znuděně sem koukala do stropu.Najednou někdo klepal na okno.Vstala sem a viděla sem Toma.Rychle sem otevřela a pustila ho dovnitř.,,Co tady děláš???´´ptala sem se fakt nechápavě.,,Já nevim,ale stejskalo se mi po tobě..´´spustil Tom a nahodil psí očka.
Poslouchej své srdce.. 2
Hned sem začala hledat mobil..Když sem ho konečně našla,zběsile sem vytáčela telefoní číslo.Dala sem si telefon k uchu a čekala sem.Ale místo vytáčejícího tónu se mi ze sluchátka ozvalo…,,Volané číslo neexistuje..´´samozřejmě německy.,,Co to sakra je???´´řvala sem a měla sem slzy v očích,ale ne z lítosti,ale ze vzteku.Zkoušela sem volat několikrát,ale pořád mi to opakovalo jedno a to samý..Teď už přišla na řadu ta lítost.Najednou vběhla do pokoje Marcela.Viděla mě brečet a zarazila se.,,Sisi panebože co ti je???´´vyjekla ustrašeně.,,Taková šance Marse…´´brečela sem do polštáře,kterej sem držela v náručí.,,Jaká šance??O čem to tady mluvíš???´´nechápala dál.Jenom sem jí ukázala ruku.,,Číslo no a co???´´pořád jí to nedocvakávalo.,,Marse proboha to je číslo,který mi včera Tom napsal na ruku.´´vyštěkla sem na ni.,,A proč brečíš???Snad máš bejt ráda ne…´´pořád byla mimo.Vytočila sem to číslo na mobilu ještě jednou a hned sem jí to podávala.Marcela si to dala k uchu a bylo na ni vidět,že je strašně zvědavá co hezkýho uslyší…,,Volané číslo neexistuje…´´ozývalo se pořád dokola.,,Sisi,mrzí mě to….´´řekla Marse a objala mě.,,Tebe nic mrzet nemusí…´´řekla sem.,,Ale mě mrzí to,že seš tak nešťastná…´´řekla a už brečela taky.,,Díky,seš fakt kámoška…´´brečela sem dál.,,Marse,já chci domů..´´vykoktala sem ze sebe.,,Tak jo,pojedeme…Teď tady prosím tě zůstaň a já du zjistit,kdy nám jede nějakej vlak…´´řekla utrápeně a odešla.Nemohla sem se uklidnit,nešlo to.Přišlo mi to prostě strašně líto a pak..,,Co si o mě Tom pomyslí.Celej večer na něj dělám oči a pak se ani neozvu…Sem strašná mrcha…´´opakovala sem si v duchu.Ale než se Marcela stačila vrátit,tak sem usnula.Nechtěla mě budit a tak mi zbalila všechny věci.Pak mě vzbudila a řekla,že je čas jít na vlak.Našli sme si prázdný kupéčko a usadili sme se.Marcela se na mě dívala tak utrápeně,jako kdybych měla nějakou nevyléčitelnou nemoc nebo co.,,Víš co,jdu koupit nějaký časáky,aby sme nechcípli nudou…´´řekla Marcela a šla.Za chvíli přinesla plnou náruč časáků a začala v nich listovat.Hrábla sem taky po jednom a začala ho pročítat.Najednou sem narazila na stránku,která byla jenom o Tokio Hotel.Zase sem měla slzy ve vočích.,,Sisi je ti něco???´´ptala se s leknutím Marcela.Jenom sem ji ukázala stránku a sklopila sem hlavu.,,Aha…Už na to nemysli,nebo se zblázníš…Věř mi,nestojí za to,aby ses kvůli němu trápila…´´pronesla Marcela.,,Možná nestojí,ale já na něj musim pořád myslet.Mrzí mě to,že to nevyšlo s tím číslem…´´fňukala sem.,,Já vim,ale to kvůli tomu budeš pořád brečet???´´ptala se Marcela.,,Já nevim…´´řekla sem a zabořila sem si obličej do dlaní.Dál už sme to neřešili.S Marcelou sme bydleli pár domů od sebe.takže sme se rozloučili až u nás před barákem.Otevřela sem dveře a chtěla sem se proplížit nahoru do pokoje,ale jaksi mě máma slyšela.,,Ahoj,co děláš tak brzo doma???´´ptala se hned jak mě viděla.,,No víš…´´koktala sem se skloněnou hlavou,aby nebyly vidět moje ubrečený oči.,,Já ti to pak vysvětlim.Sem utahaná,du si lehnout.´´řekla sem a vyběhla sem schody,ale ne moc unaveně.Máma si toho všimla.Když sem přišla do pokoje,řízla sem sebou o zem a pak sem se ani nevim jak doplazila do postele.Už sem usínala,když máma otevřela dveře.,,Tak jakej byl koncert???´´spustila a nebyla k zastavení.,,Jo dobrej..´´řekla sem a snažila sem zakrejt slzy.,,Proč brečíš???Pohádala ses s Marcelou???´´vyptávala se dál.,,Ne s Marse je všechno v pohodě,ale…´´zarazila sem se,protože ty slzy už udržet nešly.,,Tak proč teda brečíš???´´ptala se nesmlouvavým hlasem máma.,,No protože jeden z tý skupiny…Ten se na mě tak hezky smál a já si myslim,že sem se mu i líbila,protože mi dal svoje číslo…´´řekla sem a ukázala sem jí ruku.,,Tak buď ráda ne…Tak mu zavolej a neřvi pořád…´´přesvědčovala mě máma.,,No jo,myslíš si,že sem mu nezkoušela volat???Jenže mi to pořád říká,že volané číslo neexistuje.´´řekla sem a brečela sem dál.Máma se jenom uculovala.Bůh ví co si o mě myslela.,,No jo,ale zapomeň na to,stejně už ho asi neuvidíš…´´smála se už nahlas a to mě dožralo úplně nejvíc ze všeho.,,To samý mi říkala Marse…Ale teď už chci spát…´´řekla sem a švihem sem chtěla hlavu dopravit na polštář,ale místo toho sem se ještě stačila pořádně praštit o poličku.Máma odešla a já sem pořád brečela do polštáře i když mi bylo jasný,že tím řvaním ničeho nedosáhnu….
Reklama
Začala sem litovat,že sem na ten koncert vůbec jela….Ve škole sem se ne´mohla s nikým bavit,protože se hned každej ptal na to,jakej byl koncert a já sem samo nechtěla,aby mě někdo viděl brečet….S naší partou už sem ani nechodila ven,protože sem byla celej den u počítače a čuměla sem na Tomovi fotky na netu.Jednou sem zabrousila na jeden blogís a tam do rubriky Sny a vymyšlené příběhy…Tam sem si jich pár přečetla a i když sem věděla,že nic z toho není pravda,tušila sem,že těm holkám co to psaly muselo bejt podobně jako bylo mě.Řekla sem si,že bych mohla zkusit něco napsat.Tak sem hned odeslala mailik majitelce toho blogu,jestli by měla zájem o moji povídku…Ta mi odepsala že jo,ať ji klidně pošlu.Snažila sem se ji napsat co nejrychlejc to šlo,aby sem ji mohla co nejdřív odeslat.Ta holčina mi potom napsala,že se jí ta povídka líbila a že měla úspěch,jestli bych nechtěla napsat pokračování.,,No a proč ne…´´říkala sem si v duchu a hned sem se do toho pustila.Bavilo mě to,až moc.Potom sem se od počítače nehla a pořád sem něco sepisovala.Asi po měsíci sem zase takhle seděla u compíku a sepisovala něco co mělo připomínat povídku,když se za mnou ozval něčí hlas.,,Už je to docela trapný víš o tom???´´Otočila sem se a za mnou stála nasupená Marcela.,,Můžeš mi říct,co ti zase vadí???´´zeptala sem se otráveným hlasem.,,Tohle mi vadí.Poslední dobou se nehneš od počítače a jenom sepisuješ ty svoje hovadiny…Zapomeň na ně,je to pryč…,,Co je sakra pryč???Ježiši no a co,tak mě to baví no..´´štěkala sem.,,No a tohle už mě štve taky…´´dodala honem Marcela.,,Co zase???´´už sem z ní byla málem na prášky.,,Ta tvoje agresivita…Nedá se s tebou o ničem mluvit,protože hned vybouchneš.Řekni mi,kde je ta Sisi,co byla pro každou srandu.Kde je ta Sisi na kterou se moch každej spolehnout.Kde je ta Sisi co znám a co mám tak ráda…´´vyptávala se Marcela.Nevěděla sem co odpovědět,ne že by mi došli slova,ale tenhle rozhovor mi přišel o ničem.Pár blbejch keců a nic víc.,,Hele Marse,změnila sem se,ale pořád sem to já.A jestli se ti to nelíbí,tak můžeš jít..´´řekla sem chladně a otočila sem se zpátky k monitoru.Marcela uraženě odešla.Chvíli sem nad tím přemejšlela,ale pak sem se zabrala do práce a úplně se mi to vykouřilo z hlavy.¨,,Nikdo mě nemoch pochopit.Nikdo nezažil to co já…V každý svý povídce mám kousek ze sebe.Nemůžu toho nechat,protože toho mám v sobě ještě plno,mám v sobě plno věcí,který bych chtěla vykřičet,ale nejde to…Jenom psaním ze sebe všechno dostávám.Většinou sou to jenom vymyšlený pohádky,ale v každý je něco,co odpovídá mým pocitům,ale jenom málo lidí to dokáže poznat…Všude je jenom to co právě cítím,ale nemůžu to jen tak někomu říct…Prostě to nejde…
Ve škole to šlo se mnou docela z kopce,protože sem nedokázala myslet na nic jinýho,než na to co napíšu příště a jak to napíšu.Všichni se se mnou přestali bavit,ale mě to bylo jedno…Pro mě byl důležitej jenom jeden člověk na světě….Tom.
Vždycky sem byla skoro nejlepší,ale teď sem dostávala čím dál horší známky a plno poznámek ze agresivitu a za neukázněnost.,,Co to s tebou sakra je???´´ptala se rozčilená máma,která se asi po tejdnu podívala do žákajdy.Přibylo tam asi pět poznámek…
Takhle to šlo pořád dál….
Jednou sem o hodině volna seděla na schodech u školy a pozorovala houf vřeštících holek…,,Ku**a co se to zase děje,tady fakt nemůže bejt chvilku klid…´´nadávala sem.Někdo mě chyt za rameno..Byla to Marcela..,,Sisi už si to slyšela???´´spustila najednou.Bylo mi teda divný co tak najednou.Proč letěla zrovna za mnou..,,Ne neslyšela…Co je??´´zeptala sem se,ale nevim že by mě to nějak extra zajímalo.,,Sou tady dva nový studenti…´´rozplývala se.,,Ježiši tady každou chvilku někdo novej,tak proč seš z toho tak vyplesknutá???´´ptala sem se a klepala sem si na čelo.,,Víš kdo to je??´´ptala se dál.,,Ne to fakt nemám páru..´´řekla sem úplně lhostejně.,,Bill a Tom..´´řekla a málem se rozskákala radostí.Hrklo ve mně.,,To není možný,to je sen!!!Ale stejně si na mě Tom už nebude pamatovat.Bůh ví kolika holkám dal na tom koncertě svý číslo…´´říkala sem si v duchu a srdíčko mi skákalo radostí.,,No to je možný..´´řekla sem Marcele dost suše a nezáževně.,,Ty nemáš radost???´´vykulila oči.,,Mám ale mám se z toho pos…´´řekla sem.Marcela jenom zakroutila hlavou a běžela k tomu houfu vřeštících slepic.Koukala sem se tam,ale Toma sem nikde neviděla.Slyšela sem zvonění a tak sem se vracela do třídy.Hlavu sem měla skloněnou a dívala sem se do země.Ucejtila sem bolest v rameni,někdo do mě vrazil,ale ignorovala sem to.,,Promiň´´ ozval se za mnou krásnej hlas.Nevěděla sem kdo to je,protože sem ho nikdy v životě neslyšela.Zvedla sem teda hlavu a před sebou sem viděla Toma.Ten když se mi podíval do obličeje,vykulil oči.,,Ahoj,málem sem tě nepoznal…´´řekl najednou.Teda to byla síla on mě poznal.,,Ahoj,to já sem tě poznala hned..´´řekla sem docela odvážně.Tom ze mě nespustil oči,věděla sem,že musim bejt červená jako rajče a tak sem sklopila hlavu.,,Proč ses mi neozvala??´´zeptal se najednou.Nevěděla sem co mu mám odpovědět,protože sem si vzpomněla na ty scény co sem dělala.,,Nevim,asi sem se bála..´´zalhala sem.,,Bála???Ale mě se bát nemusíš..´´řekl vyjeveně Tom.,,Já vim že ne,ani nevim čeho sem se bála…´´lhala sem s klidem dál.,,Aha..´´řekl chápavě Tom..,,No já už musim letět..Tak pa..´´řekla sem a šla sem do třídy.,,Počkej..Chtěl bych tě ještě vidět,přijď sem o přestávce,budu tady čekat…´´řekl Tom.Jenom sem se usmála a šla sem.Párkrát sem se ještě otočila a zjistila sem,že na mě Tom kouká.Najednou sem se cejtila úplně jinak.Nedovedu to popsat,ale bylo mi hezky.Vejšla sem do třídy a …,,Do hajzlu…´´řekla sem polohlasně.Úplně sem zapomněla na čas…Ve třídě stála nasupená profesorka.Podívala sem se na hodiny a až teď mi došlo,že je 25 minut po zvonění.,,Nikolo,můžeš mi říct,kde si byla???´´začala ječet profesorka.,,Nikolo…Bože jak já to méno nesnášim…´´říkala sem si v duchu.,,Paní profesorko já…já sem..byla sem…já sem zabloudila.´´vykoktala sem a podívala sem se na ni nevinným pohledem.,,A to ti mám jako věřit??Chodíš sem dva roky a teď si poprvé zabloudila???´´ječela učitelka a všichni se mohli umlátit smíchy.Když sem je viděla,neudržela sem se a začala sem se smát taky.,,Tak tobě je to ještě k smíchu jo…Tak mi sem dej žákovskou…´´řekla a posadila ten svůj mega zadek za stůl…Donesla sem jí žákajdu,počkala sem než napíše poznámku na půl stránky a šla sem si sednout.Celou hodinu na mě pořád někdo civěl a nebyla to jenom učitelka.Čuměli na mě všichni ze třídy.,,Paka…´´říkala sem si v duchu a myšlenkama sem byla úplně někde jinde.Čas mi utíkal strašně pomalu,protože už sem se nemohla dočkat zvonění.,,Tom mě chce vidět…´´honilo se mi hlavou.Nemohla sem tomu věřit.,,Poznal mě a chce mě vidět.´´nemohla sem myslet na nic jinýho,natož abych vnímala vyučování.Konečně zvonilo.,,Ale já mám přece poslední hodinu…´´docvaklo mi,když sem se podívala do rozvrhu.Zbalila sem si věci a odkráčela sem na domluvený místo.Tom už tam čekal.Do teď sem myslela že se mi to jenom zdálo,ale už vím že ne.Stál zády ke mně,tak sem se k němu potichu připlížila a zezadu sem mu zakryla očí.Tom se lek.,,Že nevíš kdo sem???´´ptala sem se.,,No to nemám páru,asi ta hezká holka,která se bála mi napsat…´´řekl pobaveně Tom.,,Hezká holka??On řek hezká holka.´´vejskala sem si v duchu.,,No hezká nevim,ale ostatní sedí perfektně..´´řekla sem a dala sem si ruce do kapes.,,Ale já vim…Hezká taky přece sedí…´´skládal komplimenty jeden za druhým.,,No Tome já už mám po škole,tak musim letět na oběd domů…´´řekla sem uprostřed skvělí zábavy.,,Fakt???To se máš,já mám ještě dvě hodiny…Ale odpoledne by sme se mohli někde sejít…´´navrhoval Tom
Poslouchej své srdce
Bylo nebylo!Za sedmero jedem otrávenými řekami a za devatero zakouřenými hospodami se odehrává náš příběh….
Reklama
To byl vtip….
Je sobota a za chvilku končí T-music.Ještě se dívám,abych viděla,kolikátí sou Tokiáčci…Najednou sem zaslechla něco jako soutěž na utajený koncert v Praze…Posílala sem snad tisíce sms.A pak sem viděla na internetu svoje jméno…,,To není možný..´´vejskala sem radostí…Hned sem volala svý nej kamošce Marcele…,,Marse vyhrála sem,jedeme do Prahy,uvidim Toma…´´křičela sem do telefonu.,,Co blbneš,seš z těch puberťáků úplně na šlupky…No ale aspoň že uvidim Billa.´´řekla Marcela a práskla mi s telefonem.,,Seš vadná…´´říkala sem si v duchu.Začala sem balit věci,protože sme měli jet už za tři dny…Ukecala sem rodiče,aby sem tam mohla zůstat na celej tejden.Přemlouvala sem dlouho,ale nakonec mi to dovolili.Marcela sice nebyla nadšená tím,že tam chci zůstat tak dlouho,ale pořád lepší než doma.Občas ji nechápu.Jeden den by nemluvila o ničem jiným než o Tokio Hotel a druhej den,jako by na ně byla alergická…Ale už sem si na to zvykla a ani mi to do toho telefonu nepřišlo.Ještě ten den odpoledne sem ,,rozbila prasátko´´a vyrazila na nákupy.Vybrala sem si pár super kousků oblečení,který v mým kufru rozhodně nemůžou chybět….Dívala sem se taky po kosmetice..A dobře že sem měla oči otevřený,protože sem narazila na super zkrášlovadla.Hned sem je doma vyzkoušela a musím říct,že ty odstíny mi fakt sedly.
Druhej den sem se oblíkla do svýho starýho oblečení,protože to new sem si chtěla nechat až na koncert.Dokázala sem se bavit jenom o Tokiáčkách a o tom koncertu.Ostatním už sem lezla krkem,ale pořád tady byl někdo kdo mě poslouchal,naše partička.Bylo nás sedm….Čtyři kluci a tři holky.Mezi nima samozřejmě i Marcela.S nikým jiným sem se tady nebavila,ani Marcela ne.Ne že by sme byly nějaký nafintěný pipky s nosánkem nahoru,ale prostě zdejší holky nás neměli moc v lásce.Ptáte se proč???Odpověď je jednoduchá.Prostě o nás byl zájem.My sme aky pokukovaly po klukách a pořád sme s někým flirtovali,ale nic vážnýho.Den,dva a konec,šluz.Často sme byly otitulovaný krásným slůvkem…Kurvy.Ale my přece nic takovýho nejsme,jenom nemusíme bejt jako všichni ostatní….
No tak sem se s nima bavila celej den a tak…Odpoledne sme šli všichni společně do kina na Rafťáky a pak sme šli ještě na chvilku zapařit.S Marcelou sme zase balili nějaký týpky…Jeden se mi tam strašně líbil,v jednu chvíli sem si myslela,že je to Tom z Tokio Hotel.Fakt vypadal zezadu úplně stejně.Ani nevíte,jaký to pro mě bylo zklamání i když sem věděla,že to není on,ale naděje tu přece jenom byla.No ale co,aspoň že mu je trochu podobnej…(To byl vtip,Tomííík je nej…).Tak sem s ním flirtovala celej večer,ale nic vážnýho to zase nebylo,aspoň z mý strany ne…Ale ten klučina byl bohužel trochu romantik a já…no nefim jak to říct…No to je ale vedlejší.Hlavní je že dva dny po tom už sme se loučili s rodičema.Byla sem šťastná jako blecha,ale na Marcele sem rozpoznala spíš nudu než nadšení.,,Marse můžeš mi říct co ti zase je???´´ptala sem se se zkaženou náladou.,,Nevim proč sem se nechala ukecat a jedu s tebou na ty trapáky…to mi je.´´řekla a schovala hlavu za časopis.Na jeho úvodní stráne byl Tokio Hotel,takže bylo na co koukat.Celou cestu do Prahy sme spolu nepromluvili.Ne že by mi to nějak extra vadilo,ale to ticho mě žralo.,,Marse???´´ptala sem se opatrně,když sme vystupovali z vlaku.,,Co zase???´´vyštěkla na mě Marcela.,,Už radši nic..´´řekla sem uraženě a šla sem směrem k našemu hotelu.Na recepci nám chtěli dát jeden pokoj dohromady,ale nevim nevim jak bych to psychicky zvládla a tak sme si vzala každá vlastní pokojík.Když sme se zabydleli,přišlo mi líto,že je na mě Marcela naštvaná a tak sem se rozhodla,že se jí půjdu omluvit.,,Marse??´´ptala sem se,když sem zaklepala.Marcela se asi cejtila stejně,protože mi hned přiběhla otevříta skočila mi kolem krku…,,Marse,promiň nechtěla sem.Odpustíš mi???´´omlouvala sem se jí ještě ve dveřích.,,Poď sem prosim tě a nedělej všem divadýlko…´´řekla a zatáhla mě k sobě do pokoje.,,Ty mi to promiň,já vim sem hrozná,ale to jenom z toho že uvidim Billa na vlastní oči.Fakt,to mi můžeš věřit..´´řekla Marse a šibalsky házela očkem.,,Mám hlad,nepudeme se někam najíst a pak by sme mohli vyrazit do města na nákupy co říkáš???´´navrhovala sem.,,Tak fajn,jenom se převlíknu a hned sem u tebe jo!!´´řekla Marse a já sem s dobrou náladou otevřela dveře na chodbu.Taky sem se převlíkla a šlo se.,,Jéé co to máš na sobě,to je hezký..´´rozplývala se Marcela,když mě viděla v nových hadříkách.,,To sem si koupila než sme odjeli…Ale dobrý ne???´´promenádovala sem se před ní.,,Že dobrý,to úplně hustý!!Takhle Toma sbalíš jedna dvě…´´vtipkovala Marse.,,Ne ne,na konzík si beru něco lepšího,ale to ti ukážu až přijdeme ju!Teď už umírám hlady.´´ukončila sem debatu a šlo se na oběd.Cestou sem se dívala všude možně,jestli náhodou nezahlídnu Toma,nebo aspoň někoho ze skupiny,ale smůla se mi lepila na paty.Zalezli sme s Marcelou do jedný pizzerie a hned sme zabrali místo u okna..Objednali sme si každá jinou pizzu,aby sme si ji mohly když tak vyměnit a už sme začali spekulovat o tom,co si vezmem na sebe na ten koncík.,,Mno já asi pudu v těch maskáčových kapsáčích a k tomu to černý tílko…´´spustila Marcela.,,To je good.No a já si vezmu to novou sukni,co sem ti o ní říkala a ten new černej topík kolem krku…´´takhle sme se dohadovali asi půl hodiny.Pak sem se podívala z okna s pusou plnou pizzy a rozkašlala sem se leknutím.,,Co blbneš???´´ptala se Marcela.Nezmohla sem se ani na slovo.Spolkla sem tu pizzu co sem měla v puse a nenápadně sem jí řekla.,,Nic já jenom že před oknem stojí Bill ještě s nějakým chlápkem.´´Marcela na mě vyvalila oči a pak se podívala z okna.,,Ty vole,ty vole,já se snad zbláznim…´´začala ječet a všichni co byli ve vnitř se začali otáčet.,,Marse,když je tady Bill,musej tady bejt i ostatní ne???´´vypadlo ze mě a ve tváři sem měla úšklebek,jako kdybych přemejšlela.,,Sisi nepřemejšlej,začíná se ti kouřit z uší…´´odpálkovala mě Marcela.,,Jo je možný že tady sou i ostatní.Možná ti to nedošlo,ale za pět hodin tady maj koncert….´´okřikla mě Marcela celkem nahlas.,,Tak sem to nemyslela.Můžeme se po nich jít podívat…´´navrhla sem.,,Tak to ani náhodou…´´zavrhla můj návrh.,,Proč ne???´´ptala sem se nechápavě.,,Chápej.Uděláš na ně větší dojem,když se nebudeš chovat jako nějaká uječená kravka,co za nima pořád leze a nedá jim na chvilku pokoj…´´pustila se do vysvětlování Marcela.,,Máš pravdu..´´řekla sem a už sem to nechala plavat.Chvíli po tom už sme byli na cestě do hotelu.Každá sme zalezla do svýho pokoje,ale každou chvilku sme byli spolu,protože jedna zapomněla doma tohle a druhá zase támhle to..No vždyť to znáte…Při Marcelině poslední návštěvě sem jí řekla,ať na mě čeká dole..Kupodivu ani neprotestovala.Vyšla sem na chodbu a potkala sem ji ve dveřích..,,Teda,jestli si tě Tom ani nevšimne,tak je buď slepej a nebo je to magor…´´řekla Marcela s pusou dokořán.Odkašlala sem si,abych zdůraznila to,že nemám ráda,když někdo říká něco špatnýho o Tomíkovi.,,No jasně promiň,ale fakt ti to mrtě sekne…Víš že už si ani nepamatuju,kdy sem tě viděla naposledy v rozpuštěnejch vlasech???´´ptala se Marcela omluvně.,,No tomu bych možná i věřila.Jo a díky,tobě to taky sekne…´´mrkla sem na ni.Marcela se jenom usmála.Vyrazili sme na cestu,šli sme pěšky,protože místo konání koncertu bylo 150 metrů od hotelu.,,Vypadá to,že sme tady první…´´řekla sem udiveně a měla sem pravdu,ale za 5 minut se to tady začalo scházet a za dalších 35 minut začali ,,gorily´´pomalu pouštět lidi dovnitř.Chytili sme bezva místa hned u podia.Chvíli bylo ticho a pak začali hrát nějaký trapoši…Nuda….Pak tam přiběh Liborek Bouček a uvedl mega úspěšnou německou skupinu Tokio Hotel.Všichni začali ječet…Já s Macelou sme měli bezva plán…Sice jednoduchej,ale ve většině případů úspěšnej.No ale když sem viděla Tomíka a Marcela zase Billíka,hned sme na nějakej plán zapomněli.
Nemohla sem z Toma spustit oči a několikrát sem se přistihla,že ho přímo svlíkám očima.Tom na mě několikrát mrknu a nebo se na mě usmál.Marcelu už sem nevnímala,byla sem tam jenom pro Toma a pro nikoho jinýho.Zahráli pár písniček a už se s náma loučili.Měla sem slzy v očích,nechtěla sem se vzdávat toho pocitu,kterej sem měla,když se na mě Tom podíval,nebo se usmál.Ale nedalo se nic dělat.
Vyšli sme ven a čekali na autogramiádu.,,Sisi,neblbni,stejně už ho v životě neuvidíš,tak si nedělej neděje…´´přesvědčovala mě Marse,která z mýho pohledu vyčetla,co se mi honí hlavou.Měla pravdu,ale nechtěla sem si to přiznávat.Konečně vyšli Tokiáčci a já sem vzala Marcelu za ruku a táhla ji mezi všema lidma dopředu.Povedlo se mi prorvat se až k zábranám.Rozhlížela sem se po Tomovi.Když sem ho konečně zahlídla,s plamínkem u srdíčka sem viděla,že se na mě dívá a krásně se směje.Přišel ke mně s tužkou a na ruku mi psal svoje telefoní číslo.Nechala sem se od něj podepsat do výstřihu.Když se mi podepisoval,všimla sem si,že trochu zčervenal.Ale jenom malinko.Pak se na mě ještě jednou usmál a šel dál.Bylo mi krásně.Počkala sem ještě na Marcelu,až ta se vyprdelí a šla sem zpátky do hotelu.Tam sem sebou švihla o postel a v tu ránu sem usnula.Když sem se ráno probrala,rychle sem se podívala na ruku.Nebyl to sen.To číslo tam pořád mám…