Ležela tam holka,ve tváři měla vyděšenej výraz.Byla mrtvá,poznali sme to protože měla otevřený oči a byla strašně zelená.Bill vytách z kapsy mobil a zavolal policii.Přijeli asi za 10 minut.Já sem nemohla,nikdy sem neviděla žádnou mrtvolu.Začali se mi hlavou honit představy,že takhle sem mohla dopadnout já,kdyby mě v tý díře nenašli.Bylo mi hrozně,měla sem pocit,že všechno prožívám znova.,,Bille,já chci pryč,prosím pudeme už???´´žadonila sem.Bill byl taky vyděšenej,ale nedával to na sobě tak znát.Bill se ptal jednoho policajta:,,Pane prosím vás můžeme už jít.Sáře není dobře.´´.,,Sáře???Kdo je Sára???´´ptal se policajt.,,To je moje přítelkyně,ta tu mrtvolu našla.´´řekl Bill,ale bylo znát,že se mu hlas trochu klepal.,,Musíme vás oba nejdřív vyslechnout.Tak poďte odvezeme vás na stanici.´´řekl policajt a vedl nás k autu.Na stanici nás posadili oba do stejný místnosti.Přišla tam policejní psycholožka a začala se vyptávat.Poznala sem,že to je ona,kdo se mě vyptával po tom co mě našli v tom sklepě.,,Slečno neznáme se náhodou???´´zeptala se když mě viděla.,,Nejste vy ta,co sme ji našli jak.....´´dodala ještě ale Bill ji okřiknul.,,Prosím vás,nemluvte o tom.Sára je na tom teďka docela zle...´´.,,Bille,to je dobrý,nech to plavat.´´řekla sem a přitulila sem se k němu.Vyslíchali nás asi hodinu,než nás pustili domů.Ta psycholožka trvala na tom,že nás osobně odveze domů a že si promluví s rodičema.Domů nás sice odvezla,ale řekla sem jí že mámu nemám doma a Bill se o tom doma chlubit nechtěl.Nezbylo jí nic jinýho než odjet.

Doma sem sebou švihla na postel a Bill si sednul ke mně.,,Nepotřebuješ něco??´´ptal se ochotně.,,Ne nepotřebuju.Běž klidně domů,já to tady sama zvládnu.´´řekla sem.Nechtěl mě tady nechávat samotnou,ale doma už nebyl dva dny.,,Já se teda pudu podívat domů,ale ještě neska se vrátim jo!Já tě tady nebudu nechávat.´´řekl a mě nezbylo nic jinýho než souhlasit.

Bill odešel a já sem šla do sprchy.Pak sem se převlíkla a šla sem si lehnout.Nevim proč,ale byla sem strašně unavená.

,,Á mladej pán konečně dorazil domů....´´volala paní Kaulitzová,jenom se Bill objevil ve dveřích.,,Mami prosim tě,na tohle mám fakt náladu.´´okřiknul ji Bill.,,Nebuď drzej Bille,nemusim ti to courání trpět rozumíš.´´řvala na něj na chudáčka.Bill ji ignoroval a šel rovnou k sobě do pokoje.,,Bille.´´volal Tom za dveřma.,,Co je???´´vyštěknul Bill.Tom vlítnul do pokoje a začal se vyptávat.,,Tak co???Bylo něco se Sárou???´´.,,Tome´´zařval na něj Bill.,,Co je brácho???Nechala tě???´´ptal se dál Tom.,,Ne nenechala.Něco ti řeknu,ale nesmíš to říct mámě.Neska sme šli se Sárou do takovýho lesíka,líbali sme se,ale Sára najednou začala křičet.´´povídal Bill a Tom ho napjatě poslouchal.,,Rozhlížel sem se kolem a viděl mrtvolu kousek od nás.´´pokračoval Bill.,,Ty krávo,to si děláš prdel,tak to se ti nedivim,že seš tak skleslej.A co Sára,jak je ne tom???´´ptal se Tom.,,Ta je na tom hodně špatně....´´řekl Bill a málem mu začal vyprávět o mý minulosti,ale zakecal to a Tom nic netuší.

Když sem se probudila,Bill už seděl u mě.,,Tak jak ti je??´´ptal se s takovým utrápeným úsměvem.,,Mě je dobře,jenom to byl trochu šok.´´řekla sem a začal mi zvonit mobil.Volala mi máma.,,No ahoj mami.´´řekla sem když sem to zvedla.,,Ahoj Sáro,musim ti říct,že se asi ještě tejden zdržim.Zvládáš to tam beze mě???´´ptala se utrápeně.,,Jo jasně,já tady nejsem sama,je tady se mnou Bill.´´řekla sem jí opatrně.,,Ty ses už skamarádila s těma klukama od vedle???No to je super.Sárynko já už musim končit.Tak se měj a nezlob,pa.´´řekla a zavěsila.Bill na mě koukal,že sem řekla mámě,že je tady se mnou.,,Co ti na to máma řekla,když slyšela,že sem tady s tebou???´´ptal se zvědavě Bill.,,No říkala že je to super a že se ještě tejden zdrží.´´smála sem se.,,Bille klid,mý mámě se líbíš.´´dodala sem ještě.Billa to potěšilo a políbil mě.Leželi sme u mě v posteli a líbali sme se a já sem začala z Billa strhávat oblečení.Nenechal se vyvíst z míry a svlíkal mě taky.Bylo to fakt nádherný,Bill je tak něžnej a sladkej.Potom sme se mazlili,když do pokoje vrazil Tom s Večerníma novinama v ruce.,,Sorry´´zapištěl Tom a utek na chodbu.Já a Bill sme chytali výtlemy.Oblíkli sme se a šli sme za Tomem.,,Co blbneš???´´začal se ho ptát Tom.,,Tak si to přečtěte,Bille tohle před mámou jenom tak neutajíš.´´řekl Tom a podíval se na mě.Bill mu sebral noviny a pročítal to.Pak mi je dal do ruky,ať si to taky přečtu.Bylo tam,že já a Bill sme našli mrtvolu a takový keci.Nejlepší bylo že tam psali naše ména.,,No nazdar.´´řekla sem a podívala sem se na Billa.

,,Kašlete na to,přece ste neudělali nic strašnýho ne!!´´uklidňoval nás Tom.Najednou billovi začal zvonit mobil.,,Čau Gustave co je???´´ptal se byl když to zvednul.,,Nazdar Bille,hele za 5 minut sme u vás před barákem jo,přijedeme trochu dřív.´´povídal mu do telefonu Gustav.,,Tak fajn.Někoho vám pak představim,budete čumět.´´řekl Bill a zavěsil.,,Tome kluci sou za 5 minut tady.´´smál se Bill.,,Ňáko brzo ne???´´tlemil se Tom.,,Sáro,my teďka pudem a pak se stavíme všichni jo!!´´loučil se se mnou Bill a dal mi pusu.

Když oba odešli šla sem si ještě na chvilku lehnout.Než sem ale usnula,zazvonil zvonek.,,Kurva ty sou ňáký rychlý.´´říkala sem si v duchu.Otevřela sem dveře a tam stál Martin,ale nebyl sám.Byly tam s ním další dva kluci.Už sem se necejtila tak dobře jako před tím.Zabouchla sem dveře hned jak sem je otevřela.Ale měli větší sílu.Dostali se za chvilku dovnitř.,,Co tady chcete???´´ptala sem se vážným tónem,ale cejtila sem jak se mi klepe hlas.Uvažovala sem nad taktikou útěku,ale byly tři.,,Neříkal sem ti že ti to nedaruju???Neměla si bejt tak drzá.´´smál se Martin.Kejvnul na ty gorily a ty se pomalu blížily ke mně.Naděje-měla sem na ruce prstýnky,možná,že kdyby sem...pozdě,jeden mě chyt za ruku.Obrátila sem se k němu čelem a druhou rukou sem mu uštědřila ránu do obličeje,ale zjevně to nepůsobilo.,,Hele kámo ta maličká je docela živá,co kdyby sme ji trošičku sklidnili???´´ptal se se smíchem Martina.,,No ale jenom maličko,nechceme přece bejt surový...´´řekl a já zatím nechápala o co de.Teda až do tý doby než sem ucejtila šílenou ránu v obličeji.Ten hajzl mi dal facku.,,Tak co už budeš hodná???´´ptala se mě druhá gorila,která mě mezi tím chytla za druhou ruku.Začala sem panikařit.Nedávala sem to na sobě znát.Ve tváři sem pořád držela kamenej výraz a hlavu sem měla hrdě nahoře.,,A tímhle chceš docílit čeho???Najmeš si dvě gorily,jenom pro to,že víš,že já bych ti tu tvoji tlamu rozmlátila na kousky.´´řekla sem a plivla sem mu do ksichtu.,,Hele holka,ty ses tak strašně změnila,pamatuju si tě jako malou uječenou pipku a z tebe je teď drsňačka.To se mi líbí.´´řekl a šel ke mně blíž.Jediná šance byla,že mě ty dva hajzlové udržej,když vyhoupnu nohy do vzduchu a nakopnu Martina.Je to jediná šance.Počkala sem si až přijde blíž a pak sem se o to pokusila.Povedlo se.Martin leží na zemi v bolestech.Nahodila sem úšklebek,ale vysloužila sem si další facku.Ale ten debil si neuvědomil,že když mi dá facku,uvolní mi ruku.Vysmekla sem se mu a dala mu pěstí do rozkroku.Už tam zbyl jenom jeden.To zvládneš....

Dřív sem chodila na Karate a ještě si něco pamatuju,musim,musim si vzpomenout....Šla sem jakoby do dřepu a podkopla sem tomu poslednímu kolena.Bolestivej kop,ale taky nejúčinnější.Zvedla sem se,že uteču,ale někdo mě chyt ze zadu za vlasy.Šla sem k zemi.Nemohla sem vstát.Cejtila sem strašnou bolest v rameni.Po ruce mi začala stejkat krev.Měla sem v rameni kudlu.Pak sem schytala ještě jednu facku a pak......tma.

Bill s klukama přišli ke dveřím a zvonili.Nikdo jim nepřišel otevřít tak šli dovnitř.

Šli nejdřív do kuchyně,ale tam bylo všechno rozházený,na zemi moje krev a já nikde.Bill vytáhnul mobil a zkoušel mi volat.Slyšel můj telefon ze zhora.Prohledali celej barák,ale nenašli mě.,,Do hajzlu,neměl sem ji nechávat samotnou,já věděl že se vrátí....´´začal hystericky ječet Bill.,,Bille,o co tady de???´´ptal se Tom a kluci šli ještě jednou prohledat celej barák.,,Tome Martin ji má.´´řekl Bill a ve tváři měl slzy.,,Myslíš jako náš Martin???Blbost ten je v base.´´nevěřil tomu Tom.,,Ne už není.A víš za co byl v base??Za to že Sáru znásilnil a teď se jí chce pomstít.´´brečel Bill.,,Bille,proč si mi nic neřek???´´ptal se Tom.Najednou začal Billovi zvonit mobil.Volal mu Martin.,,Ahoj Bille....´´Martin nestačil nic jinýho říct,protože mu Bill začal řvát do telefonu.,,Ty hajzle,kde je,opovaž se na ni jenom šáhnout.´´.Tom ho držel kolem ramen,aby se uklidnil.,,Aha,tak ty už to víš???No musim ti říct,že ta holka má docela páru.Ale uvidíme jak dlouho jí to vydrží s tou kudlou v rameni.´´smál se Martin.,,Cože???S jakou kudlou???´´ptal se Bill a už to psychicky nezvládal,tak si telefon vzal Tom.,,Martine,co blbneš,ta holka ti nic neudělala....´´spustil Tom.,,Ale,ale,oni tam sou obě dvojčata.Nazdar Tome.Hele já sem kvůli tý holce seděl,tak si to teď musí odpykat ona.Zeptej se Billa,kde našli tu mrtvolu.´´tlemil se dál Martin.,,Bille,kde ste našli tu mrtvou holku???´´ptal se Tom.Bill zvednul hlavu.,,Tome,já vim kde je.Deme.´´poroučel Bill.Zavolali ještě Georga s Gustavem a běželi do toho lesíku.Nic tam ale nebylo.....Prohledali celej lesík,ale pak Georg našel čerstvou krev na zemi.Vedla až k jeskyni,kterou předtím nikdo neviděl,protože to vypadá jako normální kopec.Šli,nebo spíš běželi do tý jeskyně....,,Sáro!!!´´zařval najednou Bill,když mě viděl ležet na zemi.,,Zvedla sem hlavu,ale nemohla sem.,,Bille,Bille,miluju tě a vždycky budu,nezapomeň na mě.´´řekla sem ztěží.Kluci už volali sanitku.,,Sáro,ne,neumírej.Miluju tě.´´řval Bill a držel mě za ruku.Přijela sanitka a odvezli mě do nemocnice,kluci jeli taky.Vezli mě rovnou na sál.Kluci čekali skoro 4 hodiny,když konečně vyšel doktor.,,Tak co,jak jí je???ptali se dvojčata.,,No pánové,popravdě žije,ale teď už nemůžeme udělat nic,je v kómatu,ztratila hodně krve,ale je tady neděje že se uzdraví.´´řekl doktor a odešel.Bill se rozhod,že se ode mě nehne,ale kluci ho vzali domů,že tady stejně nic nezmůže.Každej den tady byl jeden z nich.Byl u mě zrovna Georg,když sem se začala hejbat.Okamžitě volal doktora.Ten jenom řek,že to vypadá hodně nadějně,že bych se mohla probrat.Zavolal klukům,ale než přijeli,já už sem si s Georgem docela pokecala.,,Sáro!!!´´přilítnul do pokoje Bill.,,Bille!!´´řekla sem a chtěla sem si sednout,ale nešlo to.,,Ne lež,nesedej si.Jak se máš,měl sem o tebe strašnej strach.´´spustil Bill a nebyl k zastavení.,,V pohodě Bille vážně,je mi už dobře.´´smála sem se a opravdu sem se tak cejtila.,,No,ale štve mě,že sem se o sebe nedokázala postarat sama,už to vypadalo tak slibně,ale pak jeden mi vrazil kudlu do ramene.´´začala sem mu vyprávět.Bill trval na tom,že musí vědět co se vlastně stalo.,,Ale držela ses dobře,fakt super.´´pochvaloval mě Gustav.Jak to víte???´´ptala sem se.,,A jak dlouho už tady ležim???´´.,,No ty tři co tě unesli už seděj a policajti našli u vás doma štěnice a kamery,takže se na ty záběry dívali.´´spustil Georg.,,Ale seš fakt dobrá,to by sme do tebe neřekli.Takový údery neumíme ani my a taková malá,hubená holka,co vypadá že by se mohla zlomit kdyby na ni fouknul vítr,má takovou sílu.´´střídali se všichni v mluvení.V nemocnici sem ležela ještě asi tejden a kluci mezitím odehráli několik koncertů.Pak se mě Bill zeptal,jestli bych s nima nechtěla jet na turné a mamka mi to kupodivu dovolila.Tak sem jela.Ve škole sem teď docela oblíbená,ale stejně sme jenom naše parta.Všichni žijeme jenom jeden pro druhýho a na tom se nic nezmění.Neznám lepší a hodnější lidi než sou Bill,Georg,Tom a Gustav.

Lekla sem se,ale pořád sem měla chladnou hlavu.Byl to Martin.,,Tak jak je kočko???Vypadáš trochu jinak,než když sem tě viděl naposledy.Sluší ti Armi look.´´řekl Martin se smíchem,jako by si myslel,že se začnu smát taky.Ale já sem měla ve tváři kamenej výraz.Nebálka sem se,měla sem pocit,že teď mám konečně šanci se mu pomstít.,,Ale copak???Ty se mě bojíš???´´ptal se dál.,,Ne nebojim,měla bych snad???´´řekla sem trochu vopráskle.,,No samo že ne.Nezlob se že sem tě tam tenkrát nechal,ale nešlo to jinak.´´vyprsknul smíchy Martin.To už sem se neudržela a dala sem mu jednu pěstí.,,Ale,ale,že by byl ze slečinky drsňák???´´ptal se a vyplivnul krev na zem.,,Ne není.Jenom už nejsem tak blbá,abych ti skočila na sladký řeči,jako tenkrát.´´řekla sem a podívala sem se na něj pohrdavým pohledem.Chtěl na mě šáhnout,už natahoval ruku,ale já sem ji rukou odrazila směrem dolů a přišlápla sem ji k zemi.,,No tak neblbni,dyť to přece tenkrát byla jenom sranda ne!!´´obhajoval se Martin a chytil mě za kalhoty,aby si osvobodil ruku.,,Ani to nezkoušej rozumíš!!´´řekla sem a dala mu další ránu.Pak sem mu tu ruku pustila.Postavil se a vzal mě za krk.Pořád sem zůstávala v klidu.Udělal jednu chybu.Nemá krytý břicho.Napřáhla sem se a uštědřila sem mu další ránu.,,Kurva ty máš sílu,ale jek chceš.´´řekl už s nářekem.A ještě vysokej kop a měl přeraženou čelist.,,Vypadni,rozumíš,já už se tě nebojim a nikdy nebudu.Jestli ještě jednou přijdeš,dopadneš daleko hůř než teď.To si pamatuj.´´řekla sem se smíchem.Podíval se na mě uraženým pohledem a už se sbíral ze země.,,Tohle sis posrala a hodně.´´vyštěknul,když vycházel ze dveří.Měla sem dobrej pocit.Vzala sem teda ten led a se smíchem sem ho odnesla Billovi.,,Dík,proč ti to tak dlouho trvalo???´´ptal se Bill když si dal na pusu led.,,Bavila sem se dole s Martinem.´´řekla sem a smála sem se.,,Co že???Ty ses snad zbláznila.Víš co ti moch udělat???´´nadával mi Bill.,,Nemoch.´´řekla sem s klidem.,,Jak to myslíš??´´ptal se podezřívavě Bill.,,No dostal takovou nakládačku,že silně pochybuju,že by se sem vracel.Typuju to na přeraženej nos a spodní čelist.´´smála sem se dál.,,To myslíš vážně???Teda koukám že toho o tobě ještě hodně nevim.´´pokoušel se o úsměv Bill.,,Tak už o tom nebudeme mluvit jo.Počkej zvedni se.´´řekla sem mu a naklepala polštáře,aby si moch lehnout.V pohodě sme se vyspali u mě v poseli,protože sem si od rodičů vynutila dvoulůžko.

Ráno Bill vypadal strašně.Tvář a bradu měl úplně fialovou.Ještě spal,když sem šla dolů udělat snídani.Zjistila sem že podlaha v kuchyni je celá od krve.Nechala sem to bejt,protože sem nejdřív šla udělat snídani.Udělala sem zapíkaný sendviče a kafe.Bill ještě spal,tak sem si řekla,že mu to odnesu nahoru,aby to měl teplý.Vešla sem do pokoje a našla Billa na zemi,jak tam sebou hází a mluví ze spaní.,,Zabiju tě,zabiju tě...´´křičel.Položila sem jídlo na stůl a šla sem Billa probudit.,,Bille,vstávej,něco se ti zdálo.´´šeptala sem mu do ucha a snažila sem se ho uklidnit.,,Brý ranko...´´řek ospale.,,No dobrý,nesu ti snídani´´řekla sem a dala sem mu pusu na druhou tvář.Podívala sem se na něj a ptala sem se ,,Bolí to hodně???´´.,,Ne nebolí,jak to vypadá???´´ptal se Bill.Neodpověděla sem mu ale ukázala sem mu zrcadlo.,,Ježiši Kriste,to že sem já??´´vyděsil se Bill,když se viděl v zrcadle.,,Ježiš,jenom mě tak nesmí vidět máma.´´panikařil Bill.,,Neboj s tím něco uděláme.Ale teď už poď jíst,nebo to budeš mít studený.´´smála sem se dál.Bill řek něco na způsob jako že už de a políbil mě.Když se najed,tak sem ho odtáhla do koupelny a tam sem mu na tvář dávala tuny make-upu,ale zabralo to,potom už nebylo nic vidět.,,To je super.´´radoval se Bill,když už to bylo hotový.,,Sáro,hele byl bych rád,kdyby si teď když je tvoje máma pryč spala u nás,mám o tebe strach.´´spustil Bill.,,Ale Bille,už je to přece v pohodě.´´přesvědčovala sem ho,ale byl neoblomnej.,,Tak dobře,ale jenom na jednu noc jo!!´´řekla sem mu nakonec.Šli sme si pustit televizi a Bill šel pro něco do kuchyně.,,Sáro,co se stalo,je tady všude krev.´´vřískal Bill.,,A jo,já sem to zapomněla uklidit.´´řekla sem a líně sem se zvedla.Bill si mě nějak divně prohlížel.,,Není to tvoje krev že ne???´´zeptal se najednou.,,Bille,klid,vypadám snad na to???´´řekla sem s klidem.Místo odpovědi mě Bill objal.,,Mám o tebe strach,po tom všem.´´šeptal mi Bill do ucha.,,No já mám strach hlavně o tebe Bille,zvlášť po včerejšku.´´řekla sem a pohladila sem ho po tváři.Uklidili sme společně tu kuchyň a dívali sme se na televizi.,,Co kdyby sme šli někam ven???´´zeptal se najednou Bill.,,No to by sme mohli,třeba na tu louku za městem.´´řekla sem.,,Tak jo tak deme.´´řekl Bill a zvedli sme se.

Uprostřed tý louky bul takovej malej lesík,řekli sme si že se tam půjdeme podívat.Když sme vešli do lesa,začali sme se líbat a nevnímali sme nic kolem nás.Bill mě něžně položil na mech,kterej tam byl.Líbali sme se.Bill mě líbal na krku,otočila sem hlavu a otevřela sem oči.Začala sem křičet.,,Co je???Co se děje???´´ptal se Bill.Neodpověděla sem,jenom sem se mu vrhla kolem krku.Bill mě držel,tak pevně,jako by si myslel,že mu mě někdo chce vzít.Rozhlížel se kolem a pak narazil pohledem na o místo kam sem se předtím podívala já.

Vzala sem si na sebe černý tričko a roztrhaný maskáčový kalhoty.Namalovala sem se a sešla dolů.,,Teda,sluší ti to...´´řekl Bill a začal poklonkovat.,,Ale di...tak můžeme jít???´´ptala sem se.,,No jasně,ale ještě se stavíme u nás,musim se taky převlíknout.´´řekl Bill a šlo se.,,Ahoj Sáro,ráda tě zase vidím....´´spustila paní Kaulitzová,jenom mě viděla ve dveřích.,,Dobrej´´pozdravila sem.,,Sáro,tak já du nahoru,hned sem dole jo...Zatím si sedni,fakt to bude jenom chvilička.´´povídal trochu roztěkaně Bill.Seděla sem v obýváku a přemejšlela sem o Billovi.Přišla za mnou paní Kaulitzová.,,Sáro a jak se máš???´´začala se vyptávat.,,No dobře celkem.´´odpověděla sem.,,Sáro,všimla sem si že s Billem spolu trávíte hodně času a myslela sem si že se tě zeptám,jak to mezi váma je...Čistě ze zvědavosti.Nemusíš odpovídat jestli nechceš.´´mluvila dál.Musim uznat,že mě tím docela zaskočila,ale proč bych jí neodpověděla.,,No trávíme spolu hodně času,ale čistě jenom jako kámoši.Nic víc a nic míň´´řekla sem a zaraženě sem se na ni podívala.,,Samozřejmě....ale Bill mi poslední dobou přijde takovej jinej.....´´spustila zase.,,Paní Kaulitzová,já nevim jestli je Bill jinej nebo ne,ale sme dobrý kámoši a Bill pro mě hodně udělal.A ujišťuju vás že s nim nic nemám....´´řekla sem ale zdaleka ne s klidem.,,Uklidni se holčičko,já nejsem samozřejmě proti,abyste spolu něco měli,ale všeho s mírou,já teď Billa skoro vůbec nevidim,pořád je někde s tebou.Co na to říká tvoje mamka???´´ptala se.,,Mamka je na služební cestě,takže sem doma sama.A mamce vůbec nevadí,že sem někde s Billem.´´řekla sem jí,ale naštěstí už Bill přišel dolů.,,Tak můžeme jít...´´řek a vrhnul na máma zlostnej pohled.

Přišli sme do klubu a všimli sme si,že se tam Tom plazí po jedný fifleně.Začali sme se smát.Sedli sme si k baru a objednali si pití.Kecali sme o všem možnym,když začali hrát ploužák.,,Pudeš si zatancovat???´´zeptal se mě Bill.A sakra,ploužáky zrovna ráda nemám,ale Billa odmítnout nemůžu...říkala sem si.,,No jasně´´řekla sem a zvedla sem se ze židle.Billa to potěšilo,protože nahodil takovej roztomilej úsměv.Musim říct,že Bill tancuje fakt úžasně.,,Je úžasnej´´honilo se mi hlavou.Nemohla sem,už to nešlo,začala sem si uvědomovat,že Billa fakt miluju.Nevydržela sem to a začala sem ho líbat.Billa to překvapilo,ale byl rád.Potom mi šeptal do ucha,že mě miluje a že se na něj můžu ve všem spolehnout.Byla sem šťastná,když si vzpomenu,jak sem se cejtila před tejdnem a jak mi je neska.,,Miluju tě Bille´´řekla sem mu.Bill se na mě podíval a políbil mě.Písnička skončila,ale my sme nic nevnímali.Jenom sme spolu stáli uprostřed parketu a líbali sme se.Když sme se od sebe odlepili,zjistili sme,že nás všichni pozorujou.Začali sme se smát a šli sme si sednout.Za chvilku za náma přišel Tom ještě s jednou kozou.,,Teda,to bych do vás dvou nikdy neřek!!!´´smál se Tom.,,To víš,časy se mění!´´řekla sem mu a podívala sem se na tu pipinu.,,No tak to čumim.´´řekla ta koza a odkráčela ruku v ruce s Tomem.Takhle pokračoval celej večer.Akorát sme mezi tancováním a líbáním taky trochu pili.(trochu víc).Když už měl Bill dost,vzala sem ho za bok,přehodila si jeho ruku přes ramena a snažila sem se ho odtáhnout.Když ho venku praštil do obličeje studenej vzduch,tak se trochu vzpamatoval a šel skoro sám.Nejhorší to bylo,když sem ho táhla do schodů do svýho pokoje.Tam sebou Bill praštil o postel a usnul.Nemohla sem z něj,začala sem se smát a to ho probudilo.,,Poď ke mně prosím´´škemral rozespalej Bill.Lehla sem si k němu a oba sme usnuli.Ale v noci nás oba probudil takovej divnej šramot z obýváku.,,Co to je???´´zeptal se Bill.Řekla sem mu,že tady byl ten kluk.,,Proč si mi to neřekla???´´ptal se ustaraně Bill.Neodpověděla sem mu,protože šel na schody a pomalu dolů.Když se Bill dlouho nevracel,rozhodla sem se,že se půjdu dolů podívat.Na schodech sem slyšela dva hlasy,jeden byl Billův,ale ten druhej.....,,To není možný´´říkala sem si v duchu.,,Martine co tady děláš???´´ptal se Bill.,,No přišel sem se podívat na svoji holku,jestli to nevíš,tak sem kvůli ní dva roky seděl.´´odpověděl Martin.To už sem ale nevydržela a sešla sem dolů a postavila sem se vedle Billa a chytla sem ho za ruku.,,Co tady děláš???Vypadni,nikdy už tě nechci vidět.´´vyštěkla sem na Martina.,,Moment o co tady de???´´ptal se nechápavě Bill.,,Bille,to je von,ten co mi to všechno udělal.´´řekla sem se slzama v očích.,,To není možný,Martine jak si to moch udělat???´´štěkal Bill.,,Moment vy dva se znáte???´´ptala sem se obou dvou zároveň.,,No Sáro....Martin je...sakra je to můj bratranec.´´koktal Bill.,,Co že???´´vřískla sem a utekla sem nahoru.,,Sáro počkej...´´volal na mě Bill.,,Ale,ale,že by se nám Billíček zamiloval???Je to dobrá holka Bille.A máš ji slyšet křičet.Fakt super.´´smál se Martin.,,Ty hajzle´´zařval Bill a vrhnul se na něj.Nevim co se dole dělo,ale když Bill přišel nahoru,měl roztrženej ret.,,Sáro,je mi to líto,nevěděl sem že to byl on....´´začal se omlouvat Bill.Nemohla sem se na Billa zlobit.Přece nemůže za svýho bratrance.Bill viděl že brečim.Sednul si ke mně a hladil mě po vlasech.,,Bille,ty za to nemůžeš,nemoch si vědět,že to byl tvůj bratranec.´´řekla sem a objela sem ho.Až teď sem si všimla,že Billovi teče krev.,,Bille,co se ti stalo???´´ptala sem se vystrašeně.,,Ale nic,to nic není.Počkej tady.´´řek a šel do koupelny.,,Za chvilku přišel s umytou pusou.Měl to roztržený hodně a začalo mu to modrat.,,Počkej Bille sedni si,já ti ze zdola přinesu led.´´řekla sem a vstala.Byla sem v kuchyni a brala sem z mrazáku led,když mě někdo chytnul za rameno.

Sedli sme si do trávy a povídali sme si.Všemu sme se smáli a bylo zvláštní,že i když se známe jenom dva dny,tak si tak dobře rozumíme.Podívala sem se Billovi do jeho krásných hlubokých očí a snažila sem se z nich něco vyčíst,ani nevim co.....ale najednou se ke mně Bill naklonil a políbil mě.Nechala sem se,líbal krásně,ale potom už sem se odvrátila.,,Promiň Bille,ale já nemůžu....´´řekla sem smutně.,,Ne ty promiň,já ani nevim proč sem to udělal,sem magor....´´skočila sem mu do řeči:,,Ne Bille nejseš magor,ale musíš mi dát víc času.....´´řekla sem a uhnula pohledem.,,Sáro víš co si myslim???´´zeptal sem mě takovým smutným hlasem.,,Myslím si že ti musel nějakej kluk pořádně ublížit.´´řekl najednout.Zvedla sem hlavu a řekla,,Proč si to myslíš,to není pravda´´lhala sem a snažila se na nic nemyslet.,,Řek bych že ti nějakej kluk nějak ublížil,protože sem si všim,že ty se klukům straníš,jako by ses jich bála.Nikdo se nikoho nebojí jenom tak.....řekni mi to prosím....´´žadonil Bill.Musela sem si přiznat,že má pravdu.Bála sem se kluků víc než čeho jinýho...,,Ne Bille to nejde...´´řekla sem.,,Ale de to.Ty se jenom bojíš o tom s někým mluvit....Věř mi že se ti ulevý,když to někomu povíš.Tobě se daří držet to sobě,aniž by to na tobě někdo poznal,ale ničí tě to zevnitř...´´zkoušel to na mě Bill s psychologií.Sakra jak tohle všechno ví....Nemůžu mu to říct,to prostě nejde....ale možná že má pravdu....třeba se mi opravdu uleví a já se přestanu bát.,,Víš Bille,já...dřív sem byla jako tyhle holky,taky sem si myslela,že můžu všechno,myslela sem si že sem hezká a že můžu sbalit každýho kluka a taky se se o to pokoušela...´´koktala sem a snažila sem se zadržet slzy,ale nešlo to.,,Jednou sme šli s holkama na diskotéku a celej večer sem tam pokukovala po jednom klukovi.Začala sem se s ním bavit,zdál se mi v pohodě.Protancovali sme spolu celej večer,měli sme oba už trochu upito a já sem mu usnula v náruči.Ale když sem se probudila,byla sem úplně někde jinde,byla tam tma a .....´´nemohla sem dál mluvit,chtělo se mi brečet.Sledovala se kamenej výraz v Billově tváři.,,Byla tam tma a cejtila sem jenom zatuchlinu.Někdo mě někam zavřel,nevěděla sem kam...Bylo mi hrozně,cejtila sem se strašně ublíženě a pak sem si všimla,že mi chybí oblečení.Byla sem tam jenom ve spodním prádle,byla mi zima,ale nezmohla sem se ani na slovo,natož abych mohla křičet.Bolela mě hlava a bylo mi špatně.Pamatuju si,že se otevřeli dveře a tam se objevili policajti ještě s mojí mámou.Odvezli mě do nemocnice,kde sem ležela asi měsíc.´´pokračovala sem ve vyprávění.Brečela sem a Bill měl v očích taky slzy.Držel mě přitisknutou k sobě a poslouchal.,,Ten den kdy mě propouštěli z nemocnice domů,za mnou přišel ten kluk s diskotéky.Už se mi nelíbil ,bylo na něj něco divnýho,ale nedokázala sem rozpoznat co.A pak sem si vzpomněla,že to byl on,kdo mě zavřel do tý díry.Byl to on kdo mě znásilnil a nechal mě tam tři dny ležet,bez jídla a pití.Podle testů,mě voblbnul nějakým svinstvem co mi nasypal do pití.Křičela sem na něj ať vypadne,že ho nechci vidět,ale pořád sem byla strašně slabá.Nevim co by se mnou udělal,kdyby tam nepřišla sestra,která pak zavolala ochranku.Toho týpka zavřeli a už nikdy sem ho neviděla,ale proto k sobě nepustim nikoho,už nikdy to nebude jako dřív....´´povídala sem a při tom sem brečela Billovi na rameni.,,To je strašný,proč si to někomu neřekla.Tušil sem že se ti něco stalo,ale myslel sem že to byla jenom jednostranná láska,nebo něco takovýho,tohle sem fakt nečekal.´´povídal Bill,kterýmu se z očí valily slzy.

Chvíli sme tam ještě seděli,ale pak už se začalo stmívat.Šli sme teda nazpátek.Pozvala sem Billa na chvíli k nám.Seděli sme v obýváku a Bill se mě snažil rozveselit.,,Kdy ti přijde máma,abych tě tady nenechal samotnou???´´ptal se Bill.,,No asi za tejden,ona je teď na služební cestě.´´řekla sem a myslela sem,že únavou usnu.,,To tě tady nemůžu nechat.V tomhle stavu rozhodně ne.´´opakoval Bill pořád dokola.,,Ale můžeš,já se vyspim a všechno bude dobrý.´´ujišťovala sem ho.Bill teda souhlasil,ale bylo vidět,že se o mě bojí.Dal mi pusu na čelo a odešel.Vystoupala sem s námahou schody a zamířila sem rovnou do koupelny.Napustila sem si vanu a usnula sem ve vodě.Vzbudila sem se až uprostřed noci.Vylezla sem z koupelny,ale měla sem strašně divnej pocit.Nebála sem se,jenom sem se necejtila dobře sama.Snažila sem se co nejrychlejc projít chodbou do svýho pokoje.Tam sem si zapla Grren Day,abych přišla na jiný myšlenky a zapomněla na to,že sem doma sama.Lehla sem si do postele a snažila sem se usnout.Nešlo to,pořád sem měla takovej tísnivej a vlezlej pocit,jako že mě někdo sleduje.Najednou sem ze zdola slyšela ránu.V tu chvíli sem si vzpomněla,že dole není zamknuto a že....Bála sem se,ale přesto sem se odhodlala sejít dolů,abych se podívala co se děje.Šla sem po tmě a potichu,bála sem se čím dál víc,ale říkala sem si že tady nikdo není......Ale najednou se ve dveřích objevila postava.Lekla sem se,snažila sem se jít co nejtišejc.Ale zapomněla sem na schod,kterej vrže,když se na něj šlápne.Schod vydal obvyklí zvuk a postava se ke mně otočila čelem.Poznala sem kdo to je,ale jistá sem si nebyla,aspoň do tý doby,než sem zahlídla ty oči a ten úsměv.Byl to ten kluk,co mi to všechno udělal......Neřekl ani slovo,jenom se usmál a utek.Celej zbytek noci sem nespala strachem.Druhej den byla sobota a nešlo se do školy.Neska Billa neuvidim...říkala sem si v duchu.Celou noc sem nespala a bylo to znát.Měla sem šílený kruhy pod očima a byla sem bílá jako stěna.Najednou zazvonil zvonek.Nechtěla sem jít otevřít,bála sem se,ale zároveň sem byla zvědavá.Otevřela sem a s úlevou sem zjistila že to je Bill.,,Není ti špatně???´´ptal se mě hned jak mě viděl.,,Ne není,sem v pohodě.´´zalhala sem mu.,,No to vidim,seš hrozně bledá.Nechceš si jít na chvilku lehnout???´´ptal se dál Bill.,,Ne to je dobrý,poď dál.řekla sem a šli sme spolu do obýváku.,,Jak se po včerejšku cejtíš???Byla to blbost se tě na to ptát.Promiň.´´omlouval se Bill,,ne Bille neomlouvej se,měl si pravdu.potřebovala sem to někomu říct.Vůbec si s tím nelam hlavu.´´řekla sem a povídali sme si dál.,,Nepustíme si nějakej film???´´zeptala sem se ho.,,No jasně,jakej máš???´´ptal se s nadšením Bill.,,Támhle dole něco vyber,já du zatím pro pití jo.´´řekla sem a odešla sem do kuchyně.Bill vybral Titanic.,,No ten už sem hodně dlouho neviděla´´pochválila sem ho.Sedli sme si vedle sebe a dívali sme se.Ale usnula sem.Bill si vyčítal ten včerejšek.Vyčítal si to,že se mě na to zeptal.Za chvilku Bill usnul taky.Vzbudila sem se a viděla sem spát Billa vedle sebe.Přehodila sem přes něho deku.A zapla sem si rádio.Zrovna tam hráli jednu moc hezkou písničku.Když dohrála.Ozvalo se z rádia:,,Tak vážení posluchači,tohle byla písnička Rette mich od Tokio Hotel.Už beru další telefon a máme tu další písničku...´´vypla sem rádio,protože sem neměla náladu poslouchat.Chtěla sem si zapnout televizi,ale vzbudila bych Billa.Tak sem si zapla telku v kuchyni.Chvíli sem se dívala na rekapitulaci T-music a co nevidim.Na prvním místě sou Tokio Hotel,ale s jinou písničkou.,,No to snad není možný...´´křikla sem když sem v tom klipu viděla Toma a Billa,ještě s nějakejma dvěma týpkama.Ale Bill zpívá hodně dobře....říkala sem si.Byla sem trochu naštvaná,že mi to Bill neřekl,ale ten úspěch sem mu přála.,,Mám nápad...´´řekla sem si a šla sem si sednout zpátky k Billovi.,,Bille???´´řekla sem potichu.,,Hmm....´´ozval se Bill.,,Bille,ste první v T-music víš o tom???´´ptala sem se šibalsky.,,Co že???No nazdar.´´vylítnul Bill.,,Ty nemáš radost???´´zeptala sem se ironicky.,,Jak dlouho už to víš???´´ptal se Bill.,,No asi dvě minuty.Proč si mi nic neřek???´´ptala sem se dál.,,No víš,všechny holky za mnou lítali,jenom pro to,že sem slavnej a protože se chtěj vidět v novinách a tak.Když sem viděl tebe,řek sem si že mě asi neznáš a chtěl sem vědět,jestli by ses se mnou bavila,jako s obyčejným klukem.´´informoval mě Bill.Jenom sem se usmála a dala sem mu pusu na tvář.,,Ty se nezlobíš???´´ptal se Bill ustaraně.,,Ne nezlobim,nemam důvod.Ale musim ti říct,že ste fakt dobrý....´´pochválila sem ho.,,Díky.....jo a pozítří přijedou i kluci.´´řekl Bill.,,Fakt,no tak to mě musíš představit ne!!!´´řekla sem se smíchem.,,No jasně....´´smál se Bill.Chvíli sme ještě blbli a pak sem řekla že mám strašnej hlad a že du udělat něco dobrýho.,,Můžu ti pomoct???´´ptal se Bill natěšeně.,,Jasně,ale co uděláme???´´ptala sem se.,,No nevim asi jídlo ne???´´smál se Bill.,,Teda to by mě fakt nenapadlo.Co bys řek na řízky??´´ptala sem se.,,No super tak dem na to.´´poručil Bill.V kuchyni byla prča,nasypala sem Billovi mouky za kalhoty a on mi za tričko rozklepnul vejce.Kuchyň po tom taky nevypadala moc čistě.Najedli sme se a šli sme se projít ven.Seděli sme v parku a kecali sme.Museli sme tam bejt hodně dlouho,protože se začalo stmívat a tak sme šli domů.,,Bille,nechceš tady přespat???´´ptala sem se ho.,,No jasně´´odpověděl.Přišli sme k nám,pustili sme si telku,ale za chvíli nás to přestalo bavit.,,Mám bezva nápad´´pošeptala sem Billovi.,,Jo???A jakej???´´ptal se zvědavě Bill.,,Já přinesu nějaký dobrý pití jo....A nebo pudeme někam zapařit!!!´´navrhovala sem.,,Hm....ta druhá možnost zní dobře.....´´přikyvoval Bill.,,Taky si myslim tak deme???´´ptala sem se.,,No jasně...´´odpověděl Bill.,,Tak fajn,já se du převlíknout.´´oznámila sem mu a odběhla sem do pokoje.

Pokračování příště

Ležela sem na posteli,měla sem zavřený oči a vychutnávala si písníčky.Za dveřma stáli kluci.Klepali,ale když sem to neslyšela,šli teda rovnou dovnitř.Viděli mě ležet na tý posteli.Šli teda blíž a Bill mi šáhnul na ruku.Lekla sem se,ale strašně.Srdce mě bušilo až v krku.,,Nemáš čistý svědomí´´smáli se oba dva,když mě viděli,jak sem sebou škubla.,,No to bylo fakt úžasný.No uhodli ste že nemám.A teď proč ste tady???´´vyčítala sem jim to a zároveň sem se jich ptala.,,No poslala nás sem tvoje máma.Prej aby si pořád nebyla sama.´´spustil Tom.,,Hmm.... To je sice hezký,ale mě to plně vyhovuje.´´odpálkovala sem je.,,No to je sice možný,ale nemáme se dolů vracet bez tebe.Buď půjdeš s náma,nebo tady máme zůstat s tebou.´´řekl zase Bill.,,Kurva co to je za blbost???´´ptala sem se a ne zrovna slušně.,,Ty vole,slušný výrazy na holku,seš docela drsná.´´snažili se kluci o kompliment.,,Hm....ale já nejsem vůbec drsná,jenom nejsem jako ostatní holky,toť vše jasný.´´řekla sem uraženě.Sem sice trochu drsnější než ostatní,ale nesnášim když mi to někdo řekne přímo do obličeje.Ani nevim proč,mohla bych to přece brát jako kompliment.,,Jak myslíš,ale tenhle styl ti fakt sluší.´´řekl Bill.,,No né brácha,už se myslel že se ti líbej kluci!!!´´řekl Tom pobaveně.Hodila sem úšklebek.Co mi de nejlíp je odhadovat kluky.Poznám na co ten kluk myslí,každýmu se dostanu do hlavy a poznám jakej vlastně je.Hned sem poznala,že to sou dvojčata,ale sou oba úplně jiný.Myslej sice stejně,ale Tom je takovej voprásklej a drzej.Myslí,že může všechno a že může mít každou holku.Ale Bill mi přijde takovej zvláštní.Nemůžu se mu dostat do myšlenek.Nepustí si do hlavy nikoho.To umí jenom málo kdo.To se mi líbí.Ale zapřísáhla sem se,že každýho kluka,co by měl jenom malej zájem o mě nakopu.A kdyby se mi náhodou do hlavy nějakej kluk dostal,tak ho zase hezky rychle dostanu ven.,,Tome seš trapnej víš o tom???´´vpálil mu Bill.,,Heleďte kluci,jestli se chcete hádat,támhle sou dveře.´´řekla sem a ukázala směrem ven.,,Ne nechceme,to byl pokus o vtip.´´konstatoval Tom.Chvíli sme ještě kecali,více méně o hudbě,ale pak na ně volala jejich máma,že už musej jít.,,Tak čau Sáro´´řekli sborově oba najednou.,,Čus´´řekla sem a flákla sem sebou o postel.

Druhej den sem přišla do školy,zase sem slyšela různý narážky na mojí image,ale ignorovala sem to.Zase sem si sedla do poslední lavice a poslouchala Green Day.Najednou mi někdo zaklepal na rameno.,,Kdo to kurva je???´´ptala sem se v duchu,než sem se uráčila zvednout hlavu.Stál tam Bill a culil se.,,Co tady děláš???´´ptala sem se.,,No nová škola,máš tady místo???´´ptal se opatrně,jako by si myslel,že mu zakroutim krkem když se na to zeptá.,,Ale jo,sedni si.´´řekla sem trochu znuděně.,,Bill si sednul,ale už sem slyšela jenom...,,Bacha na ni Bille,je jako socha......krásná,ale tvrdá a chladná.´´samozřejmě David.Největší blbec ze školy.,,Vodprejskni Davide.´´řekla sem ještě celkem s klidem.,,Ale,ale.Takhle se chová hodná holčička???´´říkal skřípavým hlasem a dal ,mi ruku na rameno.,,Nešahej na mě,nebo ti zpřelámu všechny kosti v těle.´´odpálila sem ho.,,Toho si nevšímej Bille,ona si jenom hraje na drsňačku.´´smál se dál David a ruka mu sjela z ramene na zadek.To už sem nevydržela a ruku mu vyvrátila za záda.,,Ale,ale.Tak já si na něco hraju jo???Tak teď mě dobře poslouchej ty slepičí mozečku.Já si na nic hrát nepotřebuju jasný,ale ty by sis měl hlídat ten svůj jemnej krček,aby se tam náhodou nebo´jevila protáhlá jizvička.hm...´´řekla sem a ruku mu pořád držela za zádama.,,Seš úplně blbá nebo co???Pusť mě to bolí....´´úpěl bolestí David...,,Bolí to???Ale neříkej,to ještě není nic proti tomu,co tě čeká jestli mi nedáš pokoj.´´řekla sem mu a pustila ho.,,Krávo´´vřísknul David a se slzama bolesti se odplazil pryč.Podívala sem se po třídě a všichni měli v očích strach a překvapení,kromě dvojčat.Ty jenom koukali a chtěli se začít smát.,,To bylo dobrý,kde ses to naučila???´´ptal se Bill a Tom už utíkal za největší fiflenou ze třídy.,,Já ani nevim.....asi sem to okoukala z televize.´´řekla sem a smála se.Jo fakt sem se smála.Nedovedla sem si to vysvětlit,ale Bill mě opravdu dokázal rozesmát.Bylo mi s ním dobře,ale pořád sem měla v hlavě ten slib co sem si dala.,,Je to fakt dobrý,nechtěla by si mě to naučit???´´ptal se Bill se smíchem.,,Jo jasně,klidně.....´´vypadlo ze mě,ani sem nevěděla jak.,,Fakt???To bys byla hodná.Kdy začneme???Hodilo by se ti to dneska po škole???´´ptal se hnedka zvědavě Bill.To nadšení mě pobavilo,ještě sem neviděla nikoho,kdo by měl zájem se ode mě něco naučit.,,Jo klidně přiď,aspoň bude sranda.´´řekla sem mu,ale Bill už nestačil odpovědět,protože přišla naše třídní profesorka.,,Třído chtěla bych vám představit dva nové studenty naší akademie.Jsou to pánové Bill a Tom Kaulitzovi.Doufám že ste je přivítali tak jak se má a že ste hned neudělali ostudu naší škole.Že Sáro....´´řekla profesorka a podívala se na mě trochu podezřívavě.,,Co zase já???´´ptala sem se podrážděně.,,No radši nic.´´řekla profesorka a řekla nám ať si nalistujeme nějakou blbou stránku v učebnici.,,Koukám,že seš tady oblíbená i mezi učitelkama.´´šeptal mi Bill do ucha.,,No jo,já sem už na to zvyklá.Souděj mě jenom pro to jak vypadám....Na to se zvyknout dá...´´řekla sem mu s úsměvem.Celou hodinu sme se něčemu smáli a psali sme si psaníčka.,,Víš že ti to strašně sluší,když se směješ???´´napsal mi Bill najednou.,,Díky,ale musíš vědět,že já se často nesměju.To jenom kvůli tobě,protože mě vždycky rozesměješ...´´odepsala sem mu.,,Jůůůů,tak to se budu hooodně snažit,chci aby ses smála pořád....´´psal mi Bill a nakreslil plno smajlíků.Začala sem se smát,ale asi nahlas,protože nás profesorka vyhodila na chodbu.S Billem sme chytali na chodbě strašný výtlemy.Nemohli sme se uklidnit,a tak sme strávili celou hodinu na chodbě.Po zvonění sme se vrátili vytlemený do třídy,ale hned sem zase měla zkaženou náladu,protože David zase začal kérovat.,,Ale že by Ledová královna konečně roztála???´´začal zase vyřvávat po třídě.,,Tak tobě to nestačilo???No jak myslíš...´´řekla sem klidně a šla sem si sednout.Takhle vlastně probíhal celej den.....Po poslední hodině sme šli společně na oběd.Sedli sme si pod můj oblíbenej strom a povídali sme si.,,A co vůbec děláš,když nejseš ve škole???´´ptal se Bill.,,Fakt to chceš vědět???´´zeptala sem se na oplátku.,,No jasně,strašně mě to zajímá...´´povídal dál Bill.,,No já nedělám nic....´´řekla sem.,,Nic???A to tě to baví´´ptal se dál.,,Ne,ale co mám jinýho dělat???Já kámoše nemám,dyť to víš.řekla sem s klidem.,,Tak v tom případě s tím něco uděláme.´´řekl Bill a začal se smát.,,No a jak neska???Tě naučim možná víc než jak někomu zlomit ruku.´´řekla sem,abych změnila téma.,,No už se těšim,našel sem jedno místo za městem,kde bude dost místa na to,aby si mě naučila co budeš chtít.´´řekl trochu svůdně Bill.,,Tak to sem zvědavá.´´smála sem se.,,Tak já se u tebe potom stavim jo!´´povídal dál Bill.,,Jo jasně,no já už musim letět.Tak pa odpo.´´řekla sem a zvedala sem se k odchodu.,,Počkej´´křik Bill a chytil mě za ruku.,,Můžu jít s tebou,ještě to tady moc neznám.´´zeptal se když sem se na něj otočila.,,No jasně,tak poď.´´řekla sem a vytáhla ho nahoru.

Před naším barákem sme se rozloučili a dohodli sme se že se neska Bill staví a pudeme teda ven.Vešla sem do dveří a s potěšením sem zjistila,že nikdo není doma.V obýváku sem našla lísteček od mámy:,,Sáro musim na služební cestu do Anglie,týden tady musíš vydržet sama.Moc mě to mrzí.Máma´´.,,Super,tejden bez mámy,to bude jízda.´´říkala sem si v duchu.Sedla sem si v obýváku do křesla a pustila sem si televizi.Najednou sem si vzpomněla na Billa.Musela sem na něj myslet pořád,nedokázala sem si to vysvětlit.,,Já se zbláznim...´´opakovala sem si pořád v hlavě.Najednou...,,To není možný,já toho Billa snad miluju.....´´opakovali se mi myšlenky.,,Ne je to jenom takovej ten hezoun....Všichni kluci sou stejný hovada....´´snažila sem se sama sebe přesvědčit,ale moc dobře sem věděla,že je Bill jinej,že není jako ostatní....Nepovedlo se mi Billa vyhnat z hlavy celou dobu co se Billa doma.Najednou zazvonil zvonek.Za dveřma stál Bill.,,Ahoj tak už můžem jít???´´ptal se hned ve dveřích s úsměvem,ale všimnul si mýho výrazu a úsměv se mu ztratil.,,Je ti něco???´´ptal se hned.,,Nene nic,jo už můžem jít.´´řekla sem a zkoušela nahodit úsměv.Celou cestu sem se o tom snažila nepřemejšlet,ale moc se mi to nedařilo.Došli sme na velkou louku za městem.Najednou sem na všechno zapomněla.S Billem mi bylo hrozně dobře a ty chvíle sem si nechtěla ničím kazit.Měla sem pocit,že Bill je ten člověk,kterýho sem hledala tak dlouho.Byla se si tím jistá,ale pořád sem měla strach.Už jednou sem se v klukovi zklamala a nechtěla sem to zažít znova.

Pondělí,nejhorší den v tejdnu.,,Sáro,vstávej,nebo přijdeš pozdě do školy.´´volala na mě máma ze zdola.,,No jo,já už sem vzhůru.´´houkla sem na ni s klidem,ale vevnitř sem křičela a brečela.Školu sem nesnášela,byla to moje noční můra.Neměla sem kamarády,protože sem si nerozuměla s nikým,kdo by mě chápal a kdo by mě bral takovou jaká ve skutečnosti sem.Ale ani mi to moc nevadilo,protože nejsem zrovna typ vyhrazenej na společnost u nás ve škole.Nesnášela sem ty pipiny na vysokejch podpatkách,co neuměj nic jinýho než hystericky kvákat.Mamku to trápilo,ale věděla že nejsem ta co by s rodičema řešila svý problémy,a tak se rozhodla to ignorovat.

Vstala sem,podívala sem se z okna a co nevidim.Naproti nám stojí stěhovácký auto.,,Že by nový sousedi???No to bude veselo.´´litovala sem se v duchu.Šla sem teda do koupelny,abych se namalovala a prostě ze sebe udělala něco jako člověka.Vyrazila sem teda do mučírny s názvem ŠKOLA.,,Á Drákulova snoubenka nás opět přišla navštívit.´´ozvalo se ze třídy,když sem otevřela dveře.Říkali mi tak,protože sem byla jiná než ostatní.Nepotrpěla sem si na nějaký sukýnky a topíky s holejma zádama.Nosila sem prostě roztrhaný džíny a černý trička.Přiznávám,hodně se lišim od ostatních,ale oni to prostě už přeháněj.Nechápu proč jim tolik vaděj černý hadry a načerno namalovaný oči.,,Vyliž si demente.´´vyjela sem na kluka,co mě nazval upírem.,,Ó pardon slečno dokonalá.´´ozývalo se ze všech stran.,,Ste všichni ubohý vypatlanci.´´řekla sem a dál sem je neřešila.Sedla sem si do poslední lavice a zapla si Mp3.Okolí mi už bylo ukradený.Najednou se otevřeli dveře a v nich stála profesorka.Nejstrašnější baba na světě.Měli sme ji neska 3 hodiny,no hrůza.,,Posaďte se.´´vřískala hned po ránu.,,Sáro.K tabuli.´´štěkla na mě.Nebyla sem u ní oblíbená,ale jenom kvůli vzhledu.Takhle začínala každá hodina.Nejdřív si někoho vyzkoušela a bohužel sem to byla skoro po každý já.,,Tak co umíš už konečně něco???´´zeptala se mě se značnou nechutí.,,Jo umim,ale ptáte se mě na to pořád,můžu si už konečně sednout????´´ptala sem se zase já.,,Ale,ale tak si myslím,že to bude zase za pět a k tomu ještě poznámka za nevhodné chování k učiteli.´´snažila se mě vyprovokovat,ale já se jenom tak nenechám.,,Jo a za co???Za to,že mě tady všichni nesnášíte,jenom pro to jak vypadám???Tak si klidně poslušte mě je to totiž úplně ukradený.´´řekla sem s klidem.Trefila sem se do černýho a profesorka vycejtila že mám pravdu.Radši mě hned poslala sednout,abych náhodou neřekla něco víc,třeba o jejím synáčkovi.Celej zbytek hodiny sem poslouchala Mp3 a kreslila si grafity.

Konečně konec vyučování.Byla sem zvyklá obědvat sama,a tak se si oběd vzala ven a sedla sem si s ním pod jeden velkej strom.Venku bylo vedro k nevydržení.Najednou ke mně přilítli tři takový pipky od nás ze třídy.,,Sáro,neska je nádherně,asi pudem na koupák,nechceš jít s náma???´´začaly se ptát slaďoučkýma hláskama,ale i v nich sem poznala tu ironii s jakou doufaly,že bych mohla říct že bych s nima šla,aby mě mohli potom pořádně ztrapnit.,,Ne.Já s váma nejdu nikam.Na takový hovadiny nemám čas.A s takovejma slepicema bych nevytáhla paty ani k popelnicím.´´setřela sem je a asi pořádně,protože jim sklaplo a nakrknutě odkráčely.,,Kravky jedny vypatlaný.´´říkala sem si v duchu.Když sem všechny pozorovala,jak si venku na školních pozemcích užívaj,začala sem si uvědomovat,že se pomalu,ale jistě začínám uzavírat do sebe.Nemohla sem si pomoct,ale cejtila sem se tak dobře.Neuvědomovala sem si že si to vlastně jenom nalhávám.Ve skutečnosti sem toužila po někom,s kým bych mohla mluvit prakticky o všem,toužila sem po někom,o koho bych se mohla opřít,kdybych to potřebovala.Ale nikdo takovej tady nebyl.Aspoň pro mě ne.Věděla sem ale jedno.Jednou najdu někoho,kdo bude vyhovovat mým představám,nevěděla sem kdy,ale cejtila sem,že už brzo.A nebyla sem daleko od pravdy.

Když sem dojedla oběd,vydala sem se na cestu,směr vysněnej klídek = domov.Cestou sem se schválně dívala k domu do kterýho se zrovna včera někdo přistěhoval,ale v domnění,že bych mohla zahlídnout toho vysněnýho človíčka,sem zjistila,že asi nikdo není doma.Šla sem teda napůl zklamaně domů.Když sem otevřela domovní dveře slyšela sem z obýváku křičet mámu.,,Sáro,poď sem máme návštěvu.´´.,,No nazdar,ty její kámošky,na ty mám fakt náladu.´´říkala sem si v duchu.šla sem teda znuděně do obýváku,ale tam seděla blondýna s dvěma klukama.Odhadovala sem to na jejich mámu,protože tyhle lidi sem tady nikdy neviděla.,,Dobrej.´´řekla sem a už sem se chystala na únik do svýho pokoje.Máma vytušila z mýho pohledu co chci udělat.,,Sáro,ať tě to ani nenapadne.Poď si k nám na chvilku sednout.Popovídej si tady s klukama.´´řekla a určitě nepřehlídla můj vražednej pohled.,,Čest´´řekla sem klukům a sedla sem si mezi ně.,,Nazdárek´´řekl jeden.Vypadal celkem solidně,ale nebyl to můj typ.Měl dlouhý dready a piercing ve spodním rtu.Oblečenej jako skejťák,a docela voprásklej a šibalskej úsměv.,,Menuju se Tom´´dodal ještě a zadíval se na mě zkoumavým pohledem,jako kdyby čekal,že mu hned skočim kolem krku nebo co.,,Hmmm.....já sem Sára.´´řekla sem a musela sem mu podat ruku,protože sem viděla ty máminy pohledy.Jako by říkali:,,Koukej se chovat slušně,ne že mi uděláš ostudu.Podej mu ruku a dělej jenom to co slušný lidi dělaj.´´,,No jo no´´říkala sem si dál.Pak sem se podívala na toho druhýho.Ten už vypadal líp.Měl černý vlasy a čupr rozcuch po celý hlavě a dlouhou ulíznutou ofinu.Musim říct,že to vypadalo fakt good.A k tomu ty hluboký hnědý oči a kolem nich tlustý černý linky.,,Sára řekla sem mu a podala sem mu ruku.,,Trapas´´říkala sem si v duchu.,,Já sem Bill´´řekl takovým trochu drsný tónem.,,No já vás opustim,mám ještě plno úkolů do školy.´´snažila sem se vykroutit z toho,abych tam jenom tak seděla a poslouchala ty blbý keci o počasí a všelijakej hovadinách.,,Nepovídej.Já sem tě snad nikdy neviděla dělat úkoly.´´řekla máma a podíala se na mě pohledem,kterej mi provrtával tělo skrz na skrz.,,No,já už musim jít,mám hodně práce´´řekla sem,podívala se na mámu vražedným pohledem a odešla sem z pokoje.,,Sáro.´´volala na mě máma,když mě slyšela dupat po schodech.Dělala sem že ji neslyšim.Zavřela sem se v pokoji a pustila sem si Green Day na plný pecky.Někdo klepal na dveře,ale přes ten kravál sem to bohužel neslyšela.

Pokračování příště