Suziehirsch | FF by Suzie Hirsch

Lekla sem se,ale pořád sem měla chladnou hlavu.Byl to Martin.,,Tak jak je kočko???Vypadáš trochu jinak,než když sem tě viděl naposledy.Sluší ti Armi look.´´řekl Martin se smíchem,jako by si myslel,že se začnu smát taky.Ale já sem měla ve tváři kamenej výraz.Nebálka sem se,měla sem pocit,že teď mám konečně šanci se mu pomstít.,,Ale copak???Ty se mě bojíš???´´ptal se dál.,,Ne nebojim,měla bych snad???´´řekla sem trochu vopráskle.,,No samo že ne.Nezlob se že sem tě tam tenkrát nechal,ale nešlo to jinak.´´vyprsknul smíchy Martin.To už sem se neudržela a dala sem mu jednu pěstí.,,Ale,ale,že by byl ze slečinky drsňák???´´ptal se a vyplivnul krev na zem.,,Ne není.Jenom už nejsem tak blbá,abych ti skočila na sladký řeči,jako tenkrát.´´řekla sem a podívala sem se na něj pohrdavým pohledem.Chtěl na mě šáhnout,už natahoval ruku,ale já sem ji rukou odrazila směrem dolů a přišlápla sem ji k zemi.,,No tak neblbni,dyť to přece tenkrát byla jenom sranda ne!!´´obhajoval se Martin a chytil mě za kalhoty,aby si osvobodil ruku.,,Ani to nezkoušej rozumíš!!´´řekla sem a dala mu další ránu.Pak sem mu tu ruku pustila.Postavil se a vzal mě za krk.Pořád sem zůstávala v klidu.Udělal jednu chybu.Nemá krytý břicho.Napřáhla sem se a uštědřila sem mu další ránu.,,Kurva ty máš sílu,ale jek chceš.´´řekl už s nářekem.A ještě vysokej kop a měl přeraženou čelist.,,Vypadni,rozumíš,já už se tě nebojim a nikdy nebudu.Jestli ještě jednou přijdeš,dopadneš daleko hůř než teď.To si pamatuj.´´řekla sem se smíchem.Podíval se na mě uraženým pohledem a už se sbíral ze země.,,Tohle sis posrala a hodně.´´vyštěknul,když vycházel ze dveří.Měla sem dobrej pocit.Vzala sem teda ten led a se smíchem sem ho odnesla Billovi.,,Dík,proč ti to tak dlouho trvalo???´´ptal se Bill když si dal na pusu led.,,Bavila sem se dole s Martinem.´´řekla sem a smála sem se.,,Co že???Ty ses snad zbláznila.Víš co ti moch udělat???´´nadával mi Bill.,,Nemoch.´´řekla sem s klidem.,,Jak to myslíš??´´ptal se podezřívavě Bill.,,No dostal takovou nakládačku,že silně pochybuju,že by se sem vracel.Typuju to na přeraženej nos a spodní čelist.´´smála sem se dál.,,To myslíš vážně???Teda koukám že toho o tobě ještě hodně nevim.´´pokoušel se o úsměv Bill.,,Tak už o tom nebudeme mluvit jo.Počkej zvedni se.´´řekla sem mu a naklepala polštáře,aby si moch lehnout.V pohodě sme se vyspali u mě v poseli,protože sem si od rodičů vynutila dvoulůžko.

Ráno Bill vypadal strašně.Tvář a bradu měl úplně fialovou.Ještě spal,když sem šla dolů udělat snídani.Zjistila sem že podlaha v kuchyni je celá od krve.Nechala sem to bejt,protože sem nejdřív šla udělat snídani.Udělala sem zapíkaný sendviče a kafe.Bill ještě spal,tak sem si řekla,že mu to odnesu nahoru,aby to měl teplý.Vešla sem do pokoje a našla Billa na zemi,jak tam sebou hází a mluví ze spaní.,,Zabiju tě,zabiju tě...´´křičel.Položila sem jídlo na stůl a šla sem Billa probudit.,,Bille,vstávej,něco se ti zdálo.´´šeptala sem mu do ucha a snažila sem se ho uklidnit.,,Brý ranko...´´řek ospale.,,No dobrý,nesu ti snídani´´řekla sem a dala sem mu pusu na druhou tvář.Podívala sem se na něj a ptala sem se ,,Bolí to hodně???´´.,,Ne nebolí,jak to vypadá???´´ptal se Bill.Neodpověděla sem mu ale ukázala sem mu zrcadlo.,,Ježiši Kriste,to že sem já??´´vyděsil se Bill,když se viděl v zrcadle.,,Ježiš,jenom mě tak nesmí vidět máma.´´panikařil Bill.,,Neboj s tím něco uděláme.Ale teď už poď jíst,nebo to budeš mít studený.´´smála sem se dál.Bill řek něco na způsob jako že už de a políbil mě.Když se najed,tak sem ho odtáhla do koupelny a tam sem mu na tvář dávala tuny make-upu,ale zabralo to,potom už nebylo nic vidět.,,To je super.´´radoval se Bill,když už to bylo hotový.,,Sáro,hele byl bych rád,kdyby si teď když je tvoje máma pryč spala u nás,mám o tebe strach.´´spustil Bill.,,Ale Bille,už je to přece v pohodě.´´přesvědčovala sem ho,ale byl neoblomnej.,,Tak dobře,ale jenom na jednu noc jo!!´´řekla sem mu nakonec.Šli sme si pustit televizi a Bill šel pro něco do kuchyně.,,Sáro,co se stalo,je tady všude krev.´´vřískal Bill.,,A jo,já sem to zapomněla uklidit.´´řekla sem a líně sem se zvedla.Bill si mě nějak divně prohlížel.,,Není to tvoje krev že ne???´´zeptal se najednou.,,Bille,klid,vypadám snad na to???´´řekla sem s klidem.Místo odpovědi mě Bill objal.,,Mám o tebe strach,po tom všem.´´šeptal mi Bill do ucha.,,No já mám strach hlavně o tebe Bille,zvlášť po včerejšku.´´řekla sem a pohladila sem ho po tváři.Uklidili sme společně tu kuchyň a dívali sme se na televizi.,,Co kdyby sme šli někam ven???´´zeptal se najednou Bill.,,No to by sme mohli,třeba na tu louku za městem.´´řekla sem.,,Tak jo tak deme.´´řekl Bill a zvedli sme se.

Uprostřed tý louky bul takovej malej lesík,řekli sme si že se tam půjdeme podívat.Když sme vešli do lesa,začali sme se líbat a nevnímali sme nic kolem nás.Bill mě něžně položil na mech,kterej tam byl.Líbali sme se.Bill mě líbal na krku,otočila sem hlavu a otevřela sem oči.Začala sem křičet.,,Co je???Co se děje???´´ptal se Bill.Neodpověděla sem,jenom sem se mu vrhla kolem krku.Bill mě držel,tak pevně,jako by si myslel,že mu mě někdo chce vzít.Rozhlížel se kolem a pak narazil pohledem na o místo kam sem se předtím podívala já.

Sedli sme si do trávy a povídali sme si.Všemu sme se smáli a bylo zvláštní,že i když se známe jenom dva dny,tak si tak dobře rozumíme.Podívala sem se Billovi do jeho krásných hlubokých očí a snažila sem se z nich něco vyčíst,ani nevim co.....ale najednou se ke mně Bill naklonil a políbil mě.Nechala sem se,líbal krásně,ale potom už sem se odvrátila.,,Promiň Bille,ale já nemůžu....´´řekla sem smutně.,,Ne ty promiň,já ani nevim proč sem to udělal,sem magor....´´skočila sem mu do řeči:,,Ne Bille nejseš magor,ale musíš mi dát víc času.....´´řekla sem a uhnula pohledem.,,Sáro víš co si myslim???´´zeptal sem mě takovým smutným hlasem.,,Myslím si že ti musel nějakej kluk pořádně ublížit.´´řekl najednout.Zvedla sem hlavu a řekla,,Proč si to myslíš,to není pravda´´lhala sem a snažila se na nic nemyslet.,,Řek bych že ti nějakej kluk nějak ublížil,protože sem si všim,že ty se klukům straníš,jako by ses jich bála.Nikdo se nikoho nebojí jenom tak.....řekni mi to prosím....´´žadonil Bill.Musela sem si přiznat,že má pravdu.Bála sem se kluků víc než čeho jinýho...,,Ne Bille to nejde...´´řekla sem.,,Ale de to.Ty se jenom bojíš o tom s někým mluvit....Věř mi že se ti ulevý,když to někomu povíš.Tobě se daří držet to sobě,aniž by to na tobě někdo poznal,ale ničí tě to zevnitř...´´zkoušel to na mě Bill s psychologií.Sakra jak tohle všechno ví....Nemůžu mu to říct,to prostě nejde....ale možná že má pravdu....třeba se mi opravdu uleví a já se přestanu bát.,,Víš Bille,já...dřív sem byla jako tyhle holky,taky sem si myslela,že můžu všechno,myslela sem si že sem hezká a že můžu sbalit každýho kluka a taky se se o to pokoušela...´´koktala sem a snažila sem se zadržet slzy,ale nešlo to.,,Jednou sme šli s holkama na diskotéku a celej večer sem tam pokukovala po jednom klukovi.Začala sem se s ním bavit,zdál se mi v pohodě.Protancovali sme spolu celej večer,měli sme oba už trochu upito a já sem mu usnula v náruči.Ale když sem se probudila,byla sem úplně někde jinde,byla tam tma a .....´´nemohla sem dál mluvit,chtělo se mi brečet.Sledovala se kamenej výraz v Billově tváři.,,Byla tam tma a cejtila sem jenom zatuchlinu.Někdo mě někam zavřel,nevěděla sem kam...Bylo mi hrozně,cejtila sem se strašně ublíženě a pak sem si všimla,že mi chybí oblečení.Byla sem tam jenom ve spodním prádle,byla mi zima,ale nezmohla sem se ani na slovo,natož abych mohla křičet.Bolela mě hlava a bylo mi špatně.Pamatuju si,že se otevřeli dveře a tam se objevili policajti ještě s mojí mámou.Odvezli mě do nemocnice,kde sem ležela asi měsíc.´´pokračovala sem ve vyprávění.Brečela sem a Bill měl v očích taky slzy.Držel mě přitisknutou k sobě a poslouchal.,,Ten den kdy mě propouštěli z nemocnice domů,za mnou přišel ten kluk s diskotéky.Už se mi nelíbil ,bylo na něj něco divnýho,ale nedokázala sem rozpoznat co.A pak sem si vzpomněla,že to byl on,kdo mě zavřel do tý díry.Byl to on kdo mě znásilnil a nechal mě tam tři dny ležet,bez jídla a pití.Podle testů,mě voblbnul nějakým svinstvem co mi nasypal do pití.Křičela sem na něj ať vypadne,že ho nechci vidět,ale pořád sem byla strašně slabá.Nevim co by se mnou udělal,kdyby tam nepřišla sestra,která pak zavolala ochranku.Toho týpka zavřeli a už nikdy sem ho neviděla,ale proto k sobě nepustim nikoho,už nikdy to nebude jako dřív....´´povídala sem a při tom sem brečela Billovi na rameni.,,To je strašný,proč si to někomu neřekla.Tušil sem že se ti něco stalo,ale myslel sem že to byla jenom jednostranná láska,nebo něco takovýho,tohle sem fakt nečekal.´´povídal Bill,kterýmu se z očí valily slzy.

Chvíli sme tam ještě seděli,ale pak už se začalo stmívat.Šli sme teda nazpátek.Pozvala sem Billa na chvíli k nám.Seděli sme v obýváku a Bill se mě snažil rozveselit.,,Kdy ti přijde máma,abych tě tady nenechal samotnou???´´ptal se Bill.,,No asi za tejden,ona je teď na služební cestě.´´řekla sem a myslela sem,že únavou usnu.,,To tě tady nemůžu nechat.V tomhle stavu rozhodně ne.´´opakoval Bill pořád dokola.,,Ale můžeš,já se vyspim a všechno bude dobrý.´´ujišťovala sem ho.Bill teda souhlasil,ale bylo vidět,že se o mě bojí.Dal mi pusu na čelo a odešel.Vystoupala sem s námahou schody a zamířila sem rovnou do koupelny.Napustila sem si vanu a usnula sem ve vodě.Vzbudila sem se až uprostřed noci.Vylezla sem z koupelny,ale měla sem strašně divnej pocit.Nebála sem se,jenom sem se necejtila dobře sama.Snažila sem se co nejrychlejc projít chodbou do svýho pokoje.Tam sem si zapla Grren Day,abych přišla na jiný myšlenky a zapomněla na to,že sem doma sama.Lehla sem si do postele a snažila sem se usnout.Nešlo to,pořád sem měla takovej tísnivej a vlezlej pocit,jako že mě někdo sleduje.Najednou sem ze zdola slyšela ránu.V tu chvíli sem si vzpomněla,že dole není zamknuto a že....Bála sem se,ale přesto sem se odhodlala sejít dolů,abych se podívala co se děje.Šla sem po tmě a potichu,bála sem se čím dál víc,ale říkala sem si že tady nikdo není......Ale najednou se ve dveřích objevila postava.Lekla sem se,snažila sem se jít co nejtišejc.Ale zapomněla sem na schod,kterej vrže,když se na něj šlápne.Schod vydal obvyklí zvuk a postava se ke mně otočila čelem.Poznala sem kdo to je,ale jistá sem si nebyla,aspoň do tý doby,než sem zahlídla ty oči a ten úsměv.Byl to ten kluk,co mi to všechno udělal......Neřekl ani slovo,jenom se usmál a utek.Celej zbytek noci sem nespala strachem.Druhej den byla sobota a nešlo se do školy.Neska Billa neuvidim...říkala sem si v duchu.Celou noc sem nespala a bylo to znát.Měla sem šílený kruhy pod očima a byla sem bílá jako stěna.Najednou zazvonil zvonek.Nechtěla sem jít otevřít,bála sem se,ale zároveň sem byla zvědavá.Otevřela sem a s úlevou sem zjistila že to je Bill.,,Není ti špatně???´´ptal se mě hned jak mě viděl.,,Ne není,sem v pohodě.´´zalhala sem mu.,,No to vidim,seš hrozně bledá.Nechceš si jít na chvilku lehnout???´´ptal se dál Bill.,,Ne to je dobrý,poď dál.řekla sem a šli sme spolu do obýváku.,,Jak se po včerejšku cejtíš???Byla to blbost se tě na to ptát.Promiň.´´omlouval se Bill,,ne Bille neomlouvej se,měl si pravdu.potřebovala sem to někomu říct.Vůbec si s tím nelam hlavu.´´řekla sem a povídali sme si dál.,,Nepustíme si nějakej film???´´zeptala sem se ho.,,No jasně,jakej máš???´´ptal se s nadšením Bill.,,Támhle dole něco vyber,já du zatím pro pití jo.´´řekla sem a odešla sem do kuchyně.Bill vybral Titanic.,,No ten už sem hodně dlouho neviděla´´pochválila sem ho.Sedli sme si vedle sebe a dívali sme se.Ale usnula sem.Bill si vyčítal ten včerejšek.Vyčítal si to,že se mě na to zeptal.Za chvilku Bill usnul taky.Vzbudila sem se a viděla sem spát Billa vedle sebe.Přehodila sem přes něho deku.A zapla sem si rádio.Zrovna tam hráli jednu moc hezkou písničku.Když dohrála.Ozvalo se z rádia:,,Tak vážení posluchači,tohle byla písnička Rette mich od Tokio Hotel.Už beru další telefon a máme tu další písničku...´´vypla sem rádio,protože sem neměla náladu poslouchat.Chtěla sem si zapnout televizi,ale vzbudila bych Billa.Tak sem si zapla telku v kuchyni.Chvíli sem se dívala na rekapitulaci T-music a co nevidim.Na prvním místě sou Tokio Hotel,ale s jinou písničkou.,,No to snad není možný...´´křikla sem když sem v tom klipu viděla Toma a Billa,ještě s nějakejma dvěma týpkama.Ale Bill zpívá hodně dobře....říkala sem si.Byla sem trochu naštvaná,že mi to Bill neřekl,ale ten úspěch sem mu přála.,,Mám nápad...´´řekla sem si a šla sem si sednout zpátky k Billovi.,,Bille???´´řekla sem potichu.,,Hmm....´´ozval se Bill.,,Bille,ste první v T-music víš o tom???´´ptala sem se šibalsky.,,Co že???No nazdar.´´vylítnul Bill.,,Ty nemáš radost???´´zeptala sem se ironicky.,,Jak dlouho už to víš???´´ptal se Bill.,,No asi dvě minuty.Proč si mi nic neřek???´´ptala sem se dál.,,No víš,všechny holky za mnou lítali,jenom pro to,že sem slavnej a protože se chtěj vidět v novinách a tak.Když sem viděl tebe,řek sem si že mě asi neznáš a chtěl sem vědět,jestli by ses se mnou bavila,jako s obyčejným klukem.´´informoval mě Bill.Jenom sem se usmála a dala sem mu pusu na tvář.,,Ty se nezlobíš???´´ptal se Bill ustaraně.,,Ne nezlobim,nemam důvod.Ale musim ti říct,že ste fakt dobrý....´´pochválila sem ho.,,Díky.....jo a pozítří přijedou i kluci.´´řekl Bill.,,Fakt,no tak to mě musíš představit ne!!!´´řekla sem se smíchem.,,No jasně....´´smál se Bill.Chvíli sme ještě blbli a pak sem řekla že mám strašnej hlad a že du udělat něco dobrýho.,,Můžu ti pomoct???´´ptal se Bill natěšeně.,,Jasně,ale co uděláme???´´ptala sem se.,,No nevim asi jídlo ne???´´smál se Bill.,,Teda to by mě fakt nenapadlo.Co bys řek na řízky??´´ptala sem se.,,No super tak dem na to.´´poručil Bill.V kuchyni byla prča,nasypala sem Billovi mouky za kalhoty a on mi za tričko rozklepnul vejce.Kuchyň po tom taky nevypadala moc čistě.Najedli sme se a šli sme se projít ven.Seděli sme v parku a kecali sme.Museli sme tam bejt hodně dlouho,protože se začalo stmívat a tak sme šli domů.,,Bille,nechceš tady přespat???´´ptala sem se ho.,,No jasně´´odpověděl.Přišli sme k nám,pustili sme si telku,ale za chvíli nás to přestalo bavit.,,Mám bezva nápad´´pošeptala sem Billovi.,,Jo???A jakej???´´ptal se zvědavě Bill.,,Já přinesu nějaký dobrý pití jo....A nebo pudeme někam zapařit!!!´´navrhovala sem.,,Hm....ta druhá možnost zní dobře.....´´přikyvoval Bill.,,Taky si myslim tak deme???´´ptala sem se.,,No jasně...´´odpověděl Bill.,,Tak fajn,já se du převlíknout.´´oznámila sem mu a odběhla sem do pokoje.

Pokračování příště

Pondělí,nejhorší den v tejdnu.,,Sáro,vstávej,nebo přijdeš pozdě do školy.´´volala na mě máma ze zdola.,,No jo,já už sem vzhůru.´´houkla sem na ni s klidem,ale vevnitř sem křičela a brečela.Školu sem nesnášela,byla to moje noční můra.Neměla sem kamarády,protože sem si nerozuměla s nikým,kdo by mě chápal a kdo by mě bral takovou jaká ve skutečnosti sem.Ale ani mi to moc nevadilo,protože nejsem zrovna typ vyhrazenej na společnost u nás ve škole.Nesnášela sem ty pipiny na vysokejch podpatkách,co neuměj nic jinýho než hystericky kvákat.Mamku to trápilo,ale věděla že nejsem ta co by s rodičema řešila svý problémy,a tak se rozhodla to ignorovat.

Vstala sem,podívala sem se z okna a co nevidim.Naproti nám stojí stěhovácký auto.,,Že by nový sousedi???No to bude veselo.´´litovala sem se v duchu.Šla sem teda do koupelny,abych se namalovala a prostě ze sebe udělala něco jako člověka.Vyrazila sem teda do mučírny s názvem ŠKOLA.,,Á Drákulova snoubenka nás opět přišla navštívit.´´ozvalo se ze třídy,když sem otevřela dveře.Říkali mi tak,protože sem byla jiná než ostatní.Nepotrpěla sem si na nějaký sukýnky a topíky s holejma zádama.Nosila sem prostě roztrhaný džíny a černý trička.Přiznávám,hodně se lišim od ostatních,ale oni to prostě už přeháněj.Nechápu proč jim tolik vaděj černý hadry a načerno namalovaný oči.,,Vyliž si demente.´´vyjela sem na kluka,co mě nazval upírem.,,Ó pardon slečno dokonalá.´´ozývalo se ze všech stran.,,Ste všichni ubohý vypatlanci.´´řekla sem a dál sem je neřešila.Sedla sem si do poslední lavice a zapla si Mp3.Okolí mi už bylo ukradený.Najednou se otevřeli dveře a v nich stála profesorka.Nejstrašnější baba na světě.Měli sme ji neska 3 hodiny,no hrůza.,,Posaďte se.´´vřískala hned po ránu.,,Sáro.K tabuli.´´štěkla na mě.Nebyla sem u ní oblíbená,ale jenom kvůli vzhledu.Takhle začínala každá hodina.Nejdřív si někoho vyzkoušela a bohužel sem to byla skoro po každý já.,,Tak co umíš už konečně něco???´´zeptala se mě se značnou nechutí.,,Jo umim,ale ptáte se mě na to pořád,můžu si už konečně sednout????´´ptala sem se zase já.,,Ale,ale tak si myslím,že to bude zase za pět a k tomu ještě poznámka za nevhodné chování k učiteli.´´snažila se mě vyprovokovat,ale já se jenom tak nenechám.,,Jo a za co???Za to,že mě tady všichni nesnášíte,jenom pro to jak vypadám???Tak si klidně poslušte mě je to totiž úplně ukradený.´´řekla sem s klidem.Trefila sem se do černýho a profesorka vycejtila že mám pravdu.Radši mě hned poslala sednout,abych náhodou neřekla něco víc,třeba o jejím synáčkovi.Celej zbytek hodiny sem poslouchala Mp3 a kreslila si grafity.

Konečně konec vyučování.Byla sem zvyklá obědvat sama,a tak se si oběd vzala ven a sedla sem si s ním pod jeden velkej strom.Venku bylo vedro k nevydržení.Najednou ke mně přilítli tři takový pipky od nás ze třídy.,,Sáro,neska je nádherně,asi pudem na koupák,nechceš jít s náma???´´začaly se ptát slaďoučkýma hláskama,ale i v nich sem poznala tu ironii s jakou doufaly,že bych mohla říct že bych s nima šla,aby mě mohli potom pořádně ztrapnit.,,Ne.Já s váma nejdu nikam.Na takový hovadiny nemám čas.A s takovejma slepicema bych nevytáhla paty ani k popelnicím.´´setřela sem je a asi pořádně,protože jim sklaplo a nakrknutě odkráčely.,,Kravky jedny vypatlaný.´´říkala sem si v duchu.Když sem všechny pozorovala,jak si venku na školních pozemcích užívaj,začala sem si uvědomovat,že se pomalu,ale jistě začínám uzavírat do sebe.Nemohla sem si pomoct,ale cejtila sem se tak dobře.Neuvědomovala sem si že si to vlastně jenom nalhávám.Ve skutečnosti sem toužila po někom,s kým bych mohla mluvit prakticky o všem,toužila sem po někom,o koho bych se mohla opřít,kdybych to potřebovala.Ale nikdo takovej tady nebyl.Aspoň pro mě ne.Věděla sem ale jedno.Jednou najdu někoho,kdo bude vyhovovat mým představám,nevěděla sem kdy,ale cejtila sem,že už brzo.A nebyla sem daleko od pravdy.

Když sem dojedla oběd,vydala sem se na cestu,směr vysněnej klídek = domov.Cestou sem se schválně dívala k domu do kterýho se zrovna včera někdo přistěhoval,ale v domnění,že bych mohla zahlídnout toho vysněnýho človíčka,sem zjistila,že asi nikdo není doma.Šla sem teda napůl zklamaně domů.Když sem otevřela domovní dveře slyšela sem z obýváku křičet mámu.,,Sáro,poď sem máme návštěvu.´´.,,No nazdar,ty její kámošky,na ty mám fakt náladu.´´říkala sem si v duchu.šla sem teda znuděně do obýváku,ale tam seděla blondýna s dvěma klukama.Odhadovala sem to na jejich mámu,protože tyhle lidi sem tady nikdy neviděla.,,Dobrej.´´řekla sem a už sem se chystala na únik do svýho pokoje.Máma vytušila z mýho pohledu co chci udělat.,,Sáro,ať tě to ani nenapadne.Poď si k nám na chvilku sednout.Popovídej si tady s klukama.´´řekla a určitě nepřehlídla můj vražednej pohled.,,Čest´´řekla sem klukům a sedla sem si mezi ně.,,Nazdárek´´řekl jeden.Vypadal celkem solidně,ale nebyl to můj typ.Měl dlouhý dready a piercing ve spodním rtu.Oblečenej jako skejťák,a docela voprásklej a šibalskej úsměv.,,Menuju se Tom´´dodal ještě a zadíval se na mě zkoumavým pohledem,jako kdyby čekal,že mu hned skočim kolem krku nebo co.,,Hmmm.....já sem Sára.´´řekla sem a musela sem mu podat ruku,protože sem viděla ty máminy pohledy.Jako by říkali:,,Koukej se chovat slušně,ne že mi uděláš ostudu.Podej mu ruku a dělej jenom to co slušný lidi dělaj.´´,,No jo no´´říkala sem si dál.Pak sem se podívala na toho druhýho.Ten už vypadal líp.Měl černý vlasy a čupr rozcuch po celý hlavě a dlouhou ulíznutou ofinu.Musim říct,že to vypadalo fakt good.A k tomu ty hluboký hnědý oči a kolem nich tlustý černý linky.,,Sára řekla sem mu a podala sem mu ruku.,,Trapas´´říkala sem si v duchu.,,Já sem Bill´´řekl takovým trochu drsný tónem.,,No já vás opustim,mám ještě plno úkolů do školy.´´snažila sem se vykroutit z toho,abych tam jenom tak seděla a poslouchala ty blbý keci o počasí a všelijakej hovadinách.,,Nepovídej.Já sem tě snad nikdy neviděla dělat úkoly.´´řekla máma a podíala se na mě pohledem,kterej mi provrtával tělo skrz na skrz.,,No,já už musim jít,mám hodně práce´´řekla sem,podívala se na mámu vražedným pohledem a odešla sem z pokoje.,,Sáro.´´volala na mě máma,když mě slyšela dupat po schodech.Dělala sem že ji neslyšim.Zavřela sem se v pokoji a pustila sem si Green Day na plný pecky.Někdo klepal na dveře,ale přes ten kravál sem to bohužel neslyšela.

Pokračování příště